Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Největším problémem pro zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením je nedostatek pracovních činností, které by mohli vykonávat a nevhodná kvalifikace. K významným důvodům patří i neochota firem a institucí překonávat „problémy navíc“, chybějící kontakty se školami, které žáky se zdravotním postižením vzdělávají, i nedostatek informací o tom, jakou práci jsou tito absolventi schopni vykonávat. Tato zjištění vyplývají z průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání, jehož výsledky shrnuje nedávno vydaná publikace „Absolventi škol se zdravotním postižením a trh práce“.
Překážky v zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením (ZP) nejčastěji souvisejí s charakterem výroby, který zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) často vylučuje, a s ekonomickými náklady. Významnou roli hraje i zvolený obor vzdělání, úroveň získané kvalifikace a rovněž nedostatek informací o pracovních možnostech těchto absolventů.
Graf č.1: Odpověď na otázku „Jak důležité jsou ve Vaší organizaci uvedené překážky pro zaměstnávání absolventů se zdravotním postižením?“ (v % odpovědí)Od zaměstnávání absolventů se ZP firmy a organizace nejčastěji odrazuje nedostatek činností vhodných pro absolventy se ZP (95 %), pro necelé tři čtvrtiny zaměstnavatelů (73 %) jsou překážkou rovněž náklady na úpravu pracoviště, vyšší nemocnost absolventů se ZP (70 %) a nutnost individuálního pracovního režimu (66 %). Kromě ekonomického hlediska má však význam také neochota překonávat „problémy navíc“, kterou vyjádřilo 67 % dotázaných firem a organizací.
„Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání absolventů se ZP jako potenciálně problematické a rizikové zejména z důvodu předpokládané nižší samostatnosti a soběstačnosti, obávají se nutnosti stálého dohledu a asistence, “ konstatuje autorka publikace Jana Trhlíková a dodává, že školy mohou v tomto ohledu ovlivnit vstup absolventů na trh práce především tím, že budou klást důraz na praktickou přípravu, samostatnost a flexibilitu a dále pak rozšiřováním přímých kontaktů žáků se ZP s firmami, aby zaměstnavatelé mohli získat reálnou představu o možnostech i omezeních těchto absolventů.
Dalším významným faktorem je kvalifikace absolventů se ZP. Tři čtvrtiny dotázaných firem a institucí poukazují na nedostatek absolventů se ZP s vhodným oborem vzdělání, 67 % vidí problém v nedostatečné kvalifikaci těchto absolventů obecně. I když některá omezení, zejména u žáků s mentálním postižením, nelze překonat, ukazuje se podle autorky publikace, že je třeba podporovat takovou volbu úrovně vzdělání, která maximálně využije potenciál žáka se ZP, a výběr takového oboru, o který je na trhu práce zájem, včetně zvážení možnosti zaměstnání u konkrétních firem v regionu.
Cílem šetření bylo také zjistit názory zaměstnavatelů na opatření a nástroje, které by mohly pozici absolventů se ZP na trhu práce posílit. Kromě ekonomické motivace a podpory, kterou by uvítalo 89 % zaměstnavatelů, je z pohledu školské sféry podstatné, že 88 % zaměstnavatelů vidí možnost zlepšení situace absolventů se ZP na trhu práce ve větší dostupnosti informací o tom, jakou práci jsou tito absolventi schopni vykonávat a 80 % v užší spolupráci se školami, které žáky se ZP vzdělávají.
Graf č.2: Odpověď na otázku: Co by podle Vašeho názoru zvýšilo možnosti zaměstnávání absolventů se ZP? (v % odpovědí)Od absolventů praktických a základních škol vyžadují zaměstnavatelé nejčastěji pečlivost, ve vzdělávání těchto žáků je podle nich třeba klást důraz na rozvoj soběstačnosti a samostatnosti. V učebních oborech je kromě výše uvedeného rozhodující úroveň praktických a odborných dovedností, v případě učebních oborů kategorie E, připravujících pro jednodušší činnosti, považují firmy a instituce za podstatné zlepšení komunikačních dovedností a schopnosti pracovat v týmu.
U maturitních oborů zaměstnavatelé doporučují rozvoj dalších dovedností. „Výuka by se měla kromě odborných znalostí více zaměřit i na rozvoj klíčových kompetencí, zejména počítačových, jazykových a komunikačních dovedností. U absolventů VOŠ a VŠ zaměstnavatelé zdůrazňují potřebu znalosti cizího jazyka a komunikačních dovedností obecně,“ vysvětluje Jana Trhlíková.
Zajímavé odlišnosti v názorech na různé formy a nástroje podpory zaměstnávání absolventů se ZP se objevují v souvislosti s tím, zda zaměstnavatelé osoby se zdravotním postižením zaměstnávají, nebo ne.
„Ti, kteří mají v současnosti zkušenost se zaměstnáváním OZP, vidí možnosti zlepšení častěji v získání vyšší úrovně znalostí a dovedností absolventů, naopak ti, kteří OZP nezaměstnávají, by potřebovali spíš lepší informace o tom, co jsou absolventi schopni dělat, jakou práci mohou vykonávat i jaké jsou jejich specifické potřeby,“ přibližuje autorka publikace a doplňuje, že pohled na význam ekonomické podpory se u obou skupin prakticky neliší.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 1, číslo 1/2012, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-1-2012
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
