Děti pilné jako včeličky – 3. část

Lidé se radují létu, včelky květu (pořekadlo z Čech)

Znáš včelí rodinu? V úlu (příběh s otevřeným koncem)

Učitelka přečte celý příběh a děti říkají různé konce příběhu. Povídají si o příběhu, o včelách.

Za devatero horami a devatero řekami na rozkvetlé louce plné voňavých květin stál krásný dřevěný úl. Bydlela v něm velká včelí rodina. Byla zde královna, která se starala o narození nových včeliček, o to, aby se v úlu měli všichni rádi a aby každý řádně dělal svoji práci. Tato královna měla v úlu mnoho nápadníků, kterým se říkalo trubci. Ti nepracovali a dokonce se nechávali od ostatních včeliček i krmit. Prostě nedělali nic jiného, než se celý den parádili, aby se královně líbili.

V tomto úlu bydlely samé pilné včeličky. Mladé včelky, zvané mladušky, zůstávaly v úlu a celý den se staraly o včelí miminka, královnu a trubce. Také vyráběly z přineseného nektaru med, který dále chránily proti nepřátelům, jakými jsou vosy a sršni, neboť ti tento med neumějí vyrobit, a proto jim ho chtějí vzít.

Starší včely, kterým se říkalo dělnice, létaly po louce z květiny na květinu a sály z květů sladkou šťávu zvanou nektar. Tu pak přinášely do úlů, kde z ní mladušky vyráběly med. A jak tyto včely dělnice létaly z květiny na květinu, měly nožičky samý pyl. To je takový žlutý prášek z květů. Neustálým přelétáváním z květiny na květinu tento pyl smíchaly a všechny květy tak opylovaly. A z opylovaných květů vyrostla semínka, která vítr i ptáčci roznesli po louce. Semínka zapadla do hlíny a vyrostly z nich nové krásné květiny. A tak to šlo stále dokola.

Až jednoho dne se v úlu narodila nová královna. Byla velice pyšná a hned chtěla v úlu kralovat sama a naléhala na starou královnu, aby odešla. Stará královna již byla rozumná, a tak spolu s několika věrnými včelami odletěla na jeden strom v sadu, kde bydlel moc hodný včelař, který se zrovna díval z okna. Hned věděl, co se stalo. Řekl si, letí sem královna se včelím rojem, to znamená, že nastalo včelí rojení a tak šel ven a...