Evropské jazykové portfolio v kontextu rakouské školy

Rubrika

Odborný článek

Typ článku

Praktický

Stupeň vzdělávání

Základní vzdělávání

Týká se jazyka

Čeština

Organizace řízení výuky

Skupinová

Organizace prostorová

Školní třída

Nutné pomůcky

e-portfolio (webová aplikace) nebo tištěné Evropské jazykové portfolio

Žáci pracují na škole s deskriptory [1] buď individuálně v rámci svého EJP anebo společně, kdy jsou rozvěšeny deskriptory na stěnách ve třídě a pracuje se s nimi v rámci různých aktivit. V prvních ročnících se zpravidla pracuje se školními deskriptory, které sestavují učitelé pro své žáky na míru. V příloze uvedené deskriptory jsou určeny do hodin angličtiny, jsou v mateřském jazyce (němčině) a jsou hlavně uzpůsobeny pro učební materiály, které se používají v hodinách daného ročníku (Příloha 1 - Školní deskriptory 5. ročník).

Na konci 5. ročníku mají žáci příležitost se seznámit s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia v rámci tzv. Dne portfolia. Jedná se o společný den celé školy, během nějž jsou prezentovány výsledky žáků z vyšších ročníků a žáci z nižších ročníků mají šanci se seznámit hravým způsobem s oficiálními deskriptory, které je budou doprovázet při učení se cizím jazykům ve vyšších ročnících.

Ještě i v 6. ročníku žáci pracují se školními deskriptory, které jsou ale již formulovány v cílovém cizím jazyce, např. v angličtině, a žáci je vyhodnocují poté, co zrealizují aktivity, které si sami naplánovali. Od 6. ročníku je obecně kladen velký důraz na autonomní učení žáků. Ti se stávají hlavními aktéry procesu učení a jsou těmi, kteří si stanovují cíle, které se následně pokouší hodnotit (Příloha 2 - Školní deskriptory 6. ročník).

Ve vyšších ročnících pak začínají žáci pracovat s oficiálními deskriptory Evropského jazykového portfolia, kdy se pravidelně učí plánovat své učení a konkrétně využívat deskriptory.

Žáci jsou vedeni k tomu, aby se často sebehodnotili na základě deskriptorů. Kritéria sebehodnocení znají předem a jsou stanovena dle věku a dle kognitivní úrovně žáků. Na škole se často používá i vzájemné hodnocení žáků. Formativní hodnocení učitele je obvykle používáno souběžně se sebehodnocením žáka.

Od 5. ročníku se pracuje s částí Sbírka a s dalšími částmi Jazykového životopisu, které jsou nedílnou součástí EJP. Ovšem téma učebních strategií a interkulturní kompetence se zařazuje podle vyspělosti a zájmu žáků daného ročníku. Aktivity na rozvoj interkulturní kompetence se zařazují podle vyučovaného obsahu v hodině. interkulturní kompetence se rozvíjí pomocí vybraných témat v rámci různých projektů, např. festivaly a tradice v různých zemích Evropy a světa. Výsledky projektů se pak prezentují na dni rodičů v prosinci. Škola maximálně využívá potenciálu žáků, pro něž není němčina mateřským jazykem. Jsou aktivně zapojováni do aktivit, v rámci nichž mohou sdílet informace o kultuře a zajímavostech své země.

Jazykový pas, třetí část EJP, je zapojen zpravidla na konci školního roku v každém ročníku a slouží jako informační materiál, např. pro rodiče.

V jednotlivých ročnících učitelé společně s žáky na konci pololetí a školního roku hodnotí a reflektují vlastní práci EJP, a to i často na základě dotazníku (Příloha 3 - Hodnoticí dotazník práce s EJP).

Užitečné odkazy k tématu:

• http://www.mutterhaus-zams.at/lins/cms/ – webové stránky školy Katharina Lins Hauptschule.
• http://www.oesz.at/ – webové stránky rakouského Sprachenkompetenzzentrum, na kterých je možné nalézt kromě jiného veškeré informace k rakouským jazykovým portfoliím.
• http://www.oesz.at/fss/esp_deskr_show.php
• http://www.oesz.at/fss/suchen.php – na těchto webových stránkách je možné nalézt příkladové úlohy, které ilustrují jednotlivé deskriptory rakouského Evropského jazykového portfolia pro řečové dovednosti úrovní A1 až B1 dle SERR pro věkovou kategorii žáků 10–15 let.
• http://elp-wsu.ecml.at/ – webové stránky projektu ELP in the Whole-School Use (= Evropské jazykové portfolio v kontextu celé škol) Evropského centra pro moderní jazyky.

Pozn. Příklad dobré praxe práce s Evropským jazykovým portfoliem vznikl na základě účasti na semináři Evropské jazykové portfolio v kontextu celé školy, který se konal ve dnech 19.–20. 5. 2011 v rakouském Grazu.

[1] Práce s deskriptory představuje nejzásadnější sebehodnoticí činnost v rámci Evropského jazykového portfolia. Deskriptor je popis cizojazyčné znalosti a výkonu na dané referenční úrovni.

Reflexe

Byť je dokument Evropského jazykového portfolia primárně určen pro cizojazyčnou výuku, efektivní práce s ním může pozitivně ovlivnit chod celé školy. Základní škola v Zamsu maximálně využívá potenciálu tohoto významného nástroje pro cizojazyčnou výuku, navazuje na práci s EJP různými projekty a kontinuálně dosahuje v cizojazyčném vzdělávání svých žáků výborných výsledků.