Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Aktivity v přírodě s předškoláky IV – jaro
4,0 (2 hodnocení)
Příspěvek představuje čtvrtou závěrečnou část seriálu se zaměřením na předškolní aktivity v přírodě. Nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zahrnout jarní aktivity v přírodě.
Příspěvek nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zapojit aktivity v přírodě v souladu s plynutím kalendářního roku, s ohledem na jevy, které se právě v přírodě odehrávají.
Zaměřuje se především na rozvoj řeči a komunikace, předmatematických představ, orientace v prostoru, zrakového vnímání, sluchového vnímání a jemné motoriky.
Poslední část – Jaro navazuje na předchozí části – Podzim, Podzim – poznávání smyslů, Zima.
Materiál je určen především pro poslední rok vzdělávání v mateřské škole či při vzdělávání ve třídě přípravné. Po drobných úpravách (zejména v náročnosti jednotlivých dovedností) mohou s materiálem pracovat i mladší děti.
Stručný popis dění v přírodě:
Jaro začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií.
Časová orientace – rozliší nejdříve – nyní – potom
Učitel pracuje s dětmi v kruhu. Do středu předloží karty, které spolu s dětmi popíše. Děti mají seřadit události tak, jak jdou za sebou. Nejlehčí variantou je, kdy už je jedna karta vložena a děti doplňují zbylé dvě. Později seřadí všechny tři karty. V následujících dnech aktivitu ztěžujeme na 4–6 karet.
Jaro je vhodné období pro sledování přírody. Můžeme na Velikonoce zasadit řeřichu či osení a sledovat, jak roste. Poté popisovat, co se stalo dříve, později, ... Jednotlivé momenty můžeme vyfotografovat a poté je použít k další aktivitě. Také můžeme sledovat růst květin venku, zelenání listů na stromech apod.
Autor díla: Petra PšeničkováZdroj: Linc, V: Tabulky ke čtení I. Klett, Praha 2011, s. 26
Prostorová orientace – vpravo/vlevo na vlastním těle
Učitel vybaví každé dítě peříčkem (lze zakoupit barevná peříčka nebo použít skutečná). Každý lehce pošimrá peříčkem své tělo podle zadání učitele – např. polechtáme si ruku, patu, koleno, hlavu, nos, … Postupně učitel přidává zadání strany: pravé ucho, levé lýtko, pravý zadeček apod. Doporučuji dominantní ruku označit razítkem, obtiskem, samolepkou, náramkem, fáborkem, ...
Zrakové vnímání – zrakové rozlišování
Učitel z natrhaných sedmikrásek či pampelišek vytvoří aktivitu pro zrakové rozlišování (inspirace v pracovním listu). Z natrhaných květin vytvoří řady, které mohou obsahovat méně květin, než ukazuje pracovní list. Každý řádek vytvoří z jednoho druhu květin. V řádku se vždy jedna květina liší. Nápady pro odlišení květin: květina má kratší stonek, menší počet lístků květu, květina je k ostatním položená zrcadlově. Děti pak vyhledávají květinu, která se liší. Pracují odshora dolů ve směru zleva doprava.
Autor díla: Petra PšeničkováZdroj: Bednářová, Rozvoj zrakového vnímání, 2. díl., s. 9.
Zrakové vnímání – zraková paměť
Při vycházce učitel nasbírá různé květiny, které následně schová pod šátek. Šátek dětem odkryje na 1 minutu, společně květiny s dětmi pojmenuje a nechá jim ještě časový prostor pro zafixování prohlíženého. Po uplynutí 1 minuty, učitel květiny opět přikryje šátkem. Děti vzpomínají a vyslovují názvy květin společně nebo individuálně šeptem učiteli, který si zapisuje u každého počet správných odpovědí. Počet květin můžeme snižovat i zvyšovat podle schopností dětí. Doporučuji děti rozdělit do skupinek cca po 10 dětech tak, aby si kolem šátku všechny pohodlně posadily a zároveň dobře viděly.
Obměna: Děti viděné květiny zakreslují na připravený list papíru.
Učitel připraví reálné předměty nebo obrázky zvířat, mláďat, květin apod. Pracuje s dětmi v kruhu, do středu kruhu položí pomůcky pro jedno téma = např. mláďata. Každé dítě si jeden předmět/obrázek vybere, vezme k sobě a pojmenuje. Po vystřídání všech dětí se učitel ptá, jak říkáme telátku, jehněti, selátku, hříbátku, ptáčátku atd. jedním slovem. Tímto způsobem během téhož dne i dalších dní projdeme ostatní témata. Postupně se děti učí tvořit nadřazené pojmy již bez vizuální opory (bez obrázků či reálných předmětů).
Další možnosti témat: přírodniny, ovoce, hračky, nábytek, dopravní prostředky, jídlo, oblečení, nářadí apod.
Obměna: Tvoření podřazených pojmů: Učitel dětem řekne nadřazený pojem (např. květiny), děti jmenují různé druhy květin.
Sluchové vnímání – sluchová paměť
Při (po) vycházce kolem trávníků či polí s různými druhy květin může učitel s dětmi hrát aktivitu na rozvoj sluchové paměti. V kruhu (vsedě či stoje) zahájí učitel aktivitu větou: „Na jaře kvetou... pampelišky.“ Další dítě v kruhu pokračuje: „Na jaře kvetou pampelišky a vlčí máky.“ Další dítě v kruhu pokračuje: „Na jaře kvetou pampelišky, vlčí máky a tulipány.“ Aktivita končí po ukončení celého kola. Doporučuji děti rozdělit do menších skupin max. o 10 dětech.
Sluchové vnímání – sluchová analýza a syntéza – rozlišování první hlásky ve slově
Učitel připraví karty jarních mláďat. Každé dítě si vybere jednu kartu a rozpoznává první hlásku ve slově. Např. sele – s, medvídě – m. Učitel také může počet karet rozšířit (stejné mládě může být zastoupeno i vícekrát). Karty děti rozmístí po místnosti nebo trávě a vyhledávají karty podle zadání učitele. Učitel děti vyzve, aby hledaly všechna slova, která začínají např. na hlásku s. Děti karty nosí učiteli, obrázek pojmenují a řeknou první hlásku.
Aktivita je vhodná spíše pro procvičení této oblasti (rozlišování první hlásky ve slově). Pokud s touto aktivitu teprve začínáme, doporučuji nejdříve zařadit slova na hlásky: S, M, P, J, T, L. Později přidávat obtížnější hlásky a samohlásky.
Obměna: Děti rozlišují u slov poslední hlásku ve slově. A to pouze v případě, že již bezpečně zvládají rozlišování první hlásky.
Předmatematické představy – množství
Učitel připraví pro děti karty s obrázky květináčů. Vždy dva květináče stojí na jedné polici. V každém květináči roste jiný počet květů. Každé dítě dostane svojí kartu = svojí polici s květináči. Učitel dítě vyzve, aby si prohlédlo svou dvojici květináčů. Poté dítě řekne, kolik květů je v každém květináči. Posléze se ptáme, kolik květů kvete na polici dohromady. Postupně se vystřídají všechny děti.
Obměna: využijeme rostliny, které pěstujeme na školkovém záhonku. Pokud záhonek nemáme, pracujeme s květinami v přírodě (např. pampelišky). Vytváříme obdobné situace.
Autor díla: Petra PšeničkováZdroj: Bednářová J.: Mezi námi předškoláky, 5–7 let. Edika, Brno 2014, s. 46.
Použitá literatura:
BEDNÁŘOVÁ, J.: Mezi námi předškoláky, 5–7 let. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0532-4. BEDNÁŘOVÁ, J.: Rozvoj zrakového vnímání, 2. díl. Edika, Brno 2014. 978-80-266-0555-3. LINC, V.: Tabulky ke čtení 1. Klett, Praha 2011. ISBN 978-80-86906-85-0.
