Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Co je mediální technologie. Důvody rozvoje technologií. Přelomy v technologiích záznamu a přenosu informací. Otázky spojené s technologiemi. Konvergence. Digitalizace. Multimédia.
Tento text je součástí programu Mediální studia.
Na fungování médií ve společnosti se podílí celá řada faktorů - hodnoty dané společnosti, legislativa, kulturní prostředí apod. Nápadným a významným faktorem jsou i technologie, jichž média využívají.
Pod pojmem mediální technologie shledáváme nejširší okruh postupů, jimiž je možné s pomocí dostupných technických prostředků zaznamenat a v identické formě přenášet či do mnoha kopií rozmnožovat nějaké sdělení.
K hlavním požadavkům, které v průběhu staletí stimulovaly úsilí zdokonalovat a vymýšlet nové technologie, patří zrychlení výroby mediálních produktů a přenosu informací, zvyšování počtu vyrobených identických produktů (kopií), zajištění možnosti přijímat sdělení v dosud nepřístupných prostorech, vyhovět očekáváním příjemců sdělení nebo vyvolat nové požadavky příjemců podněcující technologický rozvoj, uspokojit podnikatelské potřeby majitelů médií, umožnit příjemcům podíl na volbě z nabídky mediálních produktů a jejich obsahů a také zapojit příjemce (alespoň do určité míry) do tvorby mediálního produktu.
Zásadním přelomem v lidské kultuře budované na písmu (od 3.- 4. tisíciletí před naším letopočtem) byl vynález knihtisku Johannem Gutenbergem z Mohuče (kolem poloviny 15. století). Zdokonalení technologie tisku přicházela z oblastí mechaniky, fyziky a chemie. Objevy v těchto oborech přinesly od druhé poloviny 19. století také nové možnosti záznamu a přenosu informací (teorie elektromagnetických vln) a daly základ nové přelomové éře elektrotechniky. Do mediální komunikace pronikly tyto stěžejní vynálezy: telegraf, fotografie, telefon, film, rozhlas. První polovina 20. století byla ve znamení velkého pokroku radiotechniky a elektroniky. Praktického využití se dostalo poprvé televizi. Pro budoucí média měly velký význam výzkumy kvantové fyziky a polovodičových materiálů. Do druhé poloviny 20. století byla připravena půda dalšími vynálezy - tranzistor, laser, počítače, na nichž byla založena éra mikroelektroniky, začínající od šedesátých let 20. století. Integrované obvody, mikroprocesory, optická vlákna a satelity vedly ke zdokonalení počítačové techniky, jíž využívají tzv. nová média (elektronická pošta, internetová periodika, rozhlasové a TV vysílání po internetu, www stránky, diskusní kluby, chaty).
Během dvou století (19. a 20.) se lidem podařilo vymyslet a uskutečnit záznam a přenos zvukových i obrazových informací v nebývalém objemu a rychlosti přenosu. Mediální technologie přispěly nejvýznamněji ze všech vynálezů moderní společnosti ke zcela novému vnímání časoprostoru a oproti předcházejícím obdobím vývoje tradiční společnosti zásadním způsobem vstoupily do prostředí praktické lidské existence.
Podíváme-li se na vývoj mediálních technologií s odstupem, zjistíme, že na úrovni své doby a s využitím dostupných poznatků se tu řeší stále velmi obdobné problémy: uchování nějakých sdělení v čase, tedy jejich trvanlivost (knihtisk je toho vynikajícím dokladem, na něj navazují nejrůznější záznamové techniky od gramofonové desky po kompaktní disk), dále jejich přenos v prostoru (od rychlých poslů přes poštovní služby, mechanické telegrafy po moderní elektronická zařízení počínající bezdrátovou telegrafií a končící prozatím satelitním přenosem a internetovým propojením) a konečně rychlost jejich dodání uživatelům.
Pro média ve společnosti, jejíž životaschopnost je ve stále větší míře založena na přístupu k informacím a na jejich využití (informační společnost), je příznačný trend konvergence (sbíhavosti, sbližování) dosud oddělených oblastí tištěných médií, telekomunikací, elektronických audiovizuálních médií a počítačových sítí do jediného systému informačních služeb. Technická rovina tohoto procesu je založena na digitalizaci, díky níž je možné jedním informačním kanálem přenášet obrovské množství kombinovaných informací textových, zvukových a obrazových. Taková vysílání a přenosy se nazývají multimediální a média toto umožňující multimédia. Sociální rovina konvergence se projevuje v propojování ekonomických prostředí médií v nadnárodní společnosti, které vyrábějí média či jejich produkty (i dohromady - např. vydavatelská a nakladatelská aktivita integrovaná s vývojem a prodejem elektronických médií), v politických reakcích formou přizpůsobování tzv. mediální legislativy novým možnostem médií, v proměnách individuální i kolektivní organizace volného času, v různých profesích a službách apod.
Nová média (Jan Jirák)
Tištěná média (Jan Jirák, Barbara Köpplová, Martin Sekera)
Film (Jan Jirák, Barbara Köpplová, Martin Sekera a kol.)
Rozhlas (Jan Jirák, Barbar Köpplová, Sekera a kol.)
Televize (Jan Jirák, Barbara Köpplová, Sekera a kol.)
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.