Fakta a názory při práci s texty v digitálním prostředí
Tento článek se zabývá problematikou rozeznávání a hodnocení faktů a názorů v digitálním prostředí. V úvodní části se zabývám jazykem faktů a názorů. Dále přináším tipy na aktivity, které jsou vhodné ke zkoumání jazyka faktů a názorů v hodinách ČJ. Na závěr upozorňuji na některé nástrahy, k nimž patří například kognitivní zkreslení.
Při práci s texty v digitálním prostředí je nezbytné, abychom neustále vyhodnocovali, jaké sdělení nám text sděluje a s jakým záměrem byl napsán. Proto je důležité, abychom mimo jiné zvládli rozlišit, kdy nám text sděluje fakta a kdy nám prezentuje názory.
Jazyk faktů a názorů
Rozlišit od sebe fakta a názory v digitálním prostředí může být obtížné zejména z toho důvodu, že se v textech často prolínají. Nejenom že jeden text může obsahovat jak fakta, tak i názory – obojí může být zároveň součástí jedné věty. Například ve zprávách se mohou prolínat faktické informace s redakčními komentáři, v reklamách se míchají informace o produktu s emotivními názory apod. Přesto však existují typy textů, ve kterých převažují fakta, a typy textů, ve kterých převažují názory. Fakta najdeme především v tiskových zprávách či ve zprávách z kultury, politiky, ekonomiky apod., na názory narazíme především na sociálních sítích, v blogových příspěvcích či v recenzích.
Existuje několik signálů, které nám pomohou určit, zda se v případě určité části textu jedná o fakt, či o názor. Zamýšlet bychom se měli jak nad komunikační funkcí (zda se nás text snaží o něčem přesvědčit, či informovat), tak nad jazykem (zda text používá subjektivně zabarvený jazyk, nebo jazyk neutrální).
Pro základní rozlišení platí následující popis:
Fakta: Jejich záměrem je převážně čtenáře informovat. V textu najdeme konkrétní data, čísla, informace, události atd., které se dají ověřit, či vyvrátit. Používají objektivní jazyk a vyjadřují se neutrálně.
Názory: Často používají subjektivní jazyk a mohou být emocionálně zabarvené, prezentují nějaké přesvědčení autora. Setkáme se v nich s hodnoticími výrazy (ne/povedený, poutavý, nudný…).