Činnosti venku a v přírodě po celý rok

PUZZLE – vhodné jako aktivita pro jaro–podzim, která rozvíjí především koherenci.

Rozstříháme laminované obrázky s přírodní tematikou na několik částí, které očíslujeme a schováme je kdekoliv v přírodě. Nejdříve necháme děti, aby je našly a poté je poskládaly do celistvého obrázku jako puzzle. Nakonec se dětí můžeme zeptat na různé otázky k popisu obrázku. (Pokud máme ve třídě více dětí, rozdělíme je do menších skupin.)

KOMPOT STROM – vhodné jako aktivita jaro–podzim – procvičujeme třídění a kooperaci při vyměňování dětí.

Použijeme obrázky jednotlivých částí stromu (kořen, list, větev, kůra, květ, plod) v počtu odpovídajícím počtu dětí. Děti sedí v kruhu a před sebou mají vyobrazené jednotlivé části stromu (každý pouze jeden obrázek). Děti si sednou do kruhu a vedoucí, který je také účastníkem hry, vyvolá na výměnu např. „všechny kořeny“. Všechny děti, které mají obrázek kořene stromu, se zvednou a mají za úkol obsadit místo jiného dítěte s obrázkem kořene. Jenomže si musí sednout i vyučující, takže zbyde jedno dítě s obrázkem kořene, pro které nezbylo místo. Toto dítě se stává dalším vyvolávačem.

Tuto hru je možné hrát i s jinými tématy. Je důležité se před hrou ubezpečit, že děti jednotlivé obrázky/části věcí znají a umějí pojmenovat.

BAREVNÉ KVĚTINY – vhodné jako aktivita jaro–podzim – procvičujeme třídění barev a zapojujeme pohyb.

Na zemi rozházíme barevné fáborky, kusy látek, šátečky různých barev. Děti, které nám představují motýly, rozdělíme do družstev. První z každého družstva se musí na povel vyučujícího rozeběhnout k barevným květinám a přinést tu barvu, kterou učitel určí. S ní doběhne ke svému družstvu, předá barevný kus látky a další vybíhá pro další květinu podle barevného diktátu.

PTÁČKU, JAK ZPÍVÁŠ? – vhodné jako aktivita jaro–podzim – rozvíjíme sluchové a vnímání a rozlišování.

Děti klečí v kroužku na zemi a hlavy mají na kolenou. Jedno dítě pošle učitel kousek stranou. Učitel zatím z ostatních dětí vybere jedno dítě (ptáčka), které po příchodu dítěte, které bylo opodál, bude odpovídat na jeho otázku „Ptáčku, jak zpíváš?“ citoslovcem „píp“. Ostatní děti musí být úplně potichu, aby bylo ptáčka slyšet. Dítě, které bylo stranou, se snaží podle hlasu rozpoznat, které z dětí bylo ptáčkem.

NAPODOBOVÁNÍ ZVÍŘÁTEK – vhodné jako aktivita jaro–podzim – napodobujeme jednoduchý pohyb a rozvíjíme svoji představivost.

Můžeme nejdříve děti inspirovat společnou hrou, kdy jim učitel říká, co mají dělat a jaké zvíře budou napodobovat, např.: Kolébej se jako tučňák. Drbej se na bradě a poskakuj jako opice. Lez po zemi a klapej zuby jako krokodýl. Udělej si z rukou chobot a zatrub jako slon. Protáhni se a zařvi jako tygr.

Následně se děti posadí do kruhu a jednotliví dobrovolníci z řady dětí jdou do středu kruhu a napodobují jiná zvířata. Ostatní hádají.

PŘEKÁŽKOVÁ DRÁHA – vhodné jako aktivita jaro–podzim – procvičujeme překonávání překážek.

Nejdříve si s dětmi povídejte, jaká zvířata žijí v lese a zda už nějaké zvíře v lese potkaly. Následně si s dětmi udělejte překážkovou dráhu, kde se budou pohybovat a plnit úkoly jako lesní zvířata. Mohou např. jako liška proběhnout mezi stromy / jinými překážkami v přírodě, jako srnka skákat přes překážku, jako veverka vylézt na vyvýšené místo (pařez), jako had prolézt obručí, jako divoké prase hrabat v listí, jako datel zaťukat na strom nebo jako zajíc udělat v trávě kotrmelec.

PŘÍRODNÍ OBRAZY – vhodné jako podzimní aktivita, když máme k dispozici více lesních plodů – rozvíjíme představivost a kreativitu.

Děti rozdělíme do menších skupinek a necháme je vybrat, jaký tvar obrazu budou tvořit (kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník). Poté je necháme sbírat různé lesní plody (šišky, listy, větve…) a jejich úkolem z nich bude vytvořit různé obrazce ve tvaru, který si vybraly.

VAŘÍME POLÉVKU – vhodné jako podzimní aktivita, když máme k dispozici více lesních plodů – rozvíjíme třídění druhů.

Z větví vytvoříme na zemi kolo, které nám bude představovat hrnec, ve kterém budeme vařit pomyslnou polévku. Děti budou do hrnce přidávat věci, které najdou v lese. Starším dětem můžeme např. říci, že v polévce mohou být jen 3 šišky, 5 kaštanů atd. a můžeme tak zapojit do hry i jednoduchou matematiku.

KDE JE …? – aktivita vhodná od jara do podzimu – je zaměřená na prostorovou orientaci.

Do řady položíme několik věcí z přírody (nemusí být podle velikosti) a následně se dětí ptáme na různé otázky (děti si místo odpovědi mohou k předmětu nejdříve stoupnout), např.: Který předmět je první/poslední? Který předmět je uprostřed a jak to poznáš? Který předmět je na pravém/levém kraji? Který předmět je největší/nejmenší? ...

HRA NA ČÁPY – vhodné jako aktivita jaro–podzim – rozvoj hrubé motoriky.

Děti rozdělíme na dvě družstva. Jedno družstvo představuje čápy tak, že stojí na jedné noze a jednou rukou si drží druhou nohu. Druhé družstvo představuje žáby – skáčou jako žabáci po čtyřech. Čápi poskakují po jedné noze a snaží se pochytat v časovém limitu a v ohraničeném území co nejvíce žab. Potom si vymění úlohy. Vítězí družstvo, které pochytalo ve stanoveném limitu více žab.