Amarův zákon a Hype cyklus

Roy Amara byl americký vědec a futurolog, který pracoval pro celosvětově známou výzkumnou instituci SRI a stal se později prezidentem v její samostatné odnoži, sídlící taktéž v kalifornském Menlo Parku, nazvané Institute for the Future. To znamená, že byl jedním z největších světových expertů na vědecky podložené odhalování budoucnosti. Svou celoživotní zkušenost vpravil do pravidla, které je všeobecně známé pod názvem Amarův zákon. Dle překladu Jana Korbela [1] říká toto: „Tíhneme k tomu přeceňovat krátkodobý dopad technologické změny a podceňovat dopad dlouhodobý.”

Běžně se setkáváme s tím, jak technická novinka vyvolává neobyčejný zájem veřejnosti. Nový objev či nové technické řešení slibuje, že rychle zásadním způsobem ovlivní oblast, v níž působí. Pod vlivem médií kdekdo očekává revoluci, ale ta nepřichází, a tak počáteční vlna zájmu pozvolna opadává, až se přehoupne do stavu docela opačného, v němž tato novinka dojde téměř zapomnění. Jenže ona často žije a zvolna se skutečně začíná uplatňovat. V dlouhodobém horizontu pak často dokonce ještě předčí původní očekávání. Signifikantním příkladem ze současnosti může být rozvoj umělé inteligence či virtuální reality.

Amarův zákon do praxe zavedla známá poradenská agentura Gartner, která patří ke světové špičce a specializuje se na informační technologie a sociální sítě. Vývoj tímto zákonem naznačený nazvala Hype cyklem (Hype křivkou, Křivkou humbuku) a jeho jednotlivé fáze blíže popsala.