Bitva o koncepci 1:1 pokračuje bez nás!

Čím dál tím častěji jsme ohromováni zprávami o tom, jak se sociálně orientované vlády i v některých méně rozvinutých zemích snaží vybavit plošně všechny žáky přenosnými počítači. Informační gramotnost totiž zcela jistě patří ke klíčovým kompetencím, jež rozhodují o budoucím uplatnění nejen jednotlivců ale celých států. Jsou však i takové země, kde je penetrace počítačů již na tak vysoké úrovni, že nemá smysl se příliš zabývat dodávkami hardware, ale o to více je třeba se koncentrovat na metodiku využití technologií ve výuce.

Do této kategorie patří v Evropě třeba Velká Británie nebo Norsko, kde v současné době dochází k realizaci národních programů, jejichž součástí je např. též zřízení a provozování osobního vzdělávacího prostředí zahrnujícího ePortfolio (viz Hodnocení výukových výsledků v digitálním světě) pro každého žáka včetně nezbytné podpory pro učitele, bez níž je integrace těchto nástrojů do výuky nemyslitelná (viz zpráva EUN ve Zdrojích).

Jinde jsou dodávky hardware stále součástí realizace komplexního programu státní informační politiky. V současné době se již jednoznačně prosadila varianta osobního přenosného počítače pro každého žáka (1:1). Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně velké zakázky, nikoho asi nepřekvapí, že konkurenční boj mezi dodavateli je značný. Dlouho to vypadalo, že jedinou pro školství cenově přijatelnou variantou bude počítač XO americké nadace OLPC vedené Nicholasem Negropontem. O jejím neobyčejně ambiciózním záměru dodávat tzv. 100 dolarové počítače do škol v rozvojových zemích jsme informovali již několikrát (naposledy Projekt OLPC na začátku roku 2008).

Představa, že OLPC bude produkovat milionové série levných laptopů, navíc plně vybavených open source softwarem (základem je Linux s rozhraním Sugar), se pochopitelně mnohým firmám příliš nezamlouvala. Proto se brzy objevily konkurenční výrobky srovnatelné cenové kategorie (ASUS Eee PC, INTEL Classmate aj.). Tato skutečnost by jistě nebyla na závadu. Díky ní se totiž cena školních laptopů dostala na dříve nepředstavitelnou úroveň 200-300 dolarů. Zarážející je jiná skutečnost. Některé vlády podlehly lobingu a rozhodly se dříve dojednanou dohodu s OLPC zrušit a zvolit konkurenční řešení. Oficielně udávaným důvodem byl fakt, že XO není, narozdíl od konkurence, schopno provozovat operační systém Windows, s nímž se žáci setkají v praxi.

Tato zpráva byla a stále je pro komunitu vyznavačů „svobodného“ software, volné výměny myšlenek a otevřeného konkurenčního boje jen velmi obtížně stravitelná. Projekt OLPC je založen právě na těchto „svobodných“ principech. Jeho cílem je vychovávat děti vlastnící XO jako budoucí platné členy této internetem propojené komunity. Zdůvodnění argumentující nutností připravit žáky na práci pod systémem Windows v praxi neobstojí. Každý, kdo si osvojí uživatelské znalosti Linuxu, se může snadno přeorientovat na jiný systém. Mnoho firem postupně přechází na využívání open source software, kde to jen jde. Podporuje ho i největší současný rival Microsoftu Google. Realita je taková, že na trhu práce má znalost Linuxu již dnes vyšší hodnotu než znalost Windows.

Můžeme se jen dohadovat, co ve skutečnosti vede vlády takových zemí jako Egypt, Nigérie, Libye, Brazílie, Peru ad. k potřebě dodávat do škol počítače s Windows. Pravda je bohužel taková, že i Nicholas Negroponte se nakonec pod tlakem požadavků v situaci, kdy bylo místo milionů prodáno do května pouze 600 tisíc kusů, rozhodl s Microsoftem spolupracovat a upravit XO tak, aby bylo schopno Windows provozovat. Výsledkem je současný stav, kdy si každý může vybrat, bude-li školní laptopy provozovat na Linuxu či na Windows. Všechny výše zmíněné typy počítačů jsou schopné využívat oba systémy. Upravit XO sice nějaký čas trvalo, nadace OLPC mezitím ztratila výhodu předstihu i mnoho příznivců, ale již je hotovo. Nedávno bylo oznámeno, že první zkušební dodávky XO s Windows XP budou v příštích měsících realizovány v Peru (viz Zdroje).

Příkladem země nám ne příliš vzdálené, v níž se prosadily konkurenční dodávky INTEL Classmate, je Portugalsko (viz Portugalci vybaví školáky půl milionem počítačů Classmate PC). Dne 23. září oznámil Reuters, že se projekt rozběhl. Počítače jsou montovány na místě, nesou název podle známého mořeplavce Magellan a jejich dotovaná cena při dodání přes školu je 50 €. Lze je koupit i volně na trhu za 285 €. Cílem Portugalska je dospět do roku 2010 do průměrného stavu 2 žáci na 1 výukový počítač. Není pochyb o tom, že podobný vývoj čeká většinu vyspělého světa.

Smutnou skutečností je to, že mezi zeměmi pokoušejícími se udržet krok se světovým vývojem existují i takové, kde si osobní přenosný počítač může dovolit jen menší část dětí školou povinných a vláda se přitom problematikou dostupnosti technologií a jejich integrací do výuky vůbec nezabývá. Co myslíte, jakou mají takové země budoucnost?

zdroje:
Portugal unveils 500,000 cheap computers for schools, Reuters, September 23, 2008
Dan Nystedt - Peru to Be First With New OLPC Laptop With Windows, PC World, September 15, 2008
Wayan Vota - Pity the Poor Classmate PC'd Children of Portugal, OLPC News, July 30, 2008
Anja Balanskat, Roger Blamire - ICT na školách: trendy, inovace a problémy ve školním roce 2006 – 2007 (zpráva EUN), RVP.cz, 19. 9. 2008