Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Asistent pedagoga II.
4,0 (5 hodnocení)
V seriálu získáte bližší informace o ukotvení pozice asistenta pedagoga v legislativě: požadované vzdělání, získání finančních prostředků, role školského poradenského zařízení, konkrétní zákony, vyhlášky a koncepční materiály. V přílohách je poté možno nahlédnout do „žádosti ŘŠ o AP“ nebo si pročíst „zkušenosti jiných škol“ s financováním této pozice.
Odborná kvalifikace asistenta pedagoga
§ 20 – Asistent pedagoga
(1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
studiem pedagogiky, nebo
absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „studium pro asistenty pedagoga“),
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
studiem pedagogiky, nebo
studiem pro asistenty pedagoga,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
studiem pedagogiky, nebo
studiem pro asistenty pedagoga.
(2) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1,
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky,
c) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga,
d) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
studiem pedagogiky, nebo
studiem pro asistenty pedagoga, nebo
e) základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga.
§ 22
1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
2) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii. " (Zákon č. 563/2004 Sb., § 20, 22)
§ 4 Studium pro asistenty pedagoga
(1) Studiem pro asistenty pedagoga získává jeho absolvent znalosti a dovednosti v oblasti pedaogogických věd, které jsou součástí jeho odborné kvalifikace.
(2) Studium se uskutečňuje v zařízení pro další vzdělávání pedaogogických pracovníků v délce nejméně 120 vučovaích hodin.
(3) Studium se ukončuje závěrečnou zkouškou před komisí. Po jejím úspěšném složení získává absolvent osvědčení." (Zákon č. 317/2005 Sb., § 4)
Pracovně právní zabezpečení funkce asistenta pedagoga
Pracovně právní vztah mezi zaměstnavatelem a asistentem pedagoga se řídí příslušnými ustanoveními Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Platové zařazení AP ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí a svazkem obcí se v souladu s ustanoveními § 123 odst. 2 Zákoníku práce se uskutečňuje podle nejnáročnějších požadovaných činností.
Platové zařazení je možné od 4. do 8. platové třídy podle požadavků školy a školského zařízení na náročnost vykonávané práce. AP je pedagogickým pracovníkem, proto mu náleží platový tarif podle přílohy č. 2 Nařízení vlády č. 330/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 8 týdnů dovolené.
Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoví AP ředitel školy nebo školského zařízení podle přílohy Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků v rozsahu 20 až 40 hodin týdně podle potřeby školy či školského zařízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že o stanovení pedagogického pracovního úvazku v rozpětí do 40 hodiny týdně rozhodne ředitel dané školy na základě náročnosti vykonávané přímé pedagogické činnosti AP i obtížnosti jeho odborné přípravy na vyučování. Při svém rozhodování přihlíží ředitel školy k doporučení školského poradenského zařízení. (Teplá, Šmejkalová, 2007, s. 14 - 15)
Role školského poradenského zařízení při zavádění funkce asistenta pedagoga
K žádosti o zřízení funkce asistenta pedagoga ředitel školy přikládá vyjádření školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra). To je poskytováno v souladu s § 7 odst. 2 Vyhlášky č. 73/2005 Sb. tak, aby vytvářelo vhodný podklad pro ředitele školy o zřízení funkce asistenta pedagoga. Jedná se především o ustanovení týkající se zdůvodnění potřeby zřízení funkce AP a doporučené náplně práce asistenta pedagoga. Vyjádření školského poradenského zařízení musí být v souladu s případnými podklady pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka ve smyslu § 18 Školského zákona č. 561/2004 Sb.
Školská poradenská zařízení (speciální pedagog PPP nebo SPC) vedle pedagogických pracovníků dané školy (ředitel, třídní učitel, učitelé odborných předmětů a výchov, vychovatel školní družiny, výchovný poradce, event. školní speciální pedagog nebo psycholog) poskytují asistentovi pedagoga metodické vedení.
Metodická podpora je zaměřena na úspěšné zvládnutí jeho povinností ve vztahu k dítěti, žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami, k jeho zákonným zástupcům a k týmu spolupracovníků.
Jedná se o tyto oblasti:
organizace vzdělávání ve škole a organizace školního roku, základní orientace v rámcových a školních vzdělávacích programech, v obsahu vzdělávání v jednotlivých předmětech,
specifika a potřeby jednotlivých žáků se zdravotním postižením – individuální možnosti a schopnosti žáka, tvorba, realizace a hodnocení IVP, denní režim, psychohygienické zásady vyučování, vhodné formy podpory žáka – využití metodických materiálů, didaktických a kompenzačních pomůcek, speciální přístupy a metody práce, přiměřené hodnocení žáka, vhodné formy spolupráce s rodinou žáka." (Teplá, Šmejkalová, 2007, s. 22 - 23)
Doplňující informace při zavádění funkce AP:
Ředitel školy (ŘŠ) na základě dokumentace žáka (doporučení školského poradenského zařízení) vypracuje žádost o souhlas se zřízením funkce AP ve své škole a zašle ji příslušnému OŠ KÚ; ředitelé škol zřizovaných MŠMT a škol církevních zřizovatelů žádost zasílají na odbor speciálního vzdělávání MŠMT.
Náležitosti žádosti o souhlas se zřízením funkce AP:
název a sídlo školy
počet žáků a tříd celkem
počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
požadované dosažené vzdělání AP
předpokládaná výše platu nebo mzdy
zdůvodnění potřeby zřízení funkce AP
cíle, kterých chce ŘŠ zřízením této funkce ve škole dosáhnout
náplň práce AP
V přílohách můžete zhlédnout žádost o AP, kterou ředitel školy obdrží dvakrát ročně tak, aby ji v květnu a říjnu mohl doporučeně odeslat příslušným orgánům.
Finanční záležitosti projednává ŘŠ s obcí s rozšířenou působností, popřípadě s krajským úřadem při standardním dohodovacím řízení k rozpočtu školy pro daný kalendářní rok." Školy soukromé a školy církevních zřizovatelů mohou finanční prostředky pro zabezpečení zvýšeného požadavku na nové funkce asistentů pedagoga získat z dotačních projektů MŠMT. (Teplá, Šmejkalová, 2007, s. 25)
Zkušenosti jiných škol:
Jedna základní škola dostala souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga, avšak bez finančních prostředků. Škola se s rodinou dohodla tak, že rodina škole zasílá finační částku na plat asistenta převodem přes účet a ŘŠ z něj pak financuje na základě DPP nebo DPČ asistenta pedagoga.
Pokud škola získá finanční prostředky pouze na částečný úvazek asistenta pedagoga, je možné rodině nabídnout spolufinancování platu AP, a tak úvazek navýšit nebo získat finanční prostředky z vlastních zdrojů. Školám se stává, že je schváleno více úvazků AP, ale finanční prostředky získají na menší počet.
Problém nastává v přidělování finanční částky škole - škola potřebuje zajišťovat AP s ohledem na školní rok/pololetí - tedy září až leden a únor až červen. Finanční prostředky jsou však přidělovány kalendářně, tzn. na období září až prosinec a leden až červen. Tomu také odpovídají dvě žádosti o AP - a není zaručené, že pro AP, na kterého škola získala finanční prostředky od září do prosince, získá finanční zdroje i od ledna do června téhož školního roku.
Finanční prostředky na plat AP školy někdy získávají opožděně, ředitelé škol poté neví, jak situaci řešit. Někteří jsou opatrní a AP zaměstnají teprve až získají finanční prostředky, např. od října, jiné školy zafinancují plat AP z vlastních zdrojů a po připsání finančních prostředků od města/kraje zpětně pěněžní částku navrátí.
ŘŠ seznámí AP s prostředím školy, příslušnými právními i interními předpisy – zejména školním řádem a náležitostmi BOZP. Konkrétně, nejlépe písemnou formou, stanoví kompetence AP ve vztahu k třídnímu učiteli, učitelům odborných předmětů a dalším pracovníkům souběžně působícím v dané třídě. AP se seznámí s dítětem, žákem nebo studentem se zdravotním postižením a jeho zákonnými zástupci. ŘŠ umožní asistentovi pedagoga prostudování osobní dokumentace dítěte, žáka nebo studenta se zdravotním postižením.
Podpůrná služba AP se doporučuje upřednostnit v 1. třídách základní školy, v dalších postupových ročnících se předpokládá postupné omezování asistenční služby v souladu s věkovým i sociálním osamostatňováním.
Náplň práce AP stanoví pro daný školní rok ŘŠ a zároveň určí příslušné kompetence všem pedagogických pracovníkům, kteří souběžně zabezpečují výchovně vzdělávací činnosti ve třídě, oddělení nebo výchovné skupině, kde působí žák ke kterému byla funkce AP zřízena.
Legislativní zabezpečení funkce asistenta pedagoga v resortu MŠMT
Podpůrné asistenční služby jsou v resortu školství v současné době zajišťovány především na základě těchto dokumentů a legislativních předpisů:
Koncepční materiály:
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice – tzv. Bílá kniha (Praha 2001);
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky (Praha 2009);
Vládní usnesení č. 253 ze dne 29. 3. 2010 - Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 - 2014.
Zákony:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády:
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlášky:
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění Vyhlášky č. 43/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění Vyhlášky č. 454/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění Vyhlášky č. 374/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění Vyhlášky č. 412/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Informace MŠMT:
Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence č.j. 14 453/2005-24 (Věstník MŠMT č. 10/2005).
Citace legislativních dokumentů:
(1) ČR. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: 2004. (2) ČR. Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. In: 2005.
Použitá literatura:
TEPLÁ, M., ŠMEJKALOVÁ, H.: Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením. Praha, 2007. Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. ISBN 978-80-86856-35-3
TEPLÁ, M., ŠMEJKALOVÁ, H.: Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením, aktualizovaná verze. Praha, 2010. Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. ISBN 978-80-86856-66-7
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence č.j. 14 453/2005-24 (Věstník MŠMT č. 10/2005)
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění dalších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění dalších předpisů
TEPLÁ, M; ŠMEJKALOVÁ, H. Základní informace k zajišťování asistenta pedagoga do třídy, v níž je vzděláván žák nebo žáci se zdravotním postižením. Praha: IPPP, 2007. ISBN 978-80-86856-35-3.
Článek podává maximum informací o aktuálním tématu - zavádění funkce asistenta pedagoga (AP). Z prakticky vyuřitelných materiálů jsou k textu přiloženy konkrétní vzory žádostí o AP.
