Začleňování žáků s jazykovou bariérou do výuky s využitím asistenta pedagoga

1. Jelikož je Chang úplným začátečníkem, bylo potřeba pracovat na rozvoji jeho češtiny. Na škole tak byly pro úplné začátečníky zřízeny hodiny výuky češtiny jako cizího jazyka. V rozvrhu asistentky to vyšlo na 3 vyučovací hodiny týdně. Při této výuce byli žáci vyučováni v tématech, na které se nabalovala slovní zásoba i potřebná gramatika. Chang rovněž navštěvoval tuto výuku, jejíž obsah se stal základem jeho práce i při běžných hodinách ve třídě. V příloze tohoto dokumentu najdete popis obsahu prvních třech měsíců výuky, ve kterém asistentka téměř kompletně vychází z metodiky Svatavy Škodové (Škodová, 2010).

Při samotné výuce vychází z učebnice češtiny pro malé cizince DOMINO (Škodová, 2010) a z učebnice češtiny pro dospělé cizince Česky v Česku (Štindlová, 2008). 

1. Changovi byl vytvořen individuální vzdělávací plán, jehož hlavním cílem bylo odstranění jazykové bariéry. Tento plán je rovněž součástí příloh článku.

1. Aby byl postup práce a obsahový posun více zřetelný a systematický, rozhodla se paní učitelka s asistentkou pro vytvoření tzv. týdenního plánu (postupem času jej přejmenovaly na plán práce, jelikož ne vždy jej bylo možné dodržet v přesném týdenním intervalu), ve kterém Changovi naplánovaly přesné úkoly, které bude muset v daném období splnit. Cílem takového plánu je kromě systematické výuky i to, aby Chang ve chvílích, kdy při výuce není schopen pracovat se zbytkem třídy, měl vždy aktivitu, ke které se může obrátit. Je-li žák úplný začátečník, není vždy v silách učitele činnost ve třídě žákovi přizpůsobit. O to více je třeba věnovat energii rozvoji základní slovní zásoby, základních frází a základní gramatiky, aby se žák co nejdříve do výuky zapojit mohl. Plán práce je k nahlédnutí v příloze, postup práce s ním je následující: 

• Úkoly do plánu práce píše nejprve asistentka a až poté doplňuje učitel.
• Asistentka při formulování úkolů vychází z obsahu učiva, které probírá ve své výuce (hodiny češtiny jako cizího jazyka). V tomto případě hodně využívá i pracovní sešit k učebnici DOMINO (Škodová, 2010), který částečně umožňuje samostatnou práci.
• Učitel přidá další úkoly dle svého mínění (vychází z individuálního plánu).
• Učitel během týdne dohlíží, zda žák úkoly plní. Nerozumí-li zadání, vysvětlí.
• Na konci týdne společně s žákem plán projdou a vyhodnotí. Je možné, aby totéž udělala i asistentka, ale ze zkušenosti doporučuji, aby si hlavní přehled udržoval učitel. On má hlavní zodpovědnost za žákovo vzdělávání a je rovněž tím, kdo jej bude hodnotit na vysvědčení.
• Celá spolupráce vyžaduje pravidelné konzultace asistentky a pedagoga (minimálně jedenkrát týdně).
• Doba, během které by měl být plán práce splněn, by neměla přesáhnout dva týdny. 

Navržený postup je jedním z možných. Čím více se ve své práci setkávám s žáky-cizinci bez znalosti vyučovacího jazyka, tím více zjišťuji, že jednou vyzkoušený postup, který funguje u jednoho žáka, v žádném případě nemusí být stejně fungující pro jiného. Něco se může nechat, něco je potřeba ubrat, něco nového zase přidat. Ale u českých žáků je to vlastně podobné, nemyslíte?

Literatura a použité zdroje

ŠKODOVÁ, Svatava. DOMINO. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 84 s. ISBN 978-80-7357-582-3.

ŠKODOVÁ, Svatava. DOMINO - Pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 92 s. ISBN 978-80-7357-583-0.

ŠKODOVÁ, Svatava. DOMINO - Metodika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 72 s. ISBN 978-80-7357-584-7.

ŠTINDLOVÁ, Barbora. Česky v Česku. Praha: ÚJOP UK, Akropolis, 2008. ISBN 978-80-86903-60-6.

ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-326-0.