Již průběžně jsme na těchto stránkách uváděli dílčí závěry z jednotlivých oblastí výzkumu, takže se nyní můžeme podívat na celý výzkum souhrnně.
Co se týče osmi v úvodu zformulovaných hypotéz, pak se všechny potvrdily:
- Zásadní vliv společensko-ekonomického postavení rodičů a jejich vzdělání na hodnotový svět dětí, jejich organizovaný i volný čas, životní priority i celkový vztah k životu. Vliv tohoto faktoru na děti se ukázal v mnoha ohledech jako rozhodující. To odpovídá i jiným výzkumům (zejména školní úspěšností dětí PISA)
- Proměna důležitosti klíčových hráčů dítěte s jeho věkem, včetně nárůstu vlivu internetu a dalších komunikačních nástrojů a posilování kritičnosti vůči učitelům i škole
- Pozitivní vliv dobře tráveného volného času (včetně organizovaného v oddílech, kroužcích či klubech) na štěstí a spokojenost dětí.
- S narůstajícím věkem roste ochota dětí přijímat morálně závadné jednání.
Některá naše zjištění – zejména co se týče času stráveného s televizí či internetem, rozvrstvení volného času, významu kamarádů a postoje ke škole – potvrdila výsledky dřívějších výzkumů. Některá další zjištění prohloubila náznaky předchozích výzkumů – například o slabším postavení otců v rámci současné české rodiny oproti matkám, které pro děti představují nejvýznamnější osobu, chybění vhodných vzorů pro děti, zvláště dospívající, všeobecně rozšířený výskyt lži nebo malý smysl pro přesažné hodnoty.
K zamyšlení vám nabízíme závěry, které z tohoto našeho výzkumu učinila paní profesorka Lenka Šulová, významná česká dětská psycholožka, která nás po celou dobu této naší práce provázela jako konzultantka:
- Je alarmující, že 14 % dětí neoznačilo svou maminku jako hodnou, ale zhruba to odpovídá výsledkům výzkumů, které se týkají vztahu matka-dítě v prvních letech života. Tam se hovoří asi o 20 % žen, které nedokážou být matkami, jaké jejich dítě potřebuje. Nedokážou v dítěti probudit pocit jistoty, bezpečí, být pro něj čitelným spolehlivým člověkem. Otce nepovažuje za hodného dokonce 37% dětí.
- Rodiny s nižším vzděláním a s horším socioekonomickým statusem výrazně hůře vyzbrojí své děti do života v oblasti sebeprosazení a v rovině morální a sociální kompetence.
- Cokoliv chci společně dělat se svými dětmi a v čemkoliv chci rozvíjet jejich aktivitu, musím začít v mladším školním věku nebo ještě lépe položit základy pro tyto aktivity ještě v předškolním věku.
- Mnohem větší péči je nutné věnovat ve škole a ve volnočasových aktivitách sociálním vztahům a jejich významu. Současná společnost orientovaná především na výkon a materiální hodnoty toto skutečně velmi potřebuje.
- Při posuzování chování rodičů i kamarádů se projevuje u dětí vysoká tolerance k nemorálnímu chování, což je opět alarmující výsledek.
- Společnost jako celek musí více přemýšlet o ideálech a vzorech, které momentálně předkládá dětem a dospívajícím. Z tohoto hlediska nežijí naše děti vůbec v jednoduché době. Je dosti pochopitelné, že se utíkají do virtuální reality PC, TV, že hledají virtuální identitu, žijí seriálovými postavami, často ničemu nevěří a jsou skeptické, utíkají se k drogám.
____________________________________________________________________________________________________
Sám pro sebe jsem si výzkum shrnul do následujících osmi dětských poselství - varujících:
1) Maminko, jsi v tomhle světě jediným člověkem, kterému věříme, že nás má rád. Prosím tě vydrž!
2) Tatínku, víme, že máš těžkou práci, ale chybíš nám. Buď nám skutečným otcem.
3) Vážení učitelé, víme, že škola je pro nás důležitá, ale ta současná se nám nelíbí. Udělejte s tím už něco!
4) Kamarády potřebujeme. Když nám nepomůžete získat ty správné, najdeme si jakékoliv.
5) Připustili jste, že jsme se staly závislými na televizi a internetu. Vyveďte nás z toho do reálného světa!
6) Chcete po nás, abychom mluvily pravdu, ale sami nám lžete. Nedivte, se, že podvádíme také.
7) Svět, do kterého nás přivádíte, v nás ubíjí touhu po dobru. Věříte vy ještě vůbec v dobro?
8) My, kteří jsme z chudých a málo vzdělaných rodin, nemáme šanci. Neodepisujte nás! |
