Co může viset na vlásku?

Ještě zkontrolujeme, že siloměr je nastaven na měření v nižším rozsahu (± 10 N, při nižším rozsahu měření přesnější ­­– citlivost senzoru je vyšší).

Siloměr má v programu Logger Lite standardně přednastavenou délku měření na 10 sekund. Na naše měření by to stačilo, ale nechtěl jsem se stresovat ­­– rád si dělám věci v pohodě a s rozmyslem. Přenastavil jsem tedy v nabídce Experiment → Sběr dat délku měření na 100 sekund. (Pro všímavé: testuji právě vznikající českou verzi programu Logger Lite ­­– na fotografii jsou proto některé texty ještě anglicky, vy už se setkáte s novější, plně přeloženou verzí.)

No a pusťme se do toho. Na notebooku klikám na start měření (zelené tlačítko) a pomalu plynule napínám vlas, dokud se nepřetrhne.

Pak zastavuji měření, kliknutím na tlačítko Měřítko si nechám optimálně zvětšit graf a kliknutím na tlačítko Statistika zjišťuji, že největší síla byla naměřena 2,98 s od začátku měření a její hodnota byla 1,564 N.

Měření jsem pak ještě několikrát opakoval s různými vlasy 2 lidí. Naměřil jsem přitom hodnoty 1,564 N, 1,100 N, 1,591 N a 1,255 N (ve všech případech s chybou ±0,01 N). Na základě těchto měření si dovoluji vyslovit hypotézu, že „viset na vlásku“ mohou při standardním tíhovém zrychlení na povrchu Země pouze předměty lehčí než zhruba 100 až 200 g (tedy zatěžující vlas silou menší než zhruba 1 až 2 N).

Při různých dalších příležitostech jsme s několika kolegy na různých školách měření mnohokrát opakovali. Ukázalo se, že sílu, která je třeba k přetržení vlasu, velice ovlivňuje způsob péče o vlasy – měření ukazují, že například barvení či odbarvování vlasů snižuje tuto sílu zhruba na polovinu. Umím si tedy představit podobné měření jako mezipředmětový projekt (fyzika-biologie) s cílem vyzkoumat vlivy různých okolností na zdraví a pevnost vlasu.