Aktivity na téma gender a genderové stereotypy

Proto v tomto článku přináším možné aktivity, které jsou vhodné pro pojednání o genderu a genderových stereotypech panujících ve společnosti s žáky a žákyněmi základní školy.

Základní pojmy

Pojmy pohlaví a gender (rod) spolu úzce souvisí.

Pokud srovnáváme biologické rozdíly, pak hovoříme o samčím a samičím pohlaví, a zjišťujeme, že tyto rozdíly jsou v různých kulturách a v různém čase konstantní.

Zatímco zkoumáme-li genderové rozdíly, pak mluvíme o mužském a ženském genderu, a zjišťujeme, že rozdíl v obsahu mužského a ženského genderu je determinován kulturně socializací a je vysoce variabilní.

Tak jako pohlaví vymezuje biologické rozdíly mezi mužem a ženou, tak gender zajišťuje rozlišení v oblasti sociální a kulturní.

Gender je pojem, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které se nemění podle času či místa působení, gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a k mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či sociálních skupinách rozdílné. (Oakley, 2000)

Všichni a všechny jsme determinováni jak pohlavím, tak i rodem s tím rozdílem, že pohlaví popisuje naše fyziologické odlišnosti a rod naše společensky podmíněné sociální a kulturní rozdíly (Šiklová, 1999).

Zpravidla každý člověk je určen svým biologickým pohlavím a ztotožňuje se se svou pohlavní skupinou. V sociálním životě přejímá role, které jsou dány jeho pohlavím. Toto ztotožnění nazýváme pohlavní identitou.

Pohlavní identita je výchovou osvojené pojetí sebe sama jako muže či ženy, vycházející z pojetí sociálních rolí muže a ženy. Jedinec se může ztotožňovat se svým pohlavím, nemusí však nutně přijímat všechny společností předepsané role, které se pojí k danému pohlaví.

Aktivity

Typický muž, typická žena

Při této aktivitě jsou žáci a žákyně rozděleni do skupin, nejlépe pohlavně smíšených, ve kterých vytvářejí myšlenkovou mapu na téma typické vlastnosti dívky, ženy, chlapce, muže.

Po ukončení skupinové práce, jejímž výstupem jsou 4 myšlenkové mapy (myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech žen, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech mužů, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech chlapců, myšlenková mapa pojednávajících o typických vlastnostech dívek), žáci a žákyně prezentují své nápady a názory ztvárněné v myšlenkových mapách.

Po prezentaci výstupů následuje diskuse, v níž se diskutuje o právě prezentovaných myšlenkách. Cílem diskuse je přivést žáky a žákyně k myšlence, že jimi právě prezentované typické vlastnosti mužů, žen, chlapců, dívek nejsou opravdu typickými vlastnostmi, které jsou charakteristické pro ženy, dívky, chlapce, muže, ale jedná se o genderové stereotypy panující ve společnosti, která tyto vlastnosti od daného pohlaví očekává.

Abychom došli k naplnění výše zmíněného cíle diskuse, měli bychom se v diskusi zaměřit na zpochybnění „nepřekročitelné“ hranice mezi „mužskými“ a „ženskými“ vlastnostmi, která je tvořena genderovými stereotypy. Je dobré si ukázat neexistenci této hranice na konkrétních příkladech, příkladech konkrétních osob, jejichž některé vlastnosti či schopnosti jsou v rozporu s genderovými stereotypy panujícími v naší dnešní společnosti. Diskuse by měla také směřovat k tomu, aby si žáci a žákyně uvědomili dopady, které mají genderové stereotypy na svobodu individua, například na svobodnou volbu povolání, životních hodnot, životních cílů, životních priorit. Což jsou oblasti života, ve kterých je osoba, ať muž nebo žena, do jisté míry limitována genderovými stereotypy panujícími v dané společnosti.

Diskusi tedy strukturujeme tak, že odhalení faktu, že se nejedná o opravdové vlastnosti mužů, chlapců, dívek, žen, diskutujeme s žáky a žákyněmi o tom, jak tyto genderové stereotypy negativně či pozitivně ovlivňují životy mužů a žen. Tedy jaké mohou být výhody a nevýhody toho, že jsem muž či žena, podle toho, co společnost od muže či ženy očekává. A následně je třeba žáky a žákyně při této diskusi přivést na myšlenku, jak mě toto očekávání společnosti může omezovat při svobodné volbě mé další životní cesty.

Předveďte situaci genderové diskriminace

Jedná se o scénickou hru, při které jsou žáci a žákyně rozděleni do skupin. V těchto skupinách mají za úkol vymyslet situaci, v níž dochází k genderové diskriminaci ve společnosti. Zajímavé je, když dívky hrají role mužů a chlapci žen. Když skupiny vymyslí situaci a její divadelní ztvárnění, předvedou ji před třídou. Po odehrání scénky skupinou následuje diskuse. Při diskusi s žáky a žákyněmi řešíme, proč k těmto diskriminacím dochází a jak by se jim dalo předcházet či je řešit.

Genderové stereotypy v tradičních českých pohádkách

Tato aktivita probíhá, tak že učitel či učitelka probírá formou výukové metody beseda, při níž sedí s žáky v kruhu, jednotlivé tradiční české pohádky, které si navzájem žáci a žákyně vyprávějí a hledají v nich genderové stereotypy.

Po této besedě následuje aktivita, která spočívá v tom, že učitel či učitelka zadá žákům a žákyním následující úkol. Mají si vybrat pohádku dle svého uvážení, ve které „obrátí“ mužské a ženské role. Tedy tam, kde vystupoval v pohádce muž, bude nyní vystupovat žena a naopak. Po vytvoření těchto pohádek žáci a žákyně představují své pohádky ostatním spolužákům a spolužačkám ve třídě. Po prezentaci pohádky následuje celotřídní diskuse, ve které žáci a žákyně diskutují o svých pocitech, které v nich tato pohádky vyvolává, a přemýšlejí o příčinách těchto pocitů, tedy proč v nich tato pohádka vyvolává takové pocity.

Vzpomínka z dětství

Zajímavou aktivitou je také aktivita nazývaná jako vzpomínka z dětství. Tato aktivita je vedena výukovou metodou vyprávění. Při této aktivitě žáci a žákyně vzpomínají situaci, ve které se zachovali genderově netradičně, tedy ne v souladu s genderovými stereotypy panujícími v naší společnosti. Žáci a žákyně také popisují reakci okolí na toto jejich chování.

Literatura a použité zdroje

ŠIKLOVÁ, Jiřina. Gender studies a feminismus na univerzitách ve světě a v České republice. Praha: Open Society Fund, 1999.

SMETÁČKOVÁ, Lucie. Příručka pro genderově citlivé vedení školy. Praha: Otevřená společnost, 2007.

OAKLEY, Ann. Pohlaví, gender, společnost. Praha: Triton, 2003.