Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Pro konstrukci obsahu edukačních programů muzeí a galerií je třeba nejen porozumět základním školským dokumentům, ale je třeba s nimi dlouhodobě a cíleně pracovat.
Přestože v programech „na míru" mohou muzea a galerie bezprostředně doplňovat školní výuku a co nejvíce zohlednit konkrétní požadavek učitele, je třeba, aby dlouhodobá koncepce edukační nabídky vycházela ze znalosti rámcových vzdělávacích programů a současných trendů ve vzdělávání. Pokud se edukační programy vztahují ke konkrétnímu vzdělávacímu obsahu, mohou učitelé lépe zakomponovat návštěvy muzeí a galerií do svých vyučovacích předmětů, a tím i do výuky.
Obsah edukačních programů se může k rámcovým vzdělávacím programům vztahovat v různých rovinách:
Příklad: RVP ZV - oblast Člověk a jeho svět, tematický okruh Lidé a čas.
Příklad: RVP ZV - Environmentální výchova Tematický okruh:
Lidské aktivity a problémy životního prostředí (zemědělství a životní prostředí, doprava a životní prostředí, změny krajiny...).
Příklad: RVP ZV - Tematický okruh „Lidé a čas" vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je možné propojit s tematickým okruhem Mediální výchovy „Fungování a vliv médií ve společnosti" (vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu).
4/ obsah programů muzeí a galerií může výrazně přispět k rozvíjení všech klíčových kompetencí: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní
Příklad: RVP ZV - Kompetence občanská:
na konci základního vzdělávání žák „...respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní a historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění...".
Cílem komunikace by měla být snaha pochopit možnosti a poslání obou institucí (škol a muzeí a galerií/muzeí a galerií a škol).
Cílem spolupráce by neměla být „pouze" návštěva muzea a galerie žáky, ale snaha nabídnout takový obsah edukačních programů, který co nejlépe zprostředkovává žákům poznání. (Nikoli pouze zábavu a relaxaci).
Vzájemnou spolupráci obou institucí je nutné vnímat jako dlouhodobý proces, nikoli pouze jako „jednorázové setkání".
Ze strany muzeí a galerií se očekává, že se podaří jasně definovat to, v čem jejich význam pro vzdělávání žáků spočívá a co mohou dlouhodobě nabídnout.
Ze strany škol se očekává, že budou zařazovat edukační programy muzeí a galerií do výuky.
Vzdělávací proces v autentickém prostředí muzeí a galerií je jedinečnou příležitostí výchovy ke vztahu ke kulturnímu a historickému dědictví a k prohloubení vzdělanosti nejen žáků, ale celé společnosti.
„Vzdělanost je schopnost celé společnosti nejen se učit z kulturní a sociální zkušenosti, ale také produkovat nové poznatky a využívat je ke svému rozvoji...Vzdělanost se nebude posuzovat jen podle stupně dosaženého vzdělání...Podstatné pro posuzování kvality vzdělanosti budou důkazy kultivovanosti a schopnosti zvládat spolu s ostatními změny, které přináší současný svět, odolávat nejistotám, tvořivě přispívat k zachování a rozvoji lidství"1.
Související článek naleznete 1 WALTEROVÁ, E. (ed). Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu. Úvodní teoreticko-analytická studie. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2000.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.