Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Barvy se ukládají ke spánku
3,0 (2 hodnocení)
Autorka nabízí postup, jak žáci mohou na základě svých zážitků a zkušeností tvořit barevné palety k jednotlivým ročním obdobím, a jak experimentovat s barvami.
V příspěvku uvedené aktivity směřují k naplňování těchto cílů:
seznámit se s rozlišováním barev na základní, teplé, studené a lomené
probudit v žácích poznání, že člověk je závislý na Zemi a čerpá z ní vše, co potřebuje k životu
dát příležitost zažít pocit radosti a uspokojení i méně nadaným žákům
1. blok
Úvodní motivace
Nastával podzim a viditelná proměna barev v přírodě. Aby žáci získali vztah k prostředí, ve kterém žijí, věnovali jsme se společně vzpomínkám i přímému prožitku. Jedním z cílů bylo vybudovat v žácích pocit zodpovědnosti k přírodě na základě radosti pobytu v ní. Vzpomínali jsme s žáky na teplé sluneční dny. Na prázdninová rána, podvečery, na vůni, teplo, jak bylo vše zbarvené od slunečních paprsků a jaké byly barvy květin výrazné a zlatavě zářivé.
Realizace (2 hodiny)
Na papír jsme začali nanášet žlutou a červenou barvu nejdříve štětcem, později špachtlí nebo různými druhy tiskátek (zmačkaný papír, kousek látky, letošní spadané listy). Pozorovali jsme společně, co se stane, když budeme do světle žluté přidávat stále více červené.
Hned jsme si říkali, co nám barvy připomínají, kde je teď kolem sebe vidíme, která přírodnina má stejnou nebo podobnou barvu. Žáci měli za úkol přinést si z domova přírodniny červené, oranžové nebo žluté. Na okně jsme měli rudé šípky, žlutá a červená rajčata nebo oranžovou mrkev, které jsme si se zájmem prohlíželi a porovnávali s namalovanými odstíny. Když měli žáci pomalované celé plochy papíru, natřeli si přinesené listy, obtiskli je a užasli nad krásnými strukturami otisknutých listů. Velmi je zaujalo, když si mohli navzájem půjčovat listy s nejkrásnějšími strukturami. Sledovali jejich pravidelnost a krásu.
Široké pruhy papíru, čtvrtky, štětce, špachtle, tiskátka ze zmačkaného papíru, gumové stěrky, gumové válečky, provázky, přírodniny, tempery, vodové barvy
Diskuze (1)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
PaedDr. Markéta Pastorová9. 2. 2022
Inspirace podzimní přírodou, překračující běžná klišé s tímto ročním obdobím spojená. Experiment s barvami, rozvíjení fantazie, citlivosti, představivosti. "Dotažení" tvůrčího projektu až k výstavě.
Všechna díla jsme si nakonec prohlédli a sestavili z nich a slepili jedno veliké slunce, které nám svítilo na naši práci ve třídě.
2. blok
Úvodní motivace
Další dvě hodiny jsme vzpomínali na to, jak jsme se v létě koupali a potápěli, každý pověděl svou vodní příhodu a bylo vidět, že voda je pro žáky přitažlivým živlem. Mnoho chlapců také rádo chytá ryby, snad každý o prázdninách zmokl nebo se před deštěm běžel schovat. Někdo připomněl, že zažil krupobití, a ukazoval, jak velké byly kousky ledu dopadající na zem. Při vyprávění jsme si v paměti vybavili pocit osvěžení a mokrého chladu.
Realizace (2 hodiny)
Papír jsme nejprve houbou navlhčili, potom nechali rozpíjet všechny odstíny modré a zelené, které jsme si označili za vodní barvy. Namočili jsme houbičku do vodních barev a na velké pruhy papíru zkoušeli napodobit, jak teče voda, jak proudí, tryská, víří, vře, podemílá. Namočili jsme provázky a tiskli je na papír jako proudy vody valící se z nebe, když je bezvětří, ale také když fouká silný vítr.
Diskuse
Když byla voda všude po papíře, připomněli jsme si, jací živočichové ve vodě žijí, a po namočení provázků jsme z nich skládali na papír šneky, ryby, vodní užovky, raky apod.
Závěrečná činnost
Žáci byli po prohlédnutí výtvorů překvapeni, že nám voda opravdu ožila a proudí vlastním přirozeným tempem. Navzájem si svou tvorbu spontánně hodnotili.
3. blok
Úvodní motivace
Další týden jsme měli za úkol dívat se, po čem šlapeme, když chodíme venku. Zjistili jsme, že šlapeme po všem, co spadalo ze stromů, po kamenech, půdě, písku, blátě, dřevu.
Realizace (2 hodiny)
Ukázali jsme si názorně, jak může být obyčejná hnědá různorodá. Pomalovali jsme velké čtvrtky všemi odstíny hnědé. Dali jsme si záležet, aby ta zem, kterou malujeme, byla také plná skvrn, fleků, pruhů, stop, čar, jako opravdová zem. Použili jsme kartáčku na zuby, na pravdivější znázornění například brázd na poli, stop na silnici.
Závěrečná činnost
Po shlédnutí všech děl se žáci pokoušeli odhadnout, co který obraz znamená, odhalovali záměr spolužáka a interpretovali své práce.
4. blok
Úvodní motivace
Poslední dvouhodinovku jsme na chvíli zavřeli oči a říkali jsme, kterou barvu máme ze všech nejraději.
Realizace (2 hodiny)
Tu nejoblíbenější barvu jsme nanesli na papír. Gumovou stěrkou nebo válečkem jsme ji jedním tahem rozetřeli. Postupně jsme přidávali další barvy a také je vždy rozetřeli. Když jsme se podívali z dálky na své výtvory, viděli jsme pole, louky, pohoří, jeskyně, podvodní svět, zebry, lvy, lodě nebo oheň. Svou představu jsme doplnili jednoduchým detailem, který jsme vystřihli z jiného pomalovaného papíru a nalepili.
Ti, co měli chuť dál experimentovat se všemi barvami, si představovali, že jsou kuchaři, kteří vaří jako pejsek s kočičkou. Přisypávali jsme „jako" barevné borůvky, skořici, čokoládu, jahody a vše míchali do sebe. Ještě vlhké pomalované papíry jsme přitiskli barevnou plochou dva k sobě a přejeli je válečkem. Po odtrhnutí jsme zjistili, že se některé barvy rozmazaly a jiné spojily.
Diskuse
Povídali jsme si o vytvořených dílech. Které je veselé, vtipné, nejpestřejší, smutné, které připomíná zvíře? Žáci se stavěli k tomu dílu, které podle nich mělo určitou charakteristiku. Vymysleli jsme si pro ně názvy a ukázali vybrané výtvory našim spolužákům a kamarádům ze školy. Názvy byly např.: Kapky na okně, Rybářská loď, Rudá poušť, Řeka.
Mezipředmětové vztahy
V českém jazyce, v přírodovědě a vlastivědě jsme se k výtvorům stále vraceli a povídali jsme si o nich. Vymýšleli jsme slovní druhy, věty, vyprávění na téma našich obrazů. Navrhovali jsme všechny možné přírodniny podobající se obrazům. Z modrých ploch, které jsme rozstříhali, jsme tvořili řeky a přítoky řek České republiky.
Výstava
Všimli jsme si, že obrazy se líbí i ostatním kamarádům v naší škole, a proto jsme se rozhodli, že vybereme dvanáct nejcharakterističtějších a připravíme výstavu. Nad vybranými jsme se zamýšleli a po vysvětlení, co je metafora, jsme odpovídali na otázky: Která barva je nejrychlejší? (např. žlutá) Kde to vypadá, jako když hoří? (např. rudá) Která barva je jako gumička? (např. růžová). Napsali jsme pozvánky a společně se těšili na vernisáž pořádanou na obecním úřadě v naší vesnici.
Závěrečné hodnocení celého projektu
Spontaneita dětské práce byla významným prvkem celého projektu. Žáky bez výjimky malba nesmírně zaujala. Byla to hlavně zábava a jistá zkouška odvahy nebát se experimentovat, zamazat se, co je na poznávání barev přitahovalo. Impulsem pro výstavu byla slova pochvaly a najednou vystanuvších souvislostí a podobností, kterých si nelze nevšimnout. Obrazy si začaly žít jakýmsi vlastním životem, jakoby je tvořila příroda sama, bez toho, bylo-li to původně zamýšleno. Bylo vidět, že se díla povedla všem, a hlavně měli radost ti, kteří mají těžkosti s písemným projevem, mají dysgrafické nebo dyslektické potíže, potíže s kázní nebo malým sebevědomím.
Naše obrazy jsme poslali do jedné pražské školy. Pražské děti napsaly krásné příběhy vztahující se k jednotlivým obrazům, a když si je pak žáci četli, byli hrdí na slova chvály.
