Cvičení na rozvoj slovní zásoby a jazykového citu I

Obměna:

Žáci si ve skupinách vytvoří jednoduchý graf na čtverečkový papír (1 x 1 cm). Sloupce nadepíší podle materiálů. Počty nalezených předmětů vyjadřují vybarvováním jednotlivých čtverečků v daných sloupcích. Po dokončení aktivity lze procvičovat „čtení údajů z grafu“ (nejvíce, nejméně, více plastů nebo kovu apod.).

2. Povolání – Kde pracují moji rodiče?

Žáci pracují ve skupinách, povídají si o tom, co jejich rodiče dělají. Kam chodí do práce. Zapíší povolání svých rodičů na velkých arch papíru, balicí papír. Pokud žák nezná přesný název povolání, popíše, co o zaměstnání svého rodiče ví.

V druhé části si skupiny představí povolání svých rodičů. Společně diskutují o tom, jaké pomůcky, nástroje, přístroje jsou k povoláním třeba. 

3. Povolání – Jaké povolání se mi líbí?

Žáci pracují samostatně. Na list papíru zapisují/zakreslují hesla, obrázky o povoláních, která se jim líbí. Někdy žáci mohou mít jasno v tom, které povolání se jim nelíbí, a nedaří se jim vybrat ta, které je zajímají.

V druhé části učitel s žáky v kruhu vybídne k představení zaměstnání. Učitel vede žáky k zamyšlení, co se jim na vybraném povolání líbí, co je láká. Nikoho nenutí.

Je vhodné navázat diskuzí o tom, že v zaměstnání trávíme hodně času a důležité je, aby se nám tam líbilo. Někdo může být spokojený jako řidič auta, někdo při práci s počítačem nebo prodejem ve vlastním obchodě. Také často lidé mění práci, nestanou se hned v dospělosti řidičem autobusu. Často lidé za svůj život vystřídají různá povolání. 

4. Povolání – Třídění pomůcek, nástrojů, přístrojů k určitým povoláním

Učitel na tabuli připevní magnetem obrázky (namaluje, popíše slovem) povolání a nástrojů, přístrojů či pomůcek, které se u těchto zaměstnání používají.

Učitel s žáky pracuje frontálně. Vyzývá jednotlivě žáky, aby přiřadili konkrétní pomůcku (nástroj, přístroj) k danému povolání. Žák vytvoří větu a správně spojí pomůcku a povolání. (Např. Učitelka používá mapu k vyučování.)

Obměna:

Žáci pracují ve skupinách s kartami obrázků a slov týkajících se povolání a pomůcek. Členové si rozdělí pomůcky, které přiřazují ke správnému povolání, tvoří věty ústně (případně zapisují na pracovní list).

Zdroj fotografie: STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby, s. 12, 13. Euromedia Group, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3. 

Použitá a doporučená literatura: 

• BOROVÁ, B., SVOBODOVÁ, J.: Šimonovy pracovní listy 4 – Rozvoj myšlení a řeči. Portál, Praha 1997. ISBN 80-7178-658-6.
• HAVLÍČKOVÁ, J., EICHLEROVÁ, I.: Kouká Mína do komína – Logopedické říkanky. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0471-8.
• CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V., BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7 – Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-261-4, 80-7178-716-7.
• PÁVKOVÁ, B.: Zlomíš si jazýček. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2513-7.
• POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha, Portál 2011. ISBN 978-80-7367-931-6.
• STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby. Euromedia Group, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3.
• SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN 80-86638-04-9.