Článek popisuje 3 modely integrace technologií vyvinuté v USA, které mají profilový charakter, tj. vedou uživatele (učitele, ředitele, inspektory) k optimálnímu řešení stávající situace s výhledem do budoucnosti.
Spomocník se problematikou zavádění technologií do výukového procesu zabývá dlouhodobě. V některých případech lze hovořit přímo o systémovém přístupu, který nakonec najde své uplatnění i při aktuální realizaci naší státní Strategie digitálního vzdělávání. Na mysli mám hlavně dva základní principy – způsob osvojování inovačních změn založený na průběžně probíhající difuzi (Difuze technologií ve škole 21. století) a model popisující strukturu potřebných kompetencí učitelů (Integrace technologií podle modelu TPCK). Je zřejmé, že skutečně systémový přístup k inovacím se nemůže bez bližšího popisu průběhu změn obejít. Ve vyspělých zemích je zvykem takový proces nejprve co nejlépe popsat, a pak se snažit po takto definované cestě jít. Znamená to vytvořit něco na způsob mapy umožňující prostřednictvím různých indikátorů definovat proces i cíle, k nimž se má dojít (standardy). Každý pak může najít místo, na němž se právě nachází, a rozpoznat správný směr dalšího postupu. Začne-li někdo prostřednictvím indikátorů zkoumat svou vlastní situaci, vytváří si tzv. profil, který by se měl dynamicky vyvíjet. Proto jsou tyto modely často označovány jako profilové.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Bořivoj Brdička19. 10. 2015
Building Your Roadmap for 21st Century Learning Environments (http://www.roadmap21.org/)
komplexní materiál mapující cestu školství do 21. st.
Bořivoj Brdička12. 11. 2015
http://www.larermentor.no/
Norský profil vedoucí učitele po cestě k integraci technologií do výukového procesu. Maji demo v angličtině.
Jeden takový popisující podmínky školy pro zavádění technologií (Profil Škola21) jsme již měli příležitost poznat. Vychází z výzkumu realizovaného již více než před 10 lety mezitím zrušenou britskou státní agenturou BECTA. V blízké budoucnosti bude třeba tento nástroj inovovat a vyvinout podobný i pro rozvoj kompetencí učitelů (Strategie mluví o Profilu Učitel21). Určitě bude užitečné se inspirovat i jinde, než v Británii. Stejné procesy se samozřejmě odehrávají např. též ve Spojených státech, a tak se tam můžeme s podobnými nástroji mapujícími vývoj správným směrem setkat. Z mnohých jsem vybral 3 instituce, které se touto problematikou zabývají.
Arizona Technology Integration Matrix
Zdá se, že první projekt vyvíjející profilovou mapu integrace technologií do výuky byl v USA realizován v Arizona K12 Center v rámci krizového programu americké vlády ARRA z roku 2009. Arizona Technology Integration Matrix byl v první verzi zveřejněn v roce 2011. Autoři se inspirovali ve studii čtyř amerických výzkumníků (Jonassen, Howland, Moore, Marra [1]) publikované v roce 2003, která popisuje 5 vzájemně závislých technologie využívajících vzdělávacích prostředí - aktivní, kolaborativní, konstruktivní, autentické a na cíl orientované. Do těchto prostředí pak zavedli 5 úrovní integrace technologií – počátek, adopce (zavedení), adaptace (přizpůsobení), infuze a transformace. Výsledek tak má podobu tabulky s 25 položkami, z nichž každá představuje odlišnou situaci, v níž lze aplikovat určitou výukovou metodu.
prostředí⁄úroveň
počátek učitel začíná používat technologie k předávání výukového obsahu
adopce učitel vede žáky k využití vhodných nástrojů
adaptace učitel vede žáky k samostatné práci s technologiemi
infuze učitel předkládá úkol (téma), žáci sami volí nejvhodnější nástroje
transformace učitel vede žáky prostřednictvím inovativních metod k vyšším formám myšlení
aktivní žáci jsou při práci s technologiemi aktivní
pasivní příjem informací
využití vhodných nástrojů definovanými postupy
občasné samostatné využívání technologií
pravidelné samostatné využívání technologií
nekonvenční samostatné využívání technologií
kolaborativní žáci prostřednictvím technologií spolupracují
žáci pracují s technologiemi individuálně
žáci používají ke spolupráci tradiční nástroje (např. mail)
žáci mají příležitost ke spolupráci využívat i netradiční nástroje
žáci běžně spolupracují a vybírají si vhodné nástroje
soustavná spolupráce se spolužáky i vnějším světem formou bez technologií nemožnou
konstruktivní žáci propojují nové poznatky se stávajícími
informace jsou žákům předávány prostřednictvím technologií
řízené předávání informací zohledňuje stávající úroveň žáka
občasné nezávislé budování znalostí žáky prostřednictvím technologií
pravidelné samostatné budování znalostí žáky prostřednictvím technologií
nekonvenční budování znalostí formou bez technologií nemožnou
autentické výukové aktivity jsou propojovány s autentickým prostředím mimo školu (online)
aktivity realizovány izolovaně bez propojení
občasné propojení s vnějším světem pod přímým vedením učitele
žáci začínají samostatně zkoumat výukové téma nad rámec školních aktivit
žáci běžně samostatně používají nejvhodnější nástroje ke studiu souvislostí
aktivity vyšších forem (projekty) jdoucí nad rámec školní výuky mající lokální i globální kontext
na cíl orientované žáci mají vlastní cíle, plánují je a kontrolují splnění
výukové postupy řízeny, výsledky kontrolovány zvnějšku (učitelem, systémem)
žáci mají tradičními nástroji vytvořený plán a kontrolují ho
žáci začínají používat vhodné nástroje ke stanovení cílů a monitorují svůj postup
žáci běžně používají vhodné nástroje ke stanovení cílů, plánování aktivit, monitorování postupů a hodnocení výsledků
žáci přebírají zodpovědnost a používají vyšší bez technologií nemyslitelné formy plánování a řízení svých výukových postupů
Každou buňku tabulky lze na webu otevřít a prostudovat si detailní popis toho, co se za příslušnou položkou skrývá. To ale není vše. V rámci projektu byla pro všech 25 specifických výukových situací vytvořena instruktážní videa dokumentující případ praktického nasazení ve výuce.
Florida Center for Instructional Technology převzalo arizonský model a významným způsobem ho rozvinulo. Jejich Florida Technology Integration Matrix obsahuje vlastní výklad ve všech položkách a vlastní videa jednotlivé případy aplikace technologií dokumentující ve čtyřech kategoriích – matematika, přírodní vědy, sociální vědy, jazyky. Ve svém výzkumu dospěli floridští k různým nadstavbovým poznatkům, např. k zajímavému zjištění, že v profilovém přehledu jsou aktivity řazeny tak, že se vyvíjejí zleva doprava a shora dolů v souladu s aktuálním vývojem pedagogických přístupů – od orientace na učitele k orientaci na žáka, od pochopení postupů k pochopení principů, od jednoúčelového ke komplexnímu využití nástrojů, od koncentrace na technologie ke koncentraci na výukové cíle – viz Technology Integration Matrix (TIM) and TIM Tools Introduction.
Kromě toho na Floridě vyvinuli též několik samostatných evaluačních nástrojů ověřujících postup inovačních procesů ve školách:
Technology Uses and Perceptions Survey je sofistikovaný dotazník s 200 položkami v 7 kategoriích trochu podobný Profilu Škola21 určený k mapování situace škol či celých školských obvodů. Profilová část má 6 úrovní a zařazeny jsou i otázky pro jednotlivé učitele. Výsledek slouží k nasměrování řízení škol a dalšího vzdělávání učitelů.
Technology Integration Matrix Observation Tool je nástroj přímo provázaný s mapou integrace technologií (tabulka výše). Vede uživatele (učitele, vedení, inspekci) k pozorování vybraných výukových aktivit a jejich zařazení do nejbližší vhodné kategorie tabulky. Ke správnému zařazení se dospívá s pomocí několika vhodně volených otázek.
Třetí (a jistě ne poslední) institucí zkoumající v USA proces integrace technologií do života škol je MIT. Přiznávám, že pro mě je asi nejdůležitějším zdrojem poznání vůbec. Dané téma jsem měl příležitost studovat prostřednictvím právě ukončeného MOOC Implementation and Evaluation of Educational Technology, který navazoval na nedávný kurz věnovaný vývoji vzdělávacích technologií (MITx MOOC o vzdělávacích technologiích). Vyberu jen to nejdůležitější vztahující se k našemu tématu.
V kurzu se profilový přístup mapující podmínky integrace technologií do výuky objevil hned 2x. Stacey Allen, doktorandka MIT CITE ukázala účastníkům kurzu přehled indikátorů mapující připravenost škol na využití modelu 1:1, tj. vybavení všech žáků mobilními přístroji. Vzhledem k tomu, že její práce dosud nebyla publikována, mohu jen naznačit strukturu. Celkem 24 indikátorů popsala ve 4 úrovních (nutno zlepšit, uspokojivá, dobrá, excelentní) a seřadila do 3 hlavních okruhů s 8 kategoriemi.
Struktura indikátorů připravenosti školy na zavedení 1:1 podle Stacey Allen:
Technická připravenost
Infrastruktura
rychlost připojení
přístupové body
síť
Management
správa zařízení
email
opravy
Připravenost školy
Financování
nákup zařízení
opravy
software
další výdaje (spotřební materiál)
Plánování
pracovní skupina
podpora učitelů
podpora mentorů (zvenku)
pilotní testování
Připravenost učitelů
Plánování
vybavenost technologiemi
kvalita přípravy
četnost přípravy
Ve škole
technická podpora
ICT metodik
pomoc žáků (technická)
vzájemná pomoc mezi učiteli
vzdělávání učitelů
Výukové materiály
dostupnost
vlastní tvorba
Druhý profilový materiál MIT pak představila Jennifer Groff z MIT Media Lab. Nazývá se Individualized Inventory for Integrating Instructional Innovations a díky tomu je v USA znám pod zkratkou i5 [2]. Navrhuje vytvořit nástroj mapující cestu k plné integraci technologií, který by vedl učitele i vedení škol po správné cestě. Vychází z meta-analýzy několika studií, které se danou problematikou v minulosti zabývaly a dospívá ke struktuře mapy, jež je na následujícím schématu.
Problémy integrace technologií dle meta-analýzy Groff& Mouza [2]
Citovaná zpráva [2] obsahuje kompletní přehled indikátorů, takže se případný zájemce může s nimi seznámit sám.
Závěrem ještě připomenu nám již delší dobu známý model Judi Harris z College of William & Mary ve Virginii, jenž je založen na poněkud odlišné neprofilové kategorizaci a výčtu výukových postupů technologie využívajících, který by mohl být v případě existence průběžně aktualizovaného katalogu s výhodou použit při tvorbě ŠVP – Katalog výukových aktivit podle modelu TPCK.
GROFF, Jennifer; MOUZA, Chrystalla. A Framework for Addressing Challenges to Classroom Technology Use [online]. 2008. [cit. 2015-08-29]. Dostupné z: http://www.editlib.org/index.cfm?fuseaction=Reader.ViewAbstract&paper_id=24421.
