Angličtina a děti v předškolním a mladším školním věku - tipy a triky pro učitele i rodiče
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Angličtina a děti v předškolním a mladším školním věku - tipy a triky pro učitele i rodiče
3,3 (7 hodnocení)
Malé děti jsou jako houba, nasávají to, co je kolem nich. Když mají kolem sebe angličtinu, nasávají angličtinu. Tento příspěvek shrnuje některé přístupy a postupy, které dobře fungovaly při práci s dětmi ve škole i mými vlastními, a nabízí i odpovědi na otázky učitelů a rodičů, které často dostávám.
Jak se vlastně děti učí cizímu jazyku?
Když děti vystavíte cizímu jazyku, osvojí si ho přirozeně, stejně jako se naučí jíst příborem, když právě nemají po ruce lžíci. Učí se druhému jazyku zároveň se svým mateřským jazykem a nijak to neřeší. Nevadí jim, že něčemu nerozumějí. Papouškují a napodobují to, co vidí a slyší, neomrzí je říkat jednu (pro nás dospělé nesmyslnou) říkanku pořád dokola, vystačí si s málem, ale to "málo" obvykle velmi kreativně využívají a rozvíjejí. A pořád dál nasávají další slova a výrazy - pokud jim k tomu dáte příležitost.
Fáze osvojování si angličtiny. Řada rodičů má představu, že když má dítě angličtinu ve školce nebo v první či třetí třídě, za rok bude hovořit v plynulých větách. Pokrok v "nasávání jazyka" je velmi individuální. Některé děti mají delší dobu tzv. tiché období (silent period), kdy rozumí, ale nic neprodukují. Vytvářejí si něco jako "zásobní sklad", který otevřou, až k tomu situace dozraje, až dostanou vhodný podnět. Dítě by nemělo být porovnáváno se starším sourozencem nebo dítětem od sousedů. Je dobré navozovat reálné situace, vytvářet situace pro použití anglických výrazů, které mají uloženy v paměti. Dítě potřebuje povzbuzení i ve chvíli, kdy se zdá, že mu to vůbec nejde. Vybudování dobrého vztahu k cizímu jazyku v rané fázi vývoje dětí je mnohem důležitější než počet slovíček, frází a básniček, které se dítě naučí a zapamatuje. Nejdůležitější je, aby se dítě nebálo jazyka a situací, v nichž nerozumí, a také aby se nebálo používat i primitivní jazykové prostředky ke komunikaci. Možnosti používání cizího jazyka ve školce a ve škole jsou časově omezené, rodiče tráví s dětmi mnohem více času než učitelé, a mají tedy na rozvoj jazykových dovedností malých dětí mnohonásobně silnější vliv než sebelepší učitelka. Neměli by ho promarnit a měli by s učitelkami a učiteli spolupracovat.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bc. Michael Novotný16. 5. 2013
Pedagogická veřejnost, alespoň ta akademická, jak mohu ze svých zkušeností soudit, je a bude vždy rozdělena na dva protipóly. Jedni, kteří obhajují výuku cizích jazyků v předškolním věku a druzí, kteří ji odmítají. Já osobně se přikláním k té druhé skupině. Jako pedagog zastávám názor ten, že by si děti PV měly nejprve osvojit svůj mateřský jazyk a teprve pak by měly přecházet na jazyk cizí. Pokud dítě nepochází z bilingvního prostředí, je pro něj výuka cizího jazyka v tomto věku nedůležitá. Zatím mi nikdo nedokázal obhájit výuku cizích jazyků v MŠ pro mě přijatelnými argumenty. Možná by bylo dobré si přiznat, že velkou roli v nabídce jazyků v MŠ hraje zvyšování prestiže jednotlivých mateřských škol a fakt, že jsou školy do tohoto tlačeny rodiči. Věřím, že každý pedagog ja natolik kvalifikovaný profesionál, aby si svá rozhodnutí pro, či proti nabídce jazyků v MŠ, dovedl obhájit.
Magdalena Málková17. 5. 2013
Souhlasím s Vámi, že veřejnost je rozdělena na dvě skupiny. A z praxe mi připadá, že se mateřské školy staví k učení cizích jazyků podle toho, jak dobře anglicky umí pedagogové MŠ. A je to poměrně logické - pokud učitel umí dobře anglicky, samozřejmě to považuje za plus a snaží se to naučit (nebo nechat naučit - asi všichni známe externí agentury) i děti. Pokud má sám s cizím jazykem problém, nevidí v tom nic důležitého ani pro děti. Co se mě osobně týče, jsem pro nenásilné učení angličtiny i v předškolním věku. Proč dětem nenabídnout třeba říkanku, písničku nebo krátkou pohádku v cizím jazyce? Čím dřív si začnou uvědomovat, že svět není jen česká kotlina, tím lépe.
Mgr. Hana Fišerová18. 5. 2013
Souhlasím s názorem, že děti by se nejprve měly učit mateřský jazyk. Do prvních tříd nám nastupuje stále více dětí, které špatně vyslovují, patlají, děti, které nemají rozvinutou jemnou motoriku (špatně drží tužku, nedokáží přehnout či utrhnout papír, o zavázání tkaniček u bot se ani nepokusí), nedokáží chytit míč, přeběhnout lavičku, přelézt překážku. A v tom všem by mohly být rozvíjeny v MŠ výměnou za hraní si s angličtinou. Protože neexistuje provázanost mezi výukou jazyka v MŠ a ZŠ, těch několik izolovaných písniček, říkanek a slov děti stejně zapomenou a ve škole začínají nanovo.
Jinak tipy popsané v článku jsou vynikající, sama je využívám při výuce AJ u začínajících dětí ve škole.
Ivana Chmelařová4. 6. 2013
I já jsem před lety, v začátcích své pedagogické praxe, měla za to, že děti se nemají pouštět do cizího jazyka, pokud nezvládají svůj mateřský...není tomu tak. Výslovnost v angličtině nezávisí na správné výslovnosti v češtině, například. Přesvědčila jsem se na dětech - vlastních, školkových i školních - že s cizím jazykem je potřeba začít co nejdříve, z mnoha důvodů. Jedním z nejsilnějších argumentů pro mě je, že - a opravdu podle mých vlastních zkušeností matky a učitelky - čím později s jazyky začnete, tím víc úsilí vás to stojí, než se něco opravdu naučíte a naučíte se to používat. Starýho psa novým kouskům nenaučíš, tomu se sice můžeme bránit, ale je to pravda. Když se s cizím jazykem sžijete hned v raném věku, berete ho jako normální součást života, a nemarníte pak spousty času a energie na to, co jste se mohli naučit už dávno a snadno. A máte energii a čas na jiné aktivity, například na ty zmíněné míčové hry a jiné sporty. V článku netvrdím, že angličtina má ve školkách nahradit nácvik zavazování tkaniček a pohybové aktivity. Je ale přinejmenším velmi vhodným doplňkem při rozvoji dovedností dětí a dá se "vpašovat" všude tam, kde to reálná situace umožňuje nebo k tomu vybízí. Děti, bez ohledu na to, jak dobře zvládají svůj mateřský jazyk, to přijímají a baví je to. To jen my dospělí to zbytečně řešíme. Angličtina (nebo jiný světový jazyk) by měla být přirozenou součástí života dětí už od velmi raného věku. Nebyla by pak u mnoha starších dětí pouhým předmětem ve škole, často obávaným a někdy dokonce nenáviděným. Nebo jste nepotkali deváťáky, kteří utečou, když je na ulici osloví cizinec a ptá se, kde je nejbližší bankomat?
Ivan Bi12. 7. 2016
Ahoj, určite súhlasím s tým, že je dôležité deti učiť čo najskôr cudzí jazyk. Ale nesúhlasím s tvrdením : starého psa novým kúskom nenaučíš.....to možno platí fakt len pre psa...možno ani tým si nemôžme byť istý. Jediný dôvod prečo to tak je, že ľudia s ťažšie niečo učia s pribúdajúcim vekom, je to že tomu sami veria. Celý život to počúvajú dookola....veci ako čím starší tým slabší, menší, zábudlivejší, a podobné bulšity! Samozrejme my poviete argument ako ...a čo všetci tí ľudia na okolo...? Predsa sú takí, áno sú lebo tomu uverili :) Keď niekto začne veriť napr aj v 60 rokovch, že sa cudzí jazyk naučí rýchlo a ľahko, napr tým že si to bude stále opakovať a hľadať dôkazy takých ľudí, tak sa mu to začne aj dariť. A je to taký istý program ako ten že učiť sa s pribúdajúcim vekom je ťažšie. Každý program má ale iné výsledky :) Dobre ale teraz už niečo užitočnejšie :D Ja používam Metódu Imitum a som s ňou riadne spokojný. Je snáď pre každého, kto vie už čítať. Učí sa tam pomocou toho, že človek vidí celé frázy aj ich počuje a môže si ich opakovať :) http://www.anglictina-bez-biflovania.sk/anglictina-pre-husakove-deti/?a_box=y7x556ws
Ivan Ryant12. 7. 2016
Na psa jsem tedy opravdu už poměrně starý, ale nemůžu si stěžovat, že by mi jazyky nešly. Vím, co a proč se chci naučit, chápu jazyk v širších souvislostech než zamlada, učím se důkladněji a hlavně rád. A když jazyk opravdu potřebuji, učím se i velmi rychle.
Jako dítě jsem jen papouškoval a nebavilo mě to. Neuměl jsem v cizím jazyce přemýšlet. Když budete přemýšlet česky a říkat to německy, tak se němčinu nikdy nenaučíte. Jazyk je totiž i způsob myšlení -- a to malé dítě zmate. Pak nedokáže vyjádřit rozumnou myšlenku v žádném jazyce, ani v tom svém rodném. To učitelé jazyků bohužel nevědí a vědět nechtějí, takže pak mnohdy nadělají víc škody než užitku.
Hlubší pozadí jazyka jako prostředku k přemýšlení vysvětluji podrobněji v článku
http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html
a v komentáři k článku
http://www.ascestinaru.cz/zuzana-salamounova-o-algoritmech-pri-vyuce-skladby/
Róbert Malik8. 10. 2016
Ahoj pri učení na Vysokej škole mi veľmi pomáha metódu Imitum : http://www.imitum.com/efektivna-metoda-vyucby-jazyka.html Je to jednoduché spracovanie a tipy čo mi pomohli. Neučíte sa žiadnu gramatiku ani slovíčka za radom. Jednoducho sledujete ang. filmy , čítate ang. knihy snažíte sa rozprávať a ono sa to na vás pomaly ale isto obaluje ;)
Karel Janák14. 11. 2016
Zdravím. Osobně jsem mohl posoudit hned několik případů a to i přímo u nás doma. Starší dítko se angličtinu začalo učit až ve škole a mladší jsme dali loni hned na angličtinu v MŠ. Musím říci, že rozdíl je viditelný. Zatímco se starší syn trápí ve škole, mladší celkem dobře zvládá ve školce. Ano mohlo by se říci, že starší syn nemá předpoklady k tomu, aby mu jazyky lezli do mozku. Je však pravdou, že i kamarádi co mají děti podobně jako my mají problém se starším dítkem, které angličtinu viděla až ve škole. Musím říci, že k porovnaní jak na tom naši děti jsou mi hodně pohol online kurz http://www.anglictina-bez-biflovani.cz/anglictina-pro-deti, který jsme jim zaplatitli. Díky němu se i staršímu začíná angličtina líbit a hlavně mu začína jít.
Magdaléna Havelková27. 1. 2022
Angličtinu v MŠ učím již velmi dlouho a to jak u nás, tak v zahraničí. Co se článku týká,jistě souhlasím s některými metodami. Nicméně je dost toho,s čím nemohu souhlasit právě proto ,že to mám v praxi dlouhodobě ověřeno. Určitě je přínosem,že se děti "učí" cizí jazyk už od mala. Ale pouze prostřednictvím lidí,kteří mají sami angličtinu na skvělé úrovni a zvládají také metodické postupy. Nikoli od učitelek v MŠ s úrovní B1 nebo rodičů doma. Pokud rodič sám není rodilým mluvčím, tak kromě pouštění pohádek a písniček bych já osobně nenechala rodiče na děti anglický mluvit. Osobně jsem pro metodu jeden člověk,jeden jazyk. Ať česká maminka naučí své dítě mluvit česky. Ideálně pokud už mají děti aj ve školce,tak více než jednu hodinu týdně a např. Dvě dopoledne s člověkem,který s nimi nejen poskakuje a zpívá,ale v jazyce dělá vše a nemluví česky,jestliže má aj na skvělé úrovni ( nemusí být rodilý mluvčí) . Jen tak se děti učí přirozeně. Ve státních samozřejmě vzhledem k podmínkám utopie,ale bylo by to fajn. Sama vím takto funguji dlouhá léta a většina dětí,které jsem ve školce odchovala v angličtině a jsou nyní již na ZŠ mají velký náskok a naopak pokud nebyl zandban jejich rodný jazyk,mají obrovskou výhodu do života. Mnoho z nich stále učím i po letech ,stále v aj a někteří jsou např. v 10 letech na úrovni ,že si se mnou plynule povídají. Neříkám upřednostnit angličtinu,ti určitě ne,ale dostat ji na úroveň,aby byla přirozená a ne biflovana hloupými písničkami.
Ve většině případů ano, dítě dobře znají a už ho naučili jeden jazyk. Mohou doma postupně a nenásilně budovat prostředí, které se bude blížit bilingválnímu. Pro dítě to bude normální reálná situace, zvykne si.
Jaké chyby dělají rodiče a učitelé?
Nenuťte děti, aby na vás mluvily anglicky, ale vytvářejte přirozené situace, kdy můžete angličtinu použít. Můžu si například při přípravě snídaně mumlat nahlas pro sebe a přirozeně zapojit i dítě ("Milk? Hmm. Milk. Or cocoa? Yes, cocoa. I love cocoa... Cocoa for you, Jane?") Děti potřebují čas, aby přijaly, že s nimi někdo někdy mluví jiným jazykem.
Jaké jsou vhodné aktivity?
Písničky, říkanky, hry, příběhy.
Jak často je potřeba se angličtině s dětmi věnovat?
Nejlépe každý den alespoň chvilku. Je potřeba neustále používat to, co už dítě umí! Předstírejte, že nerozumíte, nechte si to vysvětlit, nechte se učit, přenechte dětem aktivní, produktivní roli, nechte je reálně použít, co se naučily předtím.
Jaké jsou vhodné materiály?
Děti potřebují být ve styku s jazykem - stejně jako jsou vystaveny mateřskému jazyku. Nevadí, že něčemu nerozumějí, poradí si s tím - prostě to ignorují. Nebojte se náročnějších písniček, filmů nebo materiálů. Děti nepodceňujte. I v rodině si malé děti běžně hrají s hračkami pro starší děti a s věcmi pro dospělé.
Co na děti dobře funguje?
- Učit v kontextu činností, které jsou dítěti přirozené a blízké.
- Učit tak, aby se dítě mohlo pohybovat, dívat se, pozorovat, poslouchat a mluvit. Dobře funguje tzv. English corner. Bydlí tam bytost, se kterou nelze komunikovat jinak než anglicky – je to „cizinec ve školce nebo doma“ - plyšák. A bude mu smutno, když na něj nikdo nepromluví!
- Hry pro začátek - slovíčka. Například malování slovíček na záda. Pak také využívání „hluchých dob“ – čekání, na cokoliv, než se jiné dítě obuje, například. (Co vidíš kolem sebe? (anglicky)
- Příběhy. Obrázkové příběhy a příběhy, které děti znají v češtině - je to pro ně svým způsobem "jistota". Vybírejte obrázkové knihy a pěkné filmy – o zvířatech, třeba o psech a kočkách, nebo příběhy, kde se málo mluví (film Bílý tesák, Lady a tramp, Sám doma, 101 dalmatinů, atd.), vhodné jsou i zjednodušené verze pohádek a knížek.
Co se s tím dá dělat? Je to pohyblivá hračka, která může mluvit, hrát, souhlasit, jíst, atd. Pomůže třeba učit slovíčka – scary, happy, hungry, open, close, sleep, eat, green, red, teeth...
Co se s tím dá dělat? Loutka – cizinec poslouchá pohádku (vyprávěnou česky),“skáče do řeči“ s anglickými slovíčky. Děti opakují slovíčka, aby se cizinec utišil a mohli poslouchat dál (je to reálná situace - cizí dítě ve skupině, které se chce zúčastnit toho, co se dělá).
Co dát do English corner?
English corner ve školce může být větší nástěnka v herně. Pravidlo: část materiálu na nějaký čas nechat a neměnit (je to jistota, je to to, co dítě zná). Část materiálu často obměňujte (moment překvapení je důležitý.) Pochvalte děti za to, že spontánně najdou něco nového a řeknou vám to. Mohou tam být i nedodělané obrázky, obrázkové hádanky, skládanky, jakékoli úkoly, které souvisejí s tématem, které se děti učí. Děti s tím mohou pracovat samy, když mají volné hraní, když se jim zachce, když zůstanou ve školce poslední atd. Budou tím vystaveny jazyku neustále a budou se mu věnovat samy a dobrovolně. Podobný koutek – ale ne s totožným obsahem - rodiče snadno vybudují doma.
Jak používat videa a filmy?
Například: How many sweets? http://learnenglishkids.britishcouncil.org/en/grammar-videos/how-many-sweet (Kitty and Gran have some rice and some grapes but they don't have any pasta. What can they have for lunch? )
Použijte to postupně, v několika fázích:
Sledujte. Děti mají zjistit, o čem to je, co se tam děje. Kdo si pamatuje, co mají v ledničce? (hlaste se, nic neříkejte!) – pokud děti vědí, odpovídají, pokud ne, podíváme se ještě jednou.
Sledujte video, vykřikujte s holčičkou, jaké jídlo vidíte. Po skončení: jaké jídlo mají v ledničce?
Máte taky to samé v ledničce doma? Co tam máte?
V této fázi se neřeším nic jako countable - uncountable, some – any.
Zjednodušení. Pracujte jen s tím, co děti mohou zvládnout. Zadejte snadný, řešitelný úkol, aby dítě zažilo úspěch. Nevadí, že děti nerozumí všemu, je to reálná situace.
Možné varianty: naučíme se další slovíčka – téma jídlo (z videa) – sweet, sweetie, atd.
Pomůcky: reálné balíčky s jídlem, které děti poznají. Sledujeme znovu, učitelka ukazuje věci, když o nich holčička mluví.
Exkurze do kuchyně – pokud je to možné, pohled do ledničky.
Začátek videa použijeme v naší reálné situaci (před obědem): What do we have for lunch today?
