Podpora čtenářských dovedností patřících k základní čtenářské a pisatelské gramotnosti je jedním z hlavních cílů vzdělávání. Čtení s porozuměním, kritické myšlení, čtenářské prožitky a mnoho dalšího podporovaného a akcentovaného například čtenářskou dílnou je rozhodně cílem každého učitele, který to se čtenářstvím svých žáků myslí vážně.
Propojení čtenářství s digitálními technologiemi, využití potenciálu technologií jako nástroje podpory a rozvoje čtenářství vytváří předpoklad posílení dané gramotnosti.
Jaké nástroje v oblastech využití digitálních technologií ve čtenářské dílně můžeme využívat, co mohou vyvolat, jak mohou na žáky působit a mnohé další je předmětem tohoto materiálu.
Cíl výuky
Uvědomit si, jaké postupy a nástroje práce s digitálními zařízeními akcentují aktivity čtenářské dílny a vytvářejí prostředí pro rozvoj digitálních kompetencí žáků.
Propojení čtenářství s digitálními technologiemi, využití potenciálu technologií jako nástroje podpory a rozvoje čtenářství vytváří předpoklad posílení dané gramotnosti.
Jaké nástroje v oblastech využití digitálních technologií ve čtenářské dílně můžeme využívat, co mohou vyvolat, jak mohou na žáky působit a mnohé další je předmětem tohoto materiálu.
Stupeň vzdělávání: I. stupeň ZŠ
Věková skupina: 3., 4. a 5. ročník ZŠ (vyzkoušeno ve smíšené třídě 3., 4. a 5. ročníku ve smíšených pracovních skupinách, kde si dávali žáci vzájemnou podporu a zpětnou vazbu)
Digitální: základní ovládání technologií, základní zkušenost s online prostředím
Tematické okruhy: nejsou třeba
Vzdělávací cíle:
Posílit čtenářské dovednosti a čtenářství s využitím mobilních digitálních technologií.
Využít k osobnímu rozvoji digitální technologie a online nástroje.
Na úrovni učitele prozkoumat možnosti digitálních mobilních technologií, které mohou napomoci rozvoji čtenářských dovedností a nepůsobí proti čtenářství.
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
Aktivita nabízí ve formě čtenářské dílny sled možných činností využitelných v rámci rozvoje čtenářství. Jednotlivé části ukazují možnosti využití digitálních technologií žáky, kteří jejich aplikací rozvíjí své čtenářské kompetence. Zároveň jsou činnosti nabízeny a koncipovány tak, aby celková práce žáka neztrácela kontakt s knihou.
Poznámka:
Před samotnou výukou je nutné si připravit všechna online prostředí včetně aplikací, kde budou žáci pracovat a sdílet potřebné. S žáky si potřebné aplikace můžete i společně nainstalovat.
Aktivita není tematicky a dovednostně náročná a zároveň si ji můžete upravit podle svých žáků. Doporučuji pracovat individuálně.
Práce využívá sdílení, posilujeme tím efektivnost své práce a rozvíjíme digitální kompetence žáků.
Pro představení výsledku práce doporučuji navrhnout si pravidla spolupráce, jak to bude ve skupině vypadat. Zároveň můžete pravidla – jejich naplnění – v závěru práce reflektovat.
Jednotlivé části popsané ve fázi uvědomění je možné vybírat, skládat si je dle vlastních představ či je vyřazovat dle času a náročnosti v dané třídě.
Popis vzdělávací aktivity:
Evokace
Představte si (zvlášť pokud začínáte práci ve čtenářské dílně poprvé), jak dnes budete pracovat, co se bude dít, jaká budou fungovat pro čtenářskou dílnu pravidla. (viz zdroj Dílna čtení v praxi)
Nastavte si pravidla dílny čtení, například:
Pozn.: Vyhledat si můžete mnohé další náměty pravidel.
Vezměte si svou knihu a nastavte si základní části metody V - CH – D, upravené pro dílny čtení, a zapište si:
V – co o knize vím, jak jsem se k ní dostal(a), proč jsem ji začal(a) číst, co mě k tomu vedlo apod.
CH – co bych se o knize chtěl(a) dozvědět, co by mi kniha mohla přinést (dát), proč si chci knihu přečíst, co dalšího mohu od knihy očekávat apod.
Pozn.: Doporučuji odpovědi na návrhy otázek zaznamenat. Poslední část metody – D – využijete jako reflexi po každé dílně čtení a ve chvíli „dočtení“ celé knihy.
Uvědomění
Co čtu:
Vytvořte sdílenou online prezentaci a dejte k dispozici žákům odkaz na soubor. Na každou stránku / každý slide prezentace zkopírujte základní strukturu:
Prostřednictvím aplikace prezentace vyfotografujte obálku knihy, případně další zajímavou část úvodu knihy. Každý žák má svůj slide prezentace.
Žáci si vzájemně mohou prohlédnout, co kdo čte za knihu.
Mohou si připravit pro spolužáky otázky k debatě.
Jednotliví čtenáři mohou prezentovat svou knihu a vstup k jejímu čtení.
Záznam čtení:
Mít možnost slyšet své čtení „na vlastní uši“, mít tuto zkušenost a stavět na ní je výjimečnou příležitostí pro práci na sobě samém, svém vlastním čtení, jeho kvalitě. Proto je skvělou příležitostí nahrávku čtení pořídit.
Volí si ji sám žák!
Náměty pro nahrávky:
Nahrávám si četbu vybrané části, která mě bavila, zaujala, jinak oslovila.
Pořizuji nahrávku, kterou pak pouštím spolužákům. Dítě tím řeší přechodný stav, kdy je pro něj sociálně těžké číst před spolužáky, kvalita čtení není ještě dobrá a dítě se zde necítí bezpečně. Právě získání sebedůvěry je hlavním cílem takového postupu (dítě pořizuje nahrávku často několikrát, než je s výsledkem spokojeno).
Nahrávka vybrané části je pořízena jako součást čtenářského deníku: „chci si okamžik uchovat“.
Nahrávka čtení může zachycovat výjimečné okamžiky, například improvizaci vytváření příběhu, kdy je skupinou žáků tvořen příběh, každý jednou větou navazuje na předchozí sdělení a vše je dílem okamžiku.
Může být nahrávána poezie a sestavena tak audiobásnická sbírka žáků.
S dětmi můžeme vytvořit audioknihu.
Za velmi důležitý považuji ve fázi zkvalitňování čtení záznam čtení v čase a sledování vlastního pokroku, posunu kvality čtení.
Záznam čtení může být i diagnostickým důkazem prezentovaným např. rodičům.
Pro nahrávku můžeme použít aplikaci, kterou dnes najdeme v každém mobilním zařízení (telefonu či tabletu), či ji nainstalovat.
Čtenářský deník není třeba představovat, avšak můžeme si uvědomit, čemu jej chceme prioritně věnovat, zda faktografii, která vztah ke čtení nevytváří, či osobnímu prožitku, přínosu, přidané hodnotě, kterou jsme si jako čtenáři uvědomili či zažili při čtení. Zároveň se osvědčuje se věnovat záznamu do čtenářského deníku okamžitě po jednotlivých čteních, kdy ještě vše držíme v paměti.
Čtenářský deník formou prezentace
Formu navrhuji proto, že je výsledný čtenářský deník zároveň připravený k prezentaci. Učitel a žáci jej mohou využít k prezentaci významných okamžiků při čtení, prezentovat knihu ostatním spolužákům a další.
Pro propojování s knihou zde fotografujeme a vkládáme fotografie knihy a klíčových míst spojených například s daným čtenářským prožitkem či jako důkaz místa, kde k prožitku docházelo apod.
Pro záznam doporučuji nastavit výchozí strukturu, kterou si žák dle potřeby upravuje:
Výsledek tak může vypadat:
Čtenářský deník formou myšlenkové mapy
Myšlenková mapa je klíčová svými náznaky a hlavně vazbami a souvislostmi, které pro záznam čtení nabízí. Vytváření vazeb a struktury, její postupné formování je přidanou hodnotou této formy čtenářského deníku.
Volíme takovou aplikaci myšlenkové mapy, která umí přímo fotografovat a vkládat fotografie části knihy do jednotlivých položek.
Dlouhodobě se mi osvědčuje aplikace Mindomo, která umí fotografovat a vkládat do jednotlivých položek fotografie, ale i emoji, například pro prioritizaci záznamů.
Výsledná myšlenková mapa může mít různou grafickou podobu a v případě Minomo může být spuštěna ve formě prezentace a opět sloužit například závěrečné prezentaci „mého čtení knihy“.
Reflexe
Vraťme se k metodě V - CH – D, k části D. Reflektujte s dětmi, co se díky knize dozvěděly, co získaly, co je obohatilo, s čím se ztotožnily, jak by se zachovaly, jaký mají prožitek. Vše si zaznamenejte do tabulky V - CH - D, aby to bylo napojené na předchozí části V a CH. Je zajímavé reflektovat i očekávání před četbou a jejich naplnění po jejím ukončení.
Můžete se inspirovat i následujícími otázkami:
Co vás napadalo při čtení knihy?
Co jste si při prezentaci své knihy na jejím závěru uvědomili?
Co jste se díky čtení naučili?
Svá zjištění můžete zaznamenat například do OrgPad.info či sdíleného dokumentu, kam mohou zapisovat všechny děti.
Další náměty:
Hlasové zadávání – vytváření textů
Hlasové zadávání textu je funkce, která je součástí Google dokumentu. Naleznete ji v části Nástroje / Hlasové zadávání (upozorňuji, že funkce je aktivní pouze v prohlížeči Chrome). Prostřednictvím funkce máte možnost diktovat slova a funkce je přepisuje do psané podoby. Je tak vhodná pro děti, které ještě neumí plně psát, ale také pro všechny, kteří se chtějí soustředit na své myšlenky, diktovat text a následně jej upravovat, opravovat gramaticky i stylisticky.
Tvorba vlastních příběhů, například ve struktuře: úvod, zápletka, rozuzlení a závěr.
Diktování části společně vytvářených textů.
Jakékoliv psaní, kde se chci soustředit na myšlenky.
Volné „psaní“
Volné psaní je metoda čtení a psaní ke kritickému myšlení. Je ideální reflektivní metodou a pro děti bez dovednosti dobře psát je možné využít nástroje Hlasové zadávání.
Metoda se řídí pravidly:
Piš po celou dobu, co tě k tématu napadá.
Piš celými větami.
Nemusíš se k napsanému vracet, opravovat ho nebo vylepšovat.
Když nevíš, co psát, piš cokoliv, co tě napadá („Teď mě nic nenapadá.“ nebo „Co mám psát dál?“)
Online pětilístek
Opět metoda čtení a psaní ke kritickému myšlení. Je ideální reflektivní metodou a v dané struktuře klíčovými slovy přibližuje pocity, které jako čtenáři máme. Do následující šablony mohou děti zapisovat:
Pětilístky považujme za osobní sdělení. Je ideální si je nechat od dětí přečíst, ale čte jen ten, kdo chce, nebo čteme se souhlasem autora.
T-graf přečtené knihy
Je metoda, kterou bychom na závěr knihy mohli využít jako reflektivní. Jejím cílem je se podívat na přečtenou knihu z určitých protipólů – co mi kniha dala vs. co mi vzala; s čím jsem v knize souhlasil(a) vs. s čím jsem nesouhlasil(a); s kterou postavou a v čem jsem se ztotožnil(a) a s kterou jsem se neztotožnil(a) atd.
Šablona pro práci žáků by mohla vypadat takto:
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce: Osobně jsem vyzkoušel dané formy práce, spolupráci skupin, komentování, debatování a vkládání komentářů do dokumentu, včetně formy zvolených prezentací. Mám zkušenosti ze své výuky, kdy pracujeme a spolupracujeme v online prostředí s dokumenty, s kritérii hodnocení. Doporučuji si popsaný záměr upravit dle svých podmínek a zkušenosti z práce s dětmi.
