Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Proces tvorby ŠVP
2,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Proces tvorby ŠVP z pohledu ředitelky mateřské školy.
Příspěvek je věnován problematice tvorby školního vzdělávacího programu v mateřské škole. Vychází ze současných podmínek transformace školství, která je deklarována v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) a uskutečňována v mezích platné legislativy, v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání (2004). Hlavními stavebními pilíři příspěvku jsou základy managementu změny a jeho aplikace do pedagogického procesu v předškolním zařízení, dále úloha ředitele coby manažera při iniciování změn a součinnost pracovního týmu při jejich realizaci.
Jednou ze základních činností manažera je plánování. Jedná se o činnost, kterou lze označit za východisko pro další manažerské funkce, jako je organizování, vedení lidí a jejich motivování, kontrolu, hodnocení, evaluaci. Plánování v sobě zahrnuje vytváření strategií, koncepcí a vizí, předpokládá schopnost postihovat jevy podstatné, eliminovat jevy druhotné. Školní vzdělávací program představuje písemnou formu plánování, neboť po jeho prostudování by mělo být čtenáři zřejmé, kam se škola ubírá, co a proč chce škola dělat a za jakých podmínek, jakým způsobem dosáhne stanovených cílů, jak lze zjistit, že bylo nebo nebylo cílů dosaženo a jaké závěry z tohoto zjištění plynou pro další práci.
Potřeba zpracovat školní vzdělávací program podle rámcového programu (a poté podle něho také pracovat) pro nás představuje vnější impuls, na který je škola nucena reagovat. RVP PV již sice vstoupil v platnost, ale povinnost mít vlastní ŠVP mají mateřské školy až k 1.9.2007. To skýtá prostor pojmout změnu programově (iniciativu převezme vedení školy) či spontánně (změnu vyvolají jednotlivci, popř. pracovní skupiny).
Celá desetiletí byla předškolní oblast vázána poměrně striktními požadavky. Nyní máme naprostou volnost, můžeme experimentovat. Zároveň je dán termín (viz výše), kdy vejdou rámcová pravidla v obecnou platnost.
Jsme-li si jisti, že chceme změnu řídit, tj. mít nad ní kontrolu, pak ji můžeme chápat jako příležitost a šanci pro další rozvoj školy. Nechceme se dostat do situace, kdy se z příležitosti stane ohrožení v podobě vzniku konkurenčního prostředí, kdy ostatní mateřské školy budou mít řadu zkušeností s novým typem školního vzdělávacího programu. Takové postavení by znevýhodňovalo naši školu jednak v očích potenciálních klientů (rodičů), jednak v očích pracovníků kontrolních orgánů i zástupců zřizovatele. Z výše uvedeného lze cítit oprávnění se domnívat, že výsledný efekt by měl negativní vliv i na samotné pracovníky školy.
Přípravu jsme rozplánovali do následujících kroků:
Po materiální a kvalifikační přípravě jsme vytvořili čtyři tříčlenné pracovní týmy, které mají za úkol teoretické poznatky uvádět do praxe, sestavovat tematické celky a témata ověřovat realizační možnosti. Práce týmů je časově vymezena - vždy po třech měsících nastane vyhodnocení a hledání alternativních způsobů řešení. Tyto čtvrtletní intervaly poskytují prostor pro posílení kompetencí jednotlivých pedagogů, tzv. vytváření krátkodobých vítězství. Zároveň to je prostor pro vzájemné sdělování informací, zážitků, ověřování správnosti zvolených postupů, hledání nových cest. Přístupy, které většina pedagogů vyhodnotí jako optimální, jsou přijaty a zakotveny ve školním vzdělávacím programu.
V obrovskou devizu se mění okamžik, kdy se do procesu realizace změny postupně zapojují všichni pedagogové školy (participace), čímž je snadnější složité změny přijmout a zakotvit do plánování i do samotného vzdělávacího procesu. Jisté pozitivum představuje i fakt, že přijetím změny není ohrožena pracovní pozice žádného pedagoga, ani nehrozí žádné jiné zásadní nebezpečí.
Školní vzdělávací program je zcela nový a zásadní dokument mateřské školy, který zpracovávají pedagogičtí pracovníci jednak v souladu s požadavky rámcového programu a platnou legislativou, jednak s ohledem na zcela konkrétní historické, geografické, společenské, materiální, personální a jiné podmínky dané školy. ŠVP rovněž respektuje určité priority, ideje a zásady uznávané a praktikované v pedagogickém procesu školy, navazuje a rozvíjí zažitou praxi a zkušenosti pedagogů. Výchozí podmínky jsou do značné míry determinující, je třeba s nimi počítat a pokud možno jich využít k vlastnímu prospěchu školy. Tvořit vlastní školní program neznamená vše dosavadní opustit, ale naopak stavět na silných stránkách, využít příležitostí a možností, pojmenovat slabé stránky a pracovat s nimi, být si vědom eventuelního ohrožení, rizik. K uvedené analýze je vhodné použít metodu SWOT, která může znamenat východisko pro vytvoření strategického plánu školy a její koncepce. Umožňuje uvědomit si pozitiva a negativa školy, a zároveň její pozici v okolním prostředí, tedy příležitosti, kterých lze využít, případně hrozby, kterých je možné se vyvarovat nebo díky jejich znalosti zmírnit dopad na školu.
Školní vzdělávací program by měl být otevřeným pracovním materiálem, který se bude aktuálně přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Po jeho schválení a přijetí pedagogickým sborem se stává povinným dokumentem pro pedagogy i pro další pracovníky školy. Představuje informační servis pro rodiče a laickou veřejnost, podobně jako podklad pro vnější evaluaci České školní inspekci. Školní vzdělávací program je vizitkou každé školy.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.