Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Cizinci v Základní škole Olešská
5,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek popisuje zkušenosti ZŠ Olešská, Praha 10 se vzděláváním žáků-cizinců. Lze využít jako inspiraci pro další školy.
V naší Základní škole Olešská, Praha 10, Olešská 18/2222 aktuálně vzděláváme cca 40 cizinců; celkový počet žáků je necelých 300. Podle státní příslušnosti jsou nejvíce zastoupeni Ukrajinci a Rusové, dále vzděláváme např. žáky ze Slovenska, Bulharska, Vietnamu, Číny, Turecka…
Po letech zkušeností se vzděláváním cizinců jsme došli k závěru, že (hodnotíme-li jejich školní úspěšnost) rozhodující není ani země původu a jejich mateřský jazyk, ani věk žáka při nástupu do české školy, nýbrž jednoznačně vztah rodiny ke vzdělání a podpora dítěte ze strany rodiny. Škola je na práci s cizinci zvyklá, v minulosti tu např. bylo najednou několik desítek žáků s mateřským jazykem čínským, pedagogové nabízejí podporu ve škole, spolužáci se naprosto nepozastavují nad žákem, který neumí česky téměř vůbec. Zásadní roli hraje to, jakou hodnotu přikládá rodina žáka vzdělání v českém jazyce. Jsou rodiny, ve kterých rodiče, sami česky nemluvící, spolupracují výborně (buď sami přijdou s tlumočníkem, nebo tlumočení zajistí škola), jsou nápomoci, dítě motivují, spolupracují. Jsou však také rodiny, které posílají dítě do českých škol jen proto, aby neměly potíže s úřady. Žáci z takových rodin se často pořádně česky nedomluví ani po mnoha letech docházky do české školy.
Velmi si ceníme finanční podpory, kterou poskytuje MŠMT, žádáme finanční prostředky na odměny pedagogům, kteří vykazují napříč předměty i ročníky nadstandardní výkony a díky tomuto programu je můžeme finančně ohodnotit. Problémem pro nás je definice cizince pro tyto účely – občan s cizí státní příslušností, navíc mimo EU. Máme např. žáky s českým občanstvím, narozené v ČR, kteří však do školy nastoupí až v průběhu povinné devítileté školní docházky, aniž by uměli slovo česky, protože krátce po narození přesídlili do Asie, tam žili u prarodičů a např. v devíti letech si je vzali rodiče do ČR. Na takové dítě finanční prostředky nezískáme. Nezískáme je ani např. pro dítě s bulharskou státní příslušností, které neumí česky, neumí psát latinkou, ale je občanem EU.
Při kontaktech s lidmi, kteří se přijdou informovat na možnost docházky dítěte do naší ZŠ, může být někdy obtížné ověřit si jejich totožnost. Zaměřujeme se na to, abychom si v maximální možné míře byli jisti, že dospělá osoba je zákonným zástupcem dítěte, žádáme o dodání vysvědčení z předchozí školy. Dále se snažíme propagovat myšlenku, že je-li to možné, měly by děti chodit do škol v blízkosti bydliště. Došli jsme k tomu na základě zkušeností s praxí, která byla v naší škole za minulého vedení, kdy do této školy chodily desítky žáků s čínskou státní příslušností (tyto děti však bydlely v celé Praze a denně cestovaly desítky minut do školy). Integrace je mnohem rychlejší, když je pro dítě komunikace v českém jazyce nezbytná. Je jasné, že se stoupajícím počtem cizinců v ČR bude stoupat i počet žáků-cizinců ve školách a jsme připraveni vzdělávat a integrovat všechny žáky-cizince, kteří k nám díky svému bydlišti přirozeně patří.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.