Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Dramatizace pohádky O Smolíčkovi
3,7 (3 hodnocení)
Inspirativní příspěvek slouží jako zásobník nápadů při dramatické výchově v mateřských školách. Dramatizace pohádek je nejpřirozenější formou, jak přiblížit dětem dramatiku v její široké rozmanitosti.
Inspirativní článek pro učitelky a učitele v mateřských školách. Článek poukazuje na využití textu pohádky „O Smolíčkovi” k dramatizaci. Tento příspěvek lze využít při vzdělávací nabídce v mateřských školách. Práce s pohádkou a její dramatizace je velmi dobrým prostředkem, jak u dětí rozvíjet fantazii, představivost, kooperaci i samostatné uvažování. Rozmanitá nabídka dramatických her nabízí dětem velký prostor k seberealizaci a rozvíjení fantazie, která je v dětském věku nedílnou součástí vývoje dětské osobnosti.
1. Seznamovací hra
Vhodné jak pro malou, tak i větší skupinu dětí ve věku od 4 let. Děti se posadí po obvodu kruhu a postupně se představí – „Já jsem Alena z pohádky O Smolíčkovi a v pohádce se mi líbí jelen”. Poté, co se děti vzájemně představí, si zahrají hru s názvem „Místo po mé pravé ruce”. Určíme nějaké dítě (např. Lucii), které začne říkat „místo po mé pravé ruce je volné a přeji si, aby si ke mně přisedl Jirka, kterému se líbí Smolíček”. Jirka vstane a sedne si vedle Lucie po její pravé ruce. Pak pokračuje Jirka: „místo po mé pravé ruce je volné a přeji si, aby si ke mně přisedla Anička, které se líbí Smolíček.” Hra takto pokračuje, dokud se nevystřídají všechny děti.
2. Čtení pohádky O Smolíčkovi
Pohádka o Smolíčkovi Pacholíčkovi
Byl jednou jeden malý chlapeček, který žil v lese u zlatoparohatého jelena. Jmenoval se Smolíček. Jelen se o něj hezky staral a chránil ho před různými nástrahami. Celý den na svém hřbetě vozil Smolíčka po lese. Chlapec se krmil lesním ovocem, nejraději měl jahůdky, a hrál si s lesními zvířátky... Jednoho dne se však jelen musel vydat hledat nové pastviny daleko od domova. Smolíček musel zůstat doma sám. „Počkej na mě Smolíčku a nikomu neotvírej,” přikazoval mu jelen každé ráno. Smolíček si chvíli sám hrál, ale pak mu začala být dlouhá chvíle. Tu najednou uslyšel šramot a nějaké hlásky...
Této hry se může účastnit 15 až 20 dětí ve věku od 4 let. Paní učitelka určí prostor, ve kterém bude Smolíčkova světnička. Následně vyzve děti, aby do domečku přinesly jakoukoli věc a řekly, proč by měla ve světničce být např.: „já nesu Smolíčkovi do světničky květiny, aby to tu měl voňavé.” Pokračuje další dítě, dokud se děti všechny nevystřídají.
4. Zapamatuj si co nejvíce předmětů
Tuto hru je možno hrát i s velkým počtem dětí tj. 15 až 20. Věková skupina 4 až 6 let. Děti si sami vybaví Smolíčkovu světničku. Na výzdobu a vybavení použijí cokoli, co budou chtít (stolek, nádobí, židle, květiny, prostírání apod.). Potom si vybavení domečku pozorně prohlédnou a učitelka je vyzve, aby odešly za dveře. Poté schová tři až šest předmětů ze Smolíčkova domečku. Děti po návratu musejí uhodnout, které předměty ze světničky zmizely. Aby se zapojily všechny děti, může učitelka rozdat dětem papír a pastelky a ony věci, které z domečku zmizely, nakreslí.
5. Co by se stalo, kdyby
Hru je možné hrát s deseti a více dětmi ve věku od 4 let. Děti si sednou po obvodu kruhu a paní učitelka se jich zeptá, co špatného by se mohlo stát Smolíčkovi v jeho světničce. Děti pak mohou odpovědět pantomimicky anebo verbální odpovědí např. „Smolíčkovi by se v jeho světničce mohlo přihodit to, že by otevřel Jeskyňkám a ony by ho mohli odnést k sobě do jeskyně”. Hra probíhá do té doby, dokud se všechny děti v kruhu nevystřídají.
6. Říkanka „Smolíček a Jeskyňky”
Vhodné jak pro malou tak i velkou skupinu dětí ve věku od 5 let. Děti se naučí říkanku „Smolíček a Jeskyňky”. Tuto říkanku pak mohou děti sehrát jako scénku, kdy jedna část dětí budu představovat dialog Smolíčka a druhá zase Jeskyněk.
Smolíček a Jeskyňky
František Hrubín
Prší, prší celý les, ve vodě se topí dnes.
„Ťuk, ťuk, ťuky Smolíčku, otevři nám světničku!”
„Jeskyňky jen pojďte dál, jelen před chvilinkou vstal.”
„A co snídal Smolíčku?”
„Snídal čerstvou travičku.”
„A co ještě?”
„Vodu z deště.”“
„A co víc?”
„Pak už nic.”
„To se dobře nasnídal. My zas půjdem o dům dál.”
„Kampak byste chodily? Sluníčko si popílí
a jelen vás, těšte se, bude vozit po lese.”
Prší, prší celý les, ve vodě se topí dnes.
Jeskyňky jdou v dešti dál.
Smolíček se jenom smál.
7. Slet Jezinek
Počet dětí 15 až 20 ve věku od 3 let. Děti představují Jezinky a chodí po prostoru. Paní učitelka jim dává pokyny „pomalu, rychle, stop”. Děti se řídí jejími pokyny a přitom musí dbát na to, aby do nikoho nenarazily.
8. Najdi svoji přítelkyni Jezinku
Vhodné pro 10 a více dětí ve věku od 5 let. Děti stojí po obvodu kruhu a představují Jezinky. Přitom se snaží očním kontaktem najít jinou Jezinku. Když se očima domluví, tak si vymění místo a hledají jinou Jezinku, se kterou by se mohly zkontaktovat.
9. Přemlouvání
Vhodné pro 5 dětí 1 Smolíček a 4 Jezinky. Je možné vytvořit více skupin. Věková skupina od 5 let. Jedno dítě představující Smolíčka je ve své světničce. Další 4 dětí, které ztvárňují Jezinky, se snaží Smolíčka přemluvit, aby je pustil do světničky. Děti v roli Jezinek mohou používat různé prostředky k přemlouvání (sliby, výhrůžky, přemlouvání apod.). Jestli je Smolíček pustí do světničky, je pouze na něm.
10. Na opaky
Velice oblíbená hra, kterou lze hrát s neomezeným počtem dětí ve věku od 4 let. Děti stojí po obvodu kruhu a házejí si míč. Před tím, než ho hodí, řeknou nějakou lež z pohádky „O Smolíčkovi”, např. „Smolíček žil s veverkou”. Ten, komu míč hodí, pak odpovídá „ to není pravda, Smolíček žil s jelenem se zlatými parohy” a pak řekne opět nějakou lež z pohádky a hází míč dál.
11. Ochrana lesa
Vhodné pro 10 a více dětí ve věku od 3 let. Děti představují stromy a chodí po prostoru za doprovodu hudby. Učitelka určí jedno nebo více dětí, které budou představovat Smolíčka. Děti (stromy) pak mají za úkol chránit Smolíčka tím, že kolem něj udělají ochranný kruh. Kruh musí být kolem každého Smolíčka zvlášť.
12. Na lesníka
Tuto hru můžeme hrát s 10 a více dětmi ve věku od 4 let: Předem určíme jedno dítě, které bude představovat lesníka a zbytek dětí pak stromy. Děti (stromy) pak chodí volně prostorem a na předem určený signál se zastaví. Dítě (lesník) pak přesadí les tak, aby se mu líbil (vykope, přenese, zalije, přesadí, narovná atd.). Takto upravený les pak využijeme k následující hře.
13. Jelen hledá Smolíčka
Tuto sluchovou hru může hrát 10 a více dětí ve věku od 4 let. Děti (stromy) stále stojí v celém prostoru. Učitelka určí jedno dítě, které bude Smolíček, a druhé, které bude jelen. Každý z nich se postaví na jednu stranu lesa a oba mají zavázané oči. Navzájem na sebe volají a snaží se poslepu přes les dostat oba k sobě a setkat se někde uprostřed lesa. Děti v rolích jelena a Smolíčka můžeme prostřídat.
14. Na pytláka a lesníka
Opět velmi oblíbená hra, které se může zúčastnit neomezený počet dětí ve věku od 4 let. Učitelka určí jedno dítě, které bude lesník, a to půjde za dveře. Ostatní děti si pak mezi sebou zvolí pytláka, nebo ho zvolí učitelka. Potom všechny děti, které představují zvířátka, chodí po prostoru (včetně pytláka), který je nenápadně píchá prstem (koho píchne, ten padá k zemi). Úkolem lesníka, který byl za dveřmi, je poznat co nejdříve mezi dětmi pytláka.
15. Vedoucí Jezinka
Počet dětí v této hře je neomezen. Vhodné pro děti od 3 let. Jedno dítě odejde za dveře. Děti, které stojí po obvodu kruhu, si mezi sebou zvolí jedno, které bude představovat vedoucí Jezinku. Jedno dítě odejde za dveře. Vedoucí Jezinka pak bude předvádět různé pohyby a ostatní děti je budou po ní opakovat. Úkolem dítěte, které bylo za dveřmi je určit, které dítě je vedoucí Jezinka.
Závěr
Pohádka „O Smolíčkovi” je u nás mezi dětmi velice oblíbená a motivujeme jí i např. vycházky do přírody. Dramatickou hru „Pomoc Smolíčkovi vybavit jeho světničku” si děti velice pěkně užívaly a mile mě překvapilo, co všechno do světničky přinesly. Ve hře „Zapamatuj si, co nejvíce předmětů”mě zase potěšilo, jaké množství předmětů jsou schopny i mladší děti si zapamatovat. Nebál bych se tuto hru hrát i s tříletými dětmi. Při hře „Najdi svoji přítelkyni Jezinku” bylo velice poučné sledovat, jak děti v jejich věku dovedou využívat oční kontakt jako komunikační prostředek. Velice oblíbené u mých dětí jsou hry „Na opaky” a „Na pytláka a lesníka,” kterých se děti velice aktivně zúčastňují a rády improvizují. Drtivou většinu her bych si rád vyzkoušel i s tříletými dětmi a nebojím se, že by tuto dramatizaci nezvládly. Doufám, že i pro vás bude tento článek inspirací ve vaší praxi.
Literatura a použité zdroje
HRUBÍN, F. Dvakrát sedm pohádek. Praha: Albatros, 1965. ISBN 80-00-00078-4.
