Příspěvek představuje plán vyučovací hodiny se zaměřením na analýzu nenávistných projevů na internetu. Žáci analyzují konkrétní diskuzi pod článkem na vybraném zpravodajském portálu.
Cíl výuky
Žáci si uvědomují, že i komunikace na internetu by se měla řídit pravidly slušnosti normálního života (a dalšími pravidly, viz termín netiketa). Jsou schopni identifikovat porušení těchto pravidel v konkrétním příkladě komunikace na internetu.
Žáci jsou na základě zkušenosti s analýzou internetové komunikace citlivější k tomu, jakým způsobem se veřejně prezentují (například právě na internetu), viz problém pravopisných a interpunkčních chyb atp.
Žáci rozvíjejí mezipředmětové vztahy (zejména český jazyk a výchova k občanství / základy společenských věd). Lze navázat aktivitou Jak na nenávistné projevy.
Nenávistné projevy na internetu, tzv. hate speech, jsou výraznou součástí aktuálního komunikačního pole, a to v globálním kontextu. Společnost Meta, která provozuje například sociální síť Facebook, ve svých zprávách určených veřejnosti každé čtvrtletí uvádí, kolik milionů nenávistných příspěvků se za dané časové období rozhodla odstranit (například ve druhém čtvrtletí roku 2022 se jednalo o více než 13 milionů příspěvků).
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek23. 6. 2023
Jsou články, u kterých postrádám vyjádření autora "a myslím to vážně", a tohle je jeden z těch článků. Jelikož to někdo napsal a někdo to musel vybrat (nebo aspoň schválit) k publikování na rvp.cz, existují nejméně dva lidé, kdo se domnívají, že uvedené dvě ukázky JSOU "hate speech". Pozoruhodné!
Z čehož lze usoudit: pravdivost či nepravdivost sdělení nerozhoduje o tom, zda sdělení je či není "hate speech". U sdělení ohledně ukrajinských SPZ nikdo nezkoumá, kolik kterých značek v Česku jezdí (či snad to někdo spočítal?), ani nikdo nezkoumá motivaci Ukrajinců (ale to by měl nabídnout ALTERNATIVNÍ motivaci). A předpokládám, že o zařazení textu mezi "hate speech" nerozhoduje ani použití nespisovných či expresivních výrazů.
Co tedy o zařazení mezi "hate speech" rozhoduje?
- a) Rozhoduje to, že text se týká Ukrajiny.
- b) Rozhoduje expert na "hate speech" podle toho, jak se vyspí.
- c) Je to jinak (ale nevím jak).
Mám tady hádanku pro experty na "hate speech". Je nebo není následující text "hate speech"?
„A to je to co se mi líbí, Česko všestranně prosperuje, vláda se stará o v první řadě o české občany a peníze přiděluje výhradně těm lidem, kteří je naléhavě potřebují.“
Lukáš Borovička26. 7. 2023
Dobrý den,
uvedené tvrzení ("A to je to...") hate speech není, neboť nenaplňuje definici daného termínu, tj. "jakýkoli veřejný projev, který šíří, podněcuje, podporuje nebo ospravedlňuje nenávist proti skupině osob (například na základě jejich rasy, národnosti, etnicity, náboženského vyznání apod."
Žáci pravděpodobně mají s nenávistnými projevy na internetu určitou zkušenost, proto je důležité téma uchopit i v rámci školní výuky a podrobit ho adekvátní reflexi.
Stanislav Štěpáník a kolektiv autorů v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) uvádějí, že reakce na hate speech je „podstatná část edukace“ a to, „že se pravidla v této chvíli ve značné míře nedodržují, není argument pro to, abychom pravidlům neučili. Máme za to, že je problém vzdělávání, pokud je internetové prostředí pokládáno za anonymně anarchické. Výuka češtiny zde má zásadní význam, neboť antikultura jazyka a vědomé porušování zásad jazykové komunikace – mj. manipulace, mlžení, jazyková agresivita, propaganda, lež či hate speech – lze považovat za ohrožující život člověka a společnosti.“[2]
Jak lze tyto problémy řešit?
Analyzovat v rámci výuky konkrétní příklady hate speech, například z diskuzí pod videi na YouTube, z diskuzí pod články na zpravodajských portálech, na sociálních sítích atp.
Poukazovat na to, že internetová komunikace je součástí komunikačního pole dnešní společnosti a nijak se nevyděluje z nutnosti dodržovat určitá pravidla (k tomu lze analyzovat například i kodexy různých diskuzí na internetu, legislativní úpravu týkající se hate speech, netiketu atp).
Mezi pravidla, jejichž dodržování je očekáváno i v komunikaci elektronické, patří například pravidla pravopisná či interpunkční. Žáci si při analýze nenávistných projevů na internetu uvědomují, že pravopisné a interpunkční chyby snižují celkovou kvalitu písemného vyjádření a mají dopad na způsob sebeprezentace člověka (přičemž ovládnutí pravopisu a interpunkce ovšem není jedinou důležitou složkou takové prezentace).
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci dostávají k dispozici, případně sami vyhledávají autentické elektronické texty nenávistných projevů. Elektronický charakter těchto projevů se významně podílí na jejich podobě, oproti například mluvené komunikaci tváří v tvář. Na rozdíl právě od komunikace tváří v tvář, které jsou účastni jen příslušní mluvčí, publikací nenávistného projevu na internetu zpravidla dochází k multiplikačnímu efektu (různým reakcím, včetně sdílení příspěvků, diskutování o nich atp.). Právě tento multiplikační efekt je největším nebezpečím souvisejícím s nenávistnými projevy.
Pomůcky pro žáky:
Ukázky nenávistných projevů na internetu – ideálně v originální podobě elektronického textu (tedy jako link), nikoli vytištěné
Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu
Připravený soubor ukázek nenávistných projevů na internetu
PC a dataprojektor
Popis činností – výuková situace:
Uvedení tématu hodiny.
Stručný brainstorming k internetovým diskuzím s nenávistným obsahem (učitel se může ptát žáků například na to, na jakých webových stránkách se takový obsah často vyskytuje; zda si žáci vybaví nějaké konkrétní příklady; zda se tento obsah vyskytuje na internetu častěji než v diskuzích tváří v tvář atp.).
Zavedení termínu hate speech, tj. „jakéhokoli veřejného projevu, který šíří, podněcuje, podporuje nebo ospravedlňuje nenávist proti skupině osob (například na základě jejich rasy, národnosti, etnicity, náboženského vyznání apod.)“[3]. Funkční je odlišit „hate speech“ od „šikany“, tj. projevu agrese vůči konkrétnímu jedinci, bez ohledu na jeho příslušnost do určité společenské skupiny.
Žáci se rozdělí do skupin o max. 5 členech. V závislosti na míře jejich zkušenosti s vyhledáváním požadovaných materiálů na internetu postupujeme podle některého z následujících scénářů:
a) Necháme skupiny samostatně vyhledat příslušný materiál na základě několika kritérií – 1) jedná se o diskuzi pod článkem na některém zpravodajském portálu, 2) daný článek se zaměřuje na reakce české většinové společnosti na ukrajinské uprchlíky v Česku (lze nahradit jiným aktuálním tématem s podobnou mírou rezonance ve společnosti), 3) pod článkem je archivována diskuze s počtem příspěvků 50 a více (potřebný vzorek pro analýzu).
c) Skupinám zadáme k analýze diskuze pod různými články (například výše zmíněný + další podobné dle vlastního výběru).
Skupiny mají za úkol vybrat ze vzorku alespoň 3 různé příklady hate speech, přičemž u každého příkladu se zaměřují na obsahovou i jazykovou stránku. Žáci analyzují příklady vždy v rámci daných kontextů, tj. například sledují, na který komentář replika reaguje, jakým způsobem je veden dialog mezi danými přispěvateli apod.
Například u následujícího příspěvku z uvedeného zdroje lze z obsahové stránky zmínit téma ekonomické migrace, ze stránky jazykové například překlepy, pravopis (psaní velkých písmen – Zakarpatí):
„Pokud někdy pozorujete ukrajinské poznávací značky na autech, co tady u nás jezdí, ak zjitíte, že tak 90% je z území, kde se vůbec neválčí, zejména zakarpatí, max střední Ukrajina. Z východu tady nevidím skoro žádné poznávací značky. Takže toho jen využili a odešli za lepším.“
U dalšího příspěvku se objevuje téma pozitivní diskriminace Ukrajinců oproti českým občanům, z pohledu jazykového například problém interpunkční, expresivita („cpeme“) apod.
„A to je to co mě štve, sami se ekonomicky potápíme, vláda se stará o všechny kolem jen ne o vlastní lidi a peníze cpeme lidem, kteří je nepotřebují.“
Svoje závěry žáci následně prezentují před třídou, příklady ideálně ukazují přímo ve zdroji (promítnutí přes dataprojektor).
Závěrečná reflexe vychází z podnětů zprostředkovaných všemi skupinami. Reflexe se opět zaměřuje jak na obsahovou, tak na jazykovou složku. Zobecňujeme postřehy týkající se hate speech v elektronické komunikaci.
KOBLÍŽEK, Tomáš: Právo na nenávist? Hatespeech a svoboda slova v perspektivách současné analytické filosofie, 2022, předneseno na Letní škole občankářů. (dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Pin9BTBrGwk)
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.
[2] ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 95.
1. Výhodou zadání stejného materiálu pro všechny skupiny je jeho možné intenzivnější vytěžení, neboť některých aspektů si všimnou pouze některé skupiny (a zároveň takové aspekty budou důvěrně známé všem skupinám, neboť všechny materiál procházely). Nevýhodou je možná repetitivnost výstupů.
2. V diskuzích pod články se objevují i kultivované a neagresivní polemiky s hate speech či takové příspěvky, které ani na nenávistné projevy žádným způsobem nereagují a vztahují se ke zcela jiným tématům. Žáci by neměli nabýt dojmu, že v diskuzích pod články na zpravodajských webech se vyskytuje pouze hate speech.
Literatura a použité zdroje
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2020. 311 s. ISBN 978-80-7489-595-1.
