Časová osa, metodická část pro žáky 2. stupně ZŠ

Pro správné pochopení historie, vlastního „toku“ dějin a času je zapotřebí správně pracovat s tzv. časovou osou a se samotným plynutím času nejen v dějinách, ale i v našem běžném životě.

V rámci výuky dějepisu na druhém stupni základních škol je porozumění této problematice zcela zásadní v šestých ročnících (nebo v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). V tomto období se žáci vlastně prvně vážně setkávají s historií probíhající před naším letopočtem, pro některé z nich je velkým problémem pochopit počítání letopočtů před rokem 0, tedy pozpátku (pokud budeme akceptovat, že rok 0 byl součástí našeho letopočtu). Při řešení tohoto problému můžeme efektivně využít časovou osu jako didaktickou pomůcku pro názorné vysvětlení probírané látky.

Nemůžeme ovšem opomenout také další využití časové osy při chápání dějin jako celku a při chápání historie, přítomnosti i budoucnosti života vlastního i vlastní rodiny.

Cíl výuky

Žák:

• dokáže vysvětlit princip časové osy;
• dokáže se orientovat v čase;
• zná základní období historie a dokáže je zařadit;
• dokáže vysvětlit pojmy letopočet, století a dokáže je použít v praxi;
• zvládá početní úkony s letopočty před naším letopočtem.

Časová dotace

Pro zvládnutí tohoto tématu postačí jedna vyučovací hodina (45 minut), nebo můžeme aktivity rozdělit do více vyučovacích hodin. S časovou osou je nutné pracovat názorně. Vhodnou formou je práce s pracovními listy, je ale třeba brát zřetel na časté změny činností v průběhu hodiny. Vlastní aktivity a pracovní metody je třeba volit podle schopností žáků.

Motivace

Před začátkem samotné práce je vhodné zařadit motivační prvky, které přiblíží žákům zvolené téma. Můžeme využít dějiny příslušné školy a její významné události v chronologickém sledu, nebo vlastní rodinnou historii jednotlivých žáků, kde se předpokládá domácí příprava (každý žák vypracuje rodokmen svojí rodiny).