Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek nabízí pohled do vyučovacích předmětů studijního oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK – Didaktika 1. stupně ZŠ a Učitelské praktikum. Článek je zaměřen především na to, co je žádoucí, aby se studenti daného oboru z hlediska čtení naučili a jaké dovednosti si osvojili.
Příspěvek byl převzat z čtvrtletníku pro kritické myšlení ve školách Kritické listy, vydávaného občanským sdružením Kritické myšlení.
Na konkrétním příkladu Didaktiky 1. stupně ZŠ bychom rády představily možnosti a úkoly pedagogicko-psychologických disciplín v užívání a dalším rozvoji čtenářských dovedností studentů, budoucích učitelů.
Didaktika 1. stupně ZŠ spolu s Učitelským praktikem jsou na Pedagogické fakultě UK zásadními předměty ve studiu učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Oba předměty jsou velmi úzce propojené. V dalších ročnících jsou východiskem pro studium předmětových didaktik a pro souvislou pedagogickou praxi.
Didaktika 1. stupně ZŠ je u nás chápána široce, základní otázky - čemu, co a jak učit ve škole - se řeší v kontextu dalších otázek, které dohromady ovlivňují kvalitu a výsledky učení a vyučování žáků v primární škole. Zásadním tématem, kterým se zabýváme v souvislosti s přípravou na vyučování v nových podmínkách daných reformou našeho školství, jsou konstruktivistické postupy učení. S nimi se pojí další témata, jako je tvorba bezpečného a podnětného klimatu ve třídě a ve škole, rozvoj klíčových kompetencí žáků, integrace učiva, aktivizující vyučovací metody, kooperativní učení, individualizace a diferenciace výuky podle specifických vzdělávacích potřeb dětí, formativní hodnocení.
V Učitelském praktiku pozorujeme výuku v základních školách, diskutujeme s žáky, učiteli a řediteli škol, studenti sami učí, vedou jednotlivé aktivity, celé vyučovací hodiny i jednodenní projekty, samostatně i v malých týmech. V seminářích Didaktiky 1. stupně ZŠ pak pokračujeme tzv. teoretickou reflexí, ve které se vracíme k dopoledním náslechům a činnostem, analyzujeme situace, studujeme další materiály, diskutujeme, hledáme souvislosti, učíme se dalším praktickým dovednostem, věnujeme se sebereflexi, plánujeme nové činnosti.
Mezi výčtem činností vedoucích k rozvoji učitelských kompetencí se musí nutně objevit i čtení a s ním spojené psaní. Čtenářské dovednosti a zvyklosti studentů, kteří přicházejí na pedagogickou fakultu, jsou velmi rozdílné. Někteří se hrdě prezentují seminární prací ze střední školy, pro jejíž zpracování nepotřebovali jediný primární zdroj. Jiní jsou zvyklí na to, že ke studiu patří objevování více zdrojů, porovnávání a ověřování informací, hledání souvislostí mezi informacemi a životem a praxí, otázky, a zmíněné dovednosti také dobře ovládají. Čtenářské dovednosti studentů musí pro nás být nejen prostředkem dalšího učení, ale i jedním z cílů, ke kterým dlouhodobě směřujeme. S rozvojem jednotlivých dovedností máme snahu ovlivňovat i postoje, které studenti ke čtení mají.
Čtení a čtenářské dovednosti studentů jsou pro nás - vysokoškolské učitele - zároveň předmětem akčního výzkumu, jehož prostřednictvím se snažíme zlepšovat kvalitu výuky, identifikovat problémy, promýšlet kroky k jejich řešení a ověřovat jejich účinnost.
Náš záběr toho, co všechno můžeme číst a jak je užitečné a smysluplné číst, je velmi široký. Učíme se číst sami v sobě, ve svých zkušenostech a pocitech, čteme v pozorované pedagogické praxi a jednotlivých reálných situacích.
Vedle toho čteme texty, které mohou přinést nové informace, nové pohledy, otázky, náměty nebo návody vedoucí k rozvoji studijních a učitelských dovedností. Během studia na vysoké škole se studenti setkají s desítkami učebnic, slovníků, monografií, článků i jednotlivých materiálů a textů, připravovaných učiteli přímo pro konkrétní učební situace. Stranou nemusí zůstat ani beletrie, nabízející nespočet učitelských a žákovských rolí, situací a jejich řešení. Samostatnou kapitolou je čtení v žákovských produktech a materiálech učitelů, např. v pracovních listech, portfoliích, hodnoceních. Významné je také čtení ve vlastních produktech studentů, tj. v reflexním deníku, přípravách nebo zpracovávaných pedagogických situacích a příbězích.
Setkávání s texty může znamenat řadu konkrétních činností a podob čtení, které vedou ke kvalitativně odlišným dovednostem a výsledkům učení. V naší praxi hodně využíváme a dál rozvíjíme postupy nabídnuté programem RWCT, tj. metody čtení a psaní rozvíjející kritické myšlení. Podobné postupy nacházíme i v zahraničních inspiracích, souhrnně označovaných jako konstruktivistické přístupy k učení. Sem spadají kupříkladu i postupy dramatické výchovy, které pracují kromě jazyka se specifickými prostředky dramatického umění. Škála postupů a prostředků učení je důležitá vzhledem k různosti potřeb a učebních stylů studentů.
Jakými příklady čtení a práce s texty se v Didaktice 1. stupně ZŠ můžeme prezentovat? Podle potřeb a konkrétních podmínek výuky v jednotlivých skupinách mj. zařazujeme:
Dílna s šéfredaktorkou Učitelských listů
Seznamujeme studenty s různými typy pedagogických časopisů. Osvědčilo se nám spojovat jména časopisů s konkrétními osobnostmi, zvát do seminářů redaktory těchto časopisů a pořádat s nimi besedy.
Takové besedy jsme uspořádali v předloňském roce s editorkami Kritických listů Ninou Rutovou a Hanou Košťálovou. V loňském a letošním roce jsme pozvali do našich seminářů šéfredaktorku Učitelských listů Janu Hrubou.
Setkání s J. Hrubou bylo poměrně strukturované. Ještě než proběhlo, tvořili studenti otázky pro paní šéfredaktorku. Dále dostali předem po jednom výtisku Učitelských listů s následujícími úkoly:
V úvodu vlastního setkání, které proběhlo v předvánočním čase, Jana Hrubá odpovídala například na tyto otázky:
Jaká jsou kritéria pro psaní článků? Jaké jsou odezvy na toto periodikum? Kolik lidí na něm pracuje? Jsou rubriky pravidelné, nebo se pro každé vydání časopisu mění? Jste samostatná redakce, nebo pod někoho spadáte? Co vás přimělo k této práci? Spolupracujete s dalším jiným pedagogickým časopisem? Kde berete inspiraci pro psaní článků? Zapojujete do časopisu i rodinu? Z jakého podnětu vznikl časopis? Jak jste se dostala k práci šéfredaktorky? Hlásí se učitelé sami o publikování článků, nebo je žádáte sama? Podle čeho vybíráte témata? Kdo tvoří váš realizační tým? Procházíte nějakým průběžným vzděláváním? Jakému vzdělávacímu programu sama fandíte a proč? (Montessori, Začít spolu atd.)
V další části našeho setkání vytvořili studenti tříčlenné skupiny a metodou třífázového rozhovoru si vzájemně představovali postřehy z článků, které je nejvíce zaujaly. Pak se věnovali formulaci kritérií dobrého článku do Učitelských listů. Velmi zajímavá byla jejich prezentace, kterou Jana Hrubá komentovala svými postřehy. Mezi žádanými kritérii se objevilo:
Během první dílny uzrál nápad založit v Učitelských listech studentskou rubriku, kde by studenti mohli uveřejňovat své postřehy a zkušenosti ze studia, zvláště z pedagogických praxí. Studentská rubrika skutečně vznikla.
Při „čtení" v Didaktice 1. stupně ZŠ se snažíme o hlubší porozumění sobě, tématům a problémům, kterými se zabýváme, o uvědomování si nových otázek, souvislostí a obecně platných východisek, o nacházení konkrétních rad a odpovědí, které nám budou pomáhat při dalším plánování a učení. Naším specifikem je, že zároveň reflektujeme a analyzujeme strategie a metody, kterými jsme s texty pracovali, s ambicí, že studenti použité postupy smysluplně a tvořivě zabudují do vlastního pojetí výuky na 1. stupni ZŠ.
TOMKOVÁ, Anna. KARGEROVÁ, Jana. Čtení v Didaktice 1. stupně ZŠ. Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách. 2007, č. 27, s. 11-12. ISSN 1214-5823.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.