Výsledky experimentálního ověřování

Proč se ověřování uskutečňuje

Ověřování spojení činnosti mateřské školy a školní družiny v okrajových úsecích dne probíhá v několika málotřídních školách již od roku 2007. Výzkumný ústav pedagogický byl tímto úkolem pověřen z následujících důvodů:

Současné právní předpisy neumožňují docházku žáků školní družiny do mateřské školy. Pro žáky 1. stupně základní školy je v době mimo vyučování určena školní družina. V případě malých právnických osob, které vykonávají činnost základní školy s ročníky pouze 1. stupně, jednotřídní mateřské školy a školní družiny, dochází často k tomu, že v okrajových úsecích dne se vzdělávacího programu účastní malý počet dětí. V této době se nabízí možnost propojit činnost mateřské školy a školní družiny, resp. vzdělávat děti/žáky obou skupin společně, pod vedením předškolního pedagoga. Tímto způsobem lze vyřešil problém s neefektivním personálním obsazením a zároveň ušetřit finanční prostředky za zkrácený úvazek vychovatele školní družiny.

V podobné situaci se dnes ocitá celá řada málotřídních škol, především ve venkovských lokalitách. Protože předešlý školský zákon spojování činnosti mateřské školy a školní družiny umožňoval, mnohé z těchto škol dokonce pokračují v zaběhnuté praxi. Někteří ředitelé si ani nejsou plně vědomi nesouladu se současnou legislativou.

Vzhledem k těmto skutečnostem MŠMT již delší dobu uvažuje o změně právních předpisů tak, aby docházka žáků školní družiny do mateřské školy byla umožněna. To však vyžaduje, aby celá záležitost byla důkladně zvážena a navrhovaná možnost v praxi ověřena. Cílem ověřování je zjistit, zda docházka žáků školní družiny do mateřské školy v okrajových úsecích dne neprobíhá na úkor vzdělávání a výchovy dětí a žáků, resp. zda a jak zařazení žáků školní družiny do mateřské školy ovlivní činnost mateřské školy. Zároveň jde o přesné vymezení podmínek, za kterých by bylo možné propojení činnosti mateřské školy a školní družiny uskutečňovat.

Které školy se ověřování účastní

Pokusné ověřování docházky žáků školní družiny do mateřské školy bylo vyhlášeno 1. 1. 2007 v Základní škole a Mateřské škole Chrastava, Vítkov. Toto vyhlášení vyvolalo zájem dalších škol, neboť účast v pokusném ověřování je prozatím jedinou legální  cestou. Ověřování bylo od 1. 1. 2009 rozšířeno na další dvě školy. Kromě Základní školy a Mateřské školy Chrastava, Vítkov probíhalo ověřování možnosti docházky žáků školní družiny do mateřské školy v Základní škole a Mateřské škole Nová Ves nad Popelkou a v Základní škole a Mateřské škole Nová Ves nad Nisou. Ověřování v těchto dvou školách bude ukončeno 30. 6. 2010. Více škol nebylo možné do experimentu zařadit, neboť by bylo velmi problematické zajistit patřičný odborný dohled. Máme však k dispozici i zkušenosti a názory ředitelů několika jiných škol mimo experiment.

Jak je společná činnost ve školách organizována, jak probíhá

Pro všechny účastníky je společné, že v době před začátkem ranního vyučování i v odpolední době je v mateřské škole přítomno velmi málo dětí, žáků školní družiny využívajících mateřskou školu je jen několik. Společná činnost v obou úsecích dne je jen krátkodobá, děti a žáci mají společný program v každém úseku maximálně hodinu, přičemž se v této době postupně scházejí nebo rozcházejí. Dětem i žákům se společně věnuje jeden pedagog, resp. učitelka mateřské školy. Dětem jsou nabízeny činnosti, z nichž si volí (dětí se věnují např. společným volným hrám, individuálním zájmovým aktivitám, relaxačním činnostem apod.).

Jaké jsou dosavadní výsledky ověřování

Možnost propojení činnosti mateřské školy a školní družiny se ukazuje být jednoznačně pozitivní. Starší děti jsou v mateřské škole přítomny v okrajových úsecích dne a navíc jen krátce, jejich účast v žádném případě nenarušuje běžný provoz a činnost mateřské školy, ani naplňování jejího školního vzdělávacího programu. Žádný nepříznivý dopad společných aktivit na děti či žáky nebyl pozorován. Naopak se ukazuje se, že tato možnost přináší v mnoha směrech určité výhody. Pro děti i žáky se zdá být nejen vítaným zpestřením denního programu, ale společný pobyt dětí a žáků a jejich společná činnost působí příznivě na rozvoj a učení zúčastněných jedinců, zejména v citové, sociální a rozumové oblasti. Rozvoj prosociálního cítění a chování dětí i žáků může ve svém důsledku napomáhat prevenci vzniku sociálních problémů ve škole (např. zárodků nesnášenlivosti, agresivity či šikany). Propojení organizace i činnosti mateřské školy a školní družiny může napomáhat k vzájemnému sbližování a lepšímu porozumění mezi všemi zúčastněnými a přispívat k vytváření příznivé psychosociální atmosféry celé školy. Velmi pozitivně je třeba hodnotit, že při vstupu dítěte do základní školy zcela odpadají jakékoli adaptační obtíže. Výsledkem dobré a dlouhodobé znalosti dětí, jejich individuálních potřeb i rodinného zázemí a zároveň dobré spolupráce mezi všemi pedagogy školy i rodiči může být snížení počtu odkladů školní docházky. Škola tímto způsobem také efektivněji využívá svých kapacit, neplýtvá finančními prostředky, ale naopak část mzdových i provozních nákladů šetří.

Kdy a za jakých podmínek je propojení činnosti možné a vhodné

Přes veškerá uvedená pozitiva nelze propojení činnosti mateřské školy a školní družiny, byť pouze v okrajových úsecích dne, vnímat jako standardní řešení. Je smysluplné a přijatelné pouze v některých případech a za určitých podmínek. Jde o následující vymezení:

• Propojení mateřské školy a školní družiny by mělo být umožněno výhradně v málotřídních školách, kdy škola jako právnická osoba vykonává činnost základní školy, mateřské školy a školní družiny. V jiných případech toto propojení postrádá smyslu.

• Základní škola, mateřská škola a školní družina by měly vykonávat svou činnost v jedné budově; jen tak lze zajistit dostatečnou bezpečnost dětí i žáků, omezit přesuny dětí a další rušivé vlivy, maximálně využít pedagogického přínosu a zároveň ušetřit část úvazku jednoho pedagoga.

• Musí se jednat výhradně o docházku žáků školní družiny do mateřské školy, opačná eventualita je nepřípustná (školní družina nemůže naplnit podmínky, které vyplývají z věkových a vývojových potřeb předškolních dětí, společná činnost by pak mohla probíhat na úkor předškolních dětí). 

• Společná činnost by měla probíhat pod vedením předškolního pedagoga.

• Neměla by být překračována početní ani prostorová kapacita mateřské školy, a to ani krátkodobě.

• Děti a žáky by mělo být možné spojovat výhradně v okrajových úsecích dne, tj. na začátku provozu mateřské školy a před jeho ukončením. Společná činnost by měla probíhat maximálně 2 hodiny, resp. cca 1 hodinu v ranním úseku a 1 hodinu v odpoledním úseku.

• Docházka žáků do mateřské školy by měla být předem dobře připravena a promyšleně organizována, aby vše navazovalo a počet přítomných dětí, zejména v ranních hodinách, důsledně odpovídal kapacitě mateřské školy (měl by být proveden reálný odhad docházky předškolních dětí, promyšlen harmonogram scházení žáků, upraven či vhodně sestaven časový vyučovací rozvrh základní školy).

• Společné činnosti by neměly být přímo řízeny, ale organizovány tak, aby děti i žáci měli naopak v této době prostor pro volnou hru, individuální zájmové činnosti, relaxaci po vyučování apod. Průběh řízených činností by byl stejně narušován příchodya odchody dětí a žáků.

• Propojení školního vzdělávacího programu mateřské školy a vzdělávacího programu školní družiny není nutné vzhledem k tomu, že se jedná o krátkou dobu pobytu žáků v mateřské škole; pokud by měly být programy propojeny, lze tak učinit pouze tematicky.

Na základě dosavadních výsledků se předpokládá, že  zákon č. 561/2004 Sb., bude v dohledné době novelizován tak, aby spojení činnosti mateřské školy a školní družiny bylo umožněno. Uvedená možnost bude však legalizována pouze jako výjimečné řešení určené pro některé školy, resp. pro některé přesně stanovené případy. Podmínkou toho, aby možnost docházky žáků školní družiny do mateřské školy mohla být ve škole povolena, bude dodržení podmínek, které budou legislativně stanoveny.