Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Bobřík informatiky
V listopadu roku 2009 vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze z iniciativy ICT panelu výběr z úloh soutěže Bobřík informatiky. Brožurka vyšla jako další z Příkladů dobré praxe, tentokrát z oblasti ICT.
„Inovace není něco, co padá z oblohy jako déšť – musí se pěstovat.“
Sbírka obsahuje dvacet pět úloh vybraných ze soutěžních kol dvou ročníků soutěže. Jsou zde zastoupeny úlohy všech tří soutěžních kategorií ve třech stupních obtížnosti. Úlohy jsou na poli výuky informačních a komunikačních technologií (ICT) příkladem, jejichž výjimečnost vyplývá ze zaměření, cílů, průběhu příprav a vlastně samotné podstaty soutěže.
O soutěži
Soutěž v informačních a komunikačních technologiích pro žáky škol Informatický bobr vznikla v Litvě, a tam také v roce 2004 poprvé proběhla. Vůdčí osobností a iniciátorkou soutěže je profesorka Valentina Dagienė, vedoucí litevské Olympiády v informatice, autorka výukových programů a učebnic ICT. Díky ní vznikla soutěž, jejímž cílem je podpořit zájem všech žáků škol o ICT, povzbudit je v intenzivnějším a kreativnějším využívání moderních technologií při učení a hravým a zábavným způsobem jim ukázat, že dovednosti, které získají využíváním ICT při výuce a učení, se jim v budoucnosti budou hodit v jejich profesionálním životě.
Symbolem soutěže se stal pracovitý, inteligentní a čilý bobr a dal jí i jméno – v litevštině bebras. Hlavní principy a průběh organizace soutěže si Informatický bobr vypůjčil od populárního matematického Klokana. Všichni účastníci v daném termínu (v prvních dnech listopadu) a v určeném časovém limitu odpovídají na sadu otázek. Úlohy se řeší na počítači a díky tomu lze do nich zařazovat kromě klasických úloh, kde na otázky žáci odpovídají výběrem ze čtyř odpovědí (tak, jako v matematickém Klokanovi), i interaktivní úlohy, ve kterých je úkolem žáků přesunout, uspořádat nebo doplnit část řešení. Soutěž je organizována ve třech věkových kategoriích: benjamin (5. – 8. ročník ZŠ a prima – tercie víceletých gymnázií), junior (9. ročník ZŠ – 2. ročník SŠ a kvarta – sexta víceletých gymnázií) a senior (3. – 4. ročník SŠ a septima – oktáva víceletých gymnázií) ve třech stupních obtížnosti: lehká, středně těžká a těžká. U některých úloh nastává průnik v kategoriích a obtížnostech: úloha, která je zařazena jako lehká pro seniora, může být zařazena současně jako těžká pro juniora apod.