Žáci se v rámci aktivity zabývají evolucí člověka s důrazem na typický lidský znak, kterým je trvalá chůze po dvou končetinách. Zkoumají stopy, které zanechali naši předci před několika miliony let, a vyvozují hypotézy k tomu, jakým způsobem se naši předci pohybovali. Své hypotézy poté prakticky ověřují měřením a srovnáním naměřených dat všech spolužáků ve třídě. Dále žáci metodou skládankového učení čtou texty o vývoji chůze po dvou a v závěru sdílí v rámci expertních skupin odpovědi na položené otázky s využitím elektronické nástěnky.
Stupeň vzdělávání: 2. stupeň
Věková skupina: 8.–9. ročník
Vzdělávací obor: přírodopis/biologie
Tematický okruh:biologie člověka
Očekávané výstupy: orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
Časová dotace: 2 vyučovací hodiny
Výuka: 90 minut
Příprava: 20 minut (pomůcky, pracovní listy, odkazy na videa, příprava formuláře pro sdílení dat z měření, příprava elektronické nástěnky – Padlet, OrgPad, Nearpod, Jamboard apod.)
Pomůcky: Forms pro záznam měření žáků, pracovní listy, měřicí pásmo, metr, provázky, mobilní telefony
žák vyhledává informace o způsobu pohybu předchůdců člověka v nelineárním textu (schématu stop)
žák měří své tělesné proporce a sdílí je s učitelem i se spolužáky
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
Aktivita se zaměřuje na používání běžných digitálních zařízení pro podporu učení žáků. Žáci využívají vlastní mobilní telefony k vyhledání základních geografických informací k Tanzánii. Používají vlastní mobilní telefony k záznamu a sdílení dat z měření jejich pohybu a vybraných tělesných proporcí (nepracuje se s citlivými osobními údaji, nicméně je potřeba se s žáky v rámci třídy dohodnout na sdílení údajů, jako je např. tělesná výška, délka). Data následně sdílejí v rámci společné tabulky, čímž umožňují rychlé a efektivní zobrazení dat pro jejich následnou interpretaci a diskuzi ve třídě, která jim umožní odpovědět na problémové otázky z pracovního listu.
Metodická poznámka: Lekci jsem použil jako úvod do evoluce člověka. Chůze po dvou je důležitým charakteristickým znakem člověka a jeho předků, proto jsme celé dvě hodiny věnovali tomu, co lze ze stop vyčíst o způsobu pohybu předchůdců člověka. Vycházel jsem z toho, že žáci již v tématu mají předchozí osobní zkušenost, proto jsme se zaměřili především na diskuzi, formulaci vlastních hypotéz (na základě předchozí zkušenosti žáků) a na ověření stanovených hypotéz.
Popis vzdělávací aktivity:
1. Místo nejstarších nálezů pozůstatků předků člověka
Požádejte žáky, aby si pomocí aplikace Atlas Mapy.cz vyhledali stát Tanzanii. Zeptejte se žáků na co možná nejpřesnější popis toho, kde se stát nachází na základě práce s mapou. Řekněte žákům, že se budete věnovat evoluci člověka s tím, že podle kosterních nálezů se předpokládá, že právě v této oblasti začala evoluce předků člověka.
Obr. 1: Náhled na webovou aplikaci Atlas Mapy.cz – Tanzanie
Jaké interakce (jestli nějaké) dané stopy naznačují?
Vyzvěte vybrané žáky, aby sdíleli své odpovědi se třídou. Ostatní doplňují či se doptávají. Po vyčerpání odpovědí rozdejte žákům pracovní list (viz příloha 2) a nechte je si odpovědi na otázky zapsat do části A.
3. Co nám mohou prozradit stopy?
Řekněte žákům, že se budou blíže zabývat tím, jak se pohybovali předci člověka, kteří zanechali stopy v Laetoli. S odkazem na stopy ve schématu naveďte žáky na otázky v části B pracovního listu:
Jsou lidé s delšími chodidly vyšší?
Jak se liší počet kroků, které člověk v dané vzdálenosti udělá, když běží nebo kráčí?
Jak se mění délka kroku člověka s rychlostí?
Nechte žáky psát do pracovního listu něčím, co lze následně mazat (tužkou, mazacím perem), odpovědi na otázky jako hypotézy, které k tématu mají.
4. Ověřování hypotéz
Řekněte žákům, že si prakticky ověří své hypotézy vlastním měřením venku či v nějaké delší školní chodbě (v případě nepřízně počasí).
Představte žákům záznamový formulář (viz příloha 3) a to, co budou zjišťovat/měřit: velikost nohy (v cm), tělesná výška (v cm), rozpětí paží (v cm), počet kroků na 20 metrů při chůzi, počet kroků na 20 metrů při pomalém běhu.
Dejte žákům načíst QR kód na záznamový formulář, aby po provedení měření odeslali své naměřené hodnoty (možno z vašeho mobilního telefonu či na vytištěném papíře). Následně nechte žáky měřit s využitím měřicího pásma, metru a nastříhaných provázků (využili jsme šňůry na prádlo o délce 2 metry).
5. Sdílení naměřených výsledků a ověření hypotéz
Když mají žáci naměřeno, tak si načtěte data do excelové tabulky. Pro přehlednost můžete seřadit naměřené hodnoty vzestupně nebo sestupně. Zeptejte se žáků, jestli se jim jejich hypotézy potvrdily.
Obr. 2: Ukázka tabulky s naměřenými daty žáků pro diskuzi ve třídě o žákovských hypotézách
Autor díla: Jakub Holec
U otázky k souvislosti výšky a délky chodidla žáci pravděpodobně dojdou k tomu, že to neplatí vždy (i když ve většině případů ano).
Vyzvěte žáky, aby si v pracovním listě na základě zjištění z měření případně upravili odpovědi na otázky.
V závěru druhé hodiny využijte virtuální nástěnku (Padlet, Nearpod, Jamboard aj.) k vytvoření propustky z hodiny, ve které každý žák napíše jeden nový poznatek, který si z hodiny odnáší. Nástěnku pak můžete využít k evokaci navazující lekce na evoluci člověka.
Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:
Žáci při měření výšky a délky chodidla sami přišli s tím, že pro měření je možné využít aplikaci pro mobilní telefony, která umožňuje měření vzdáleností mezi dvěma body. Přesto jsem je požádal, aby využili i klasický metr (nebo šňůru s následným přiložením naměřené vzdálenosti k metru), aby si mohli porovnat přesnost měření aplikací. Častým problémem při měření délky chodidla bylo, že žáci neměřili chodidlo v cm, ale místo toho uváděli číslo bot, případně že do formuláře zapsali chybnou hodnotu a po odeslání ji už nemohli upravit. Rychlé úpravy jsme pak dělali přímo v excelové tabulce se zanesenými daty všech žáků.
Velmi motivační bylo pro žáky vlastní měření a sdílení naměřených výsledků. Žákům pak velmi záleželo na tom, aby měli v tabulce uvedené správné hodnoty zejména v oblasti délky chodidla a tělesné výšky.
