Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek přináší přehled o situaci v oblasti ICT na školách v letech 2006 a 2007 z hlediska začleňování ICT do výuky.
Článek je českým překladem publikace European Schoolnet, která přehledně shrnuje situaci v oblasti ICT na školách členských států v letech 2006 a 2007.
Překlad článku vznikl jako příspěvek k činnosti ICT panelu, který se zabývá didaktickou inovací národního kurikula oblasti ICT. Na webových stránkách Insight je umístěn originální text v anglickém a francouzském jazyce.
Tato studie je publikována organizací European Schoolnet za podmínek stanovených v licenci Creative Commons: http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/.
Cílem této studie je poskytnout přehled o situaci v oblasti ICT na školách v letech 2006 a 2007, jenž bude sloužit potřebám řídícího výboru a jeho hlavních podílníků.
EUN pravidelně provádí rozsáhlý monitoring a výzkumnou činnost v různých oblastech, jež souvisejí s integrací ICT do škol, jako je popisování a analyzování postupů ICT v rámci tzv. „Insight observatory", a shromažďuje inovativní postupy škol, které jsou zapojeny do projektů financovaných EU, projektů bezpečného budování internetové sítě a projektů EUN s podobným obsahem, jež podporují výměnu výukových materiálů (learning resource exchange, LRE) v rámci škol.
Cílem této studie je seznámit s klíčovými výsledky některých z těchto výzkumů, a tím poskytnout přehled o vývoji v této oblasti, seznámit s trendy a příklady inovací a poukázat na objevující se problémy. Konkrétněji propojuje klíčové nálezy:
První verze této studie (jež byla také součástí zprávy Helios 2007)2 se soustřeďuje na následující oblasti:
Studie má za cíl poskytnout komplexnější informace o vývoji i problémech v aplikování ICT a obsáhleji pokrýt i ostatní oblasti (např. vědeckou výchovu, vzdělávání učitelů). V mnohém čerpá z aktualizovaných národních zpráv „Insight" z druhé poloviny roku 2007, cca září/říjen 2007. Cílem je průběžně informovat o vývoji i problémech, což je klíčovým posláním zpráv „Insight" určených členům sdružení EUN.
Ve většině Evropských zemí je využívání ICT ve vzdělávání a výuce v posledním desetiletí prioritou. Vývoj je však nerovnoměrný. Existují značné rozdíly v takzvané „e-vyspělosti" (e-maturity), a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak mezi zeměmi navzájem i mezi školami v jednotlivých zemích. Jen malé procento škol v některých zemích začlenilo ICT do učebních osnov a vykazuje vysokou úroveň efektivního a náležitého využívání ICT k podporování a transformování výuky a studia napříč širokým spektrem předmětů. Většina škol ve většině zemí je však teprve v rané fázi zavádění ICT, jež je charakterizována provizorním nekoordinovaným poskytováním a využíváním ICT, do jisté míry obohacováním procesu učení a rozvoje e-learningu, ale malou měrou přetváření výuky a učení.
V minulém roce se obrázek o ICT v evropských školách výrazně zlepšil díky několika klíčovým studiím. Nicméně s 282 5123 školami v EU27 není snadné uvést přesný pohled na ICT v „průměrné" škole (pokud taková škola existuje).
Zpráva i2010 20074 uvádí jakýsi „přístrojový pohled" na vývoj směrem k cílům i2010 na základě postupu od země k zemi. Co se týče škol, uvažuje tři klíčové ukazatele:
Údaje ze škol ve zprávě i2010 pocházejí ze Standardní studie (Empirica 20067). Umožňuje nám, víceméně poprvé, pozorovat, jaké pokroky dělají školy v oblasti využívání ICT. Tato studie poskytuje základní údaje o infrastruktuře a využívání ICT na školách.
Standardní studie se nepokoušela o hodnocení vlivu ICT na výuku a učení na školách. Zpráva o vlivu ICT (Balanskat et al, 2006),8 pořízená DGEAC ICT Cluster, zkoumala 17 kvalitativních a kvantitativních studií účinků ICT v prostředí škol. Klíčové poznatky vyplývající z těchto studií jsou následující:
Extrahované nálezy jsou samozřejmě stručné a nevíme, zda výsledky vykazované jednou zemí jsou platné i pro jiné země.
Mezi překážky kladené širšímu přijímání ICT, jež byly identifikovány ve zprávě, patří:
Databáze důkazů umožňuje nahlédnout do procesu, jak učitelé přijímají nové technologie, což se musí zohlednit při novém rozhodování v oblasti politiky. Většina učitelů přistupuje k ICT jako k nástroji systematickému a používá jej k:
Podle databáze důkazů existuje jakýsi vzorec, podle něhož učitelé nové technologie přijímají. Můžeme předpokládat, že školy jsou pouze na počátku druhé fáze přechodu na nové vzdělávací paradigma. Stejně jako jsou dlouhodobé procesy obecně uznávané změny a transformace ve výuce, jež mají za následek lepší učení se i vyučování. ICT nacházejí v dnešní době příznivou odezvu u některých učitelů, ale selhaly ve svém příslibu mít účinek v širším měřítku. Lepší výsledky budou tedy viditelné v letech přicházejících později, než se na základě potenciálu ICT očekávalo a doufalo.
Významný poznatek z výzkumu je, že účinky ICT jsou nejsilnější na školách, které jsou elektronicky vyspělé, a u učitelů, kteří jsou si „e-sebejistí", což naznačuje, že jakmile budou položeny základy, přínos bude značný. Výzvou je umožnit všem učitelům a školám dosáhnout elektronické vyspělosti. Nedávná studie z Velké Británie provedená na školách, kde se testuje ICT9, zjistila „technologický ponor", ke kterému dochází při zavádění ICT na školách a za nímž následuje významné zlepšení výsledků. Tento ponor může trvat až čtyři roky, ale teprve až je škola zcela „e-vyspělá", začnou mít výsledky úspěch. Tento závěr implikuje, že je potřeba trpělivosti ze strany politiků a ministerstev, kteří mohou být v očekávání okamžitého návratu investic, a že ti, kteří jim radí, by si měli dávat pozor, aby neslibovali příliš, tedy alespoň v krátkodobém horizontu.
Mezi doporučení ve Zprávě o účincích ICT pro další práci v oblasti politiky patří: plánovat transformaci a ICT, zahrnout do učebních osnov a plánů hodnocení nových kompetencí a zavádět nové formy průběžného odborného vzdělávání v pracovním prostředí jako součást kultury celoživotního vzdělávání a peer learningu. Navíc je v této fázi ICT na školách důležité vytvořit a udržovat jasné politické odhodlání a investovat do upevňování ICT.
Ve zprávě je školám doporučováno, aby integrovaly strategii ICT do celkových strategií školy a zaváděly pozitivní přístupy k ICT do efektivní, obecně rozšířené praxe. Tohoto by se dalo dosáhnout pomocí praktického výcviku, poskytování snadno použitelných materiálů založených na ICT, prostřednictvím vzdělávání učitelů a vzájemného sdílení zkušeností, zajištěním spolehlivé infrastruktury, aktivováním znalostí učitelů, každého v jeho předmětu, motivací žáků a snadným přístupem k poznatkům z výzkumu.
Některé země již vyvíjejí činnosti podobné práci EUN a jejího výboru pro politiku a inovace (Policy and Innovation Committee, PIC), jak ukazují zprávy „Insight".10 Jiné země jsou v procesu dosahování jejich úrovně.
Norsko v minulém roce prosazovalo zásadní národní vzdělávací reformu s hlavním cílem zvýšit kvalitu svého vzdělávacího systému. Jak analyzovala nedávná národní zpráva o Norsku (Insight Country Report on Norway), reforma se soustřeďuje na několik oblastí: nové národní učební osnovy pro základní a střední školy, ustanovení národního systému kvalitativního hodnocení a politická odhodlanost propagovat vědeckou výchovu. Hlavním cílem je posílit základní kompetence norských žáků v oblasti ICT jako jednu z pěti základních kompetencí nyní začleňovaných do učebních osnov. Reforma, jež se týká hlavních účastníků procesu vzdělávání, se také značně soustřeďuje na vývoj kompetencí učitelů, vedoucích učitelů a školských administrátorů a vytváření učebních systémů, jak uvádí program pro digitální gramotnost (Programme for Digital Literacy, 2004 - 2008). Současné strategie, jako eNorsko 2009 a strategie pro rozvoj kompetencí (2005 - 2008), se koherentně zaměřují na vývoj digitální gramotnosti. Norsko také usiluje o výrazný pokrok v elektronickém hodnocení s využitím digitálních portfolií.
Strategie vzdělávání z Velké Británie (e-Strategy) popisuje používání digitálních a interaktivních technologií k dosažení osobnějšího přístupu v rámci vzdělávání a služeb určených dětem. Má šest priorit:
Současnou klíčovou aktivitou v uskutečňování e-strategie je podpora osobního přístupu k výuce. E-strategie uvádí, že do roku 2008 by měl mít každý žák ve škole v Anglii „přístup k osobnímu online učebnímu prostoru s možností podpory elektronických portfolií" a do roku 2010 budou mít všechny školy systémy integrovaného učení a řízení. Co se týče výcviku a podpory pro učitele a zlepšování organizačních schopnosti, bylo učiněno mnoho v oblasti školení vedoucích učitelů ve VB. Vedoucí učitelé jsou vnímáni jako klíčové hnací síly změn. Přes 10 000 vedoucích učitelů dokončilo odborný kurz strategického vedení ICT vytvořený ve spolupráci s Becta a National College for School Leadership.
V nových členských státech11 lze v oblasti strategického vývoje ICT najít množství přístupů. Mezi ně patří koordinovanější klíčové činnosti, jež se odrážejí v dlouhodobé strategii ICT, ale také různé programy iniciované různými ministerstvy i různé formy projektové spolupráce a dohody mezi různými institucemi. Proto míra důležitosti, která se přikládá trvalému rozvoji integrace ICT na školách, znatelně kolísá a v nejhorším případě může dojít k ukončení dotací do dalšího rozvoje integrace ICT. U všech těchto zemí patří mezi současné politické priority následující:
Aby byla schopna čelit výzvám digitálního věku, představuje v posledních letech jednu z hlavních politických priorit v Řecku propagace Informační Společnosti (Information Society). Zatímco jiné evropské země investovaly ve vzdělávacím sektoru do ICT od raných 90. let, první národní velkoplošná iniciativa s cílem zahrnout ICT do každodenních činností řeckých škol proběhla až v roce 1996 a byla následována operačním programem „Informační společnost" (Operational Programme Information Society, OPIS, 2000 - 2006). Představuje komplexní strategii, definuje priority a specifické cíle do budoucnosti, stejně jako prostředky, iniciativy a mechanismy k jejich dosažení. Prostřednictvím stanovení nezbytné infrastruktury, poskytování výcviku a podpory učitelům a vývoje příslušných vzdělávacích materiálů měl program za cíl přimět žáky a učitele, aby ICT vnímali nejen jako nezávislý vědecký obor, ale také jako užitečnou pomůcku, kterou lze využít každý den ve výuce, učení a komunikaci.
Jak ukazují tematické dokumenty připravené výborem pro politiku a inovaci EUN (EUN Policy and Innovation Committee), v posledních letech zaznamenalo ICT v politické agendě v řadě evropských zemí obecně pokles.12 Přední pozice zaujímají jiné problémy, jako je výzva, kterou představuje menší počet žáků ve školách (Estonsko), inovace, větší nezávislost pro školy a zatraktivňování škol (Nizozemí), vypořádávání se se změnami ve vzdělávání (Švýcarsko) nebo vyrovnávání se s měnícími se okolnostmi ve Španělsku (Katalánsko). V aktuální strategické studii dánské vlády o Dánsku v globální ekonomice nazvané „Pokrok, inovace a koheze" nebyly ICT ve výchově zmíněny jako nějaká zvláštní priorita. Ve většině iniciativ se však ICT využívá. ICT se považují za důležitý a nezbytný nástroj k dosažení úspěchu jakéhokoli programu. Na závěr lze říci, že v mnoha zemích mohlo sice dojít k odsunutí ICT ze středu pozornosti, nikoli však pryč ze scény: Nyní je skryté a zakotvené v zásadních politických přístupech. Obecně by ICT měly hrát klíčovou roli ve vypořádávání se s těmito novými cíli a výzvami.
V roce 2006 bylo na inovace ve Velké Británii, Nizozemí, Norsku, Francii, Dánsku, Švédsku a Španělsku (Katalánsku) upozorněno ve speciálním tematickém dokumentu o inovacích, který byl publikován v „Insight" s přispěním výboru pro politiku a inovaci (Policy and Innovation Committee).13 Zdá se, že v evropských školách je přítomna jen malá míra radikální invence, nebo toho, co by se dalo nazvat transformací. Důkazy z Velké Británie (inovační jednotka) a Nizozemí (inspektorát) napovídají, že přehodnocování školního vzdělávání zabraňují spíše postoje učitelů a vedení škol než nějaká opatření.
Projekt Mudlarking ve Velké Británii je příkladem, v němž se technologie používá jako motivační prvek ke zkoumání alternativních metod učení. Odvážný projekt Mudlarking14 je celosvětová iniciativa, která zkoumá využití technologie ve vzdělávání. Tento projekt dává žákům příležitost používat mobilní technologii k tomu, aby objevovali a prozkoumávali své prostředí, stručně řečeno, je to jakási digitální verze tradiční „cesty s průvodcem". Výzvou pro vzdělavatele a tvůrce projektů je pochopit a prozkoumat, jak lze tyto zdroje co nejlépe využít k podporování učení.
Jazykový projekt „Emigrants' mother tongue" (Projekt zaměřený na mateřský jazyk emigrantů) v Norsku poskytuje důkazy o tom, že ICT, je-li náležitě rozvinuto, může usnadnit proces učení se cizímu jazyku a podporovat integraci žáků-imigrantů do norské společnosti. Zcela unikátní je zaměření projektu na posílení mateřského jazyka imigrantů, stejně jako na osvojování si norštiny za pomoci mnoha různých nových technologií. Učitelé jazyků v Norsku technologické novinky (jako jsou digitální kamery, zvukové přehrávače a videoprojektory) přijímají obecně velmi kladně, a vytvářejí tak pro své žáky žádoucí učební prostředí.
Dánský projekt „Systém výukového managementu a počítačů na školách" vznikl v roce 2004, aby podporoval integraci ICT do vzdělávání se speciálním zaměřením na základní a nižší střední školy. Cílem bylo vypořádat se s nedostatkem infrastruktury ICT a zdrojů ICT ve školách, jenž byl zaznamenán v letech 2002 a 2003, což zabraňovalo školám přijímat inovativní metody v oblasti managementu a výuky. V tomto kontextu se dánská vláda rozhodla dotovat pořízení LMS a počítačů pro třetí ročníky na období 2004 - 2007. Vláda pokryla polovinu nákladů a městské samosprávy druhou polovinu. Tento projekt se považuje za rozhodný krok v integraci ICT do základních a nižších středních škol. Jeho cílem je zajistit každodenní používání ICT a přispívat k rozvoji škol.
Podstata projektu „Escoles en Warxa" ve Španělsku (Katalánsku) pochází z iniciativní střední školy v Barceloně, která byla ochotná zřídit si pro své nové služby blog. Zavádění praktik z oblasti žurnalistiky na středních školách, tvorba newsletterů, které se nejprve tiskly a potom převáděly na webovou stánku a do blogů, byla místní invence, jež je neustále poptávaná ze strany katalánských škol. Projekt získal podporu katalánského ministerstva školství, které mělo za úkol koordinovat vzdělávací projekt ICT. Do projektu je v katalánsky hovořící komunitě (Andora, Baleáry, Francouzské východní Pyreneje, Katalánsko a Valencie) nyní zapojeno 53 škol. Blogy se používají k informování o tom, co je na školách a v jejich prostředí nového, k debatám o sociálních otázkách a ke sdílení zkušeností lidí, kteří se právě přistěhovali do Španělska ze zemí třetího světa. Z pedagogického hlediska projekt podporuje týmovou práci, sdílení poznatků a vytvořil komunitu lidí se zájmem pracovat systematicky na jakémkoli předmětu během celého školního roku. Úspěch tohoto projektu spočívá v jeho přirozeném vývoji a v motivování žáků, aby používali blogy a dali své názory slyšet.
Nový francouzský „orientační zákon" pro budoucnost škol (Lois d'orientation et de programme pour l'avenir de l'école) předepisuje obecné direktivy pro integraci a generalizaci ICT na školách. Tato iniciativa, jež je součástí zastřešujícího národního plánu činnosti „RE/SO 2007", má za cíl implementovat virtuální učební prostředí do škol, zavést certifikát B2i pro žáky a C2i pro potenciální vyučující, stejně jako zajišťovat účast koordinátorů ICT na setkáních pedagogických výborů v rámci škol. Originalita této iniciativy spočívá v tom, že je to poprvé, co se ovládání ICT stává jednou z pěti klíčových kompetencí, jimiž musí žáci na konci své školní docházky disponovat. Rozhodnutí začlenit mezi tyto kompetence dovednosti v oblasti ICT má přímý dopad na strukturální organizaci škol a také na pedagogiku. Vytváří to nový, globálnější přístup k implementaci a využívání ICT na školách: dříve se ICT braly v úvahu pouze v rámci programu každé jednotlivé školy, zatímco nyní existuje inkluzivnější přístup, který o ICT uvažuje v celonárodní rovině.
Příklady uvedené výše ukazují rozdíly ve způsobu, jakým se inovace definuje a vnímá ve velmi různorodých národních kontextech. Zásadní cíl projektů ve Velké Británii, Španělsku (Katalánsku) a Norsku byl, že by používání ICT mělo inspirovat a motivovat žáky, a tím hrát významnou roli v jejich učení, zlepšovat výstupy jejich učení i pohled žáků na sebe sama jako na ty, kteří se učí (např. posílená sebedůvěra, sebejistota). Všechny tyto projekty jsou založené na využívání technologických novinek, u nichž se potvrdilo, že jsou pro žáky atraktivní (např. blogy, PDA, mobilní telefony). Dalším společným rysem těchto projektů je, že žáci hrají aktivní roli, mají kontrolu nad procesy, stejně jako nad vlastnictvím výsledku. Aktivity se také vztahují ke skutečným zájmům žáka a obsahují silný týmový a komunikační prvek, který je hlavní motivační hnací silou. Ačkoli tato inovativní prostředí vytvářejí příznivé podmínky pro učení, mohou přesto představovat jen izolované případy. Jejich implementace a širší uvedení na trh závisí do velké míry na ochotě a osobnosti učitelů, stejně jako na mnohých jiných faktorech, jako jsou priority školy a priority dané země nebo organizační struktury.
Práce organizace European Schoolnet se školami v eTwinning,15 vyznamenání za e-learning, P2P a nový projekt P2V mají za cíl identifikovat a šířit inovace na školách prostřednictvím peer learningu a rozvíjet je jako přístup k identifikování a rozšiřování efektivních metod. S metodologií peer learningu a příklady inovace na školách se lze seznámit na webové stránce P2P.16
Například užitečná technika popsaná Dundonaldovou základní školou v Severním Irsku pochází od její finské partnerské školy Mantymaen Koulu, která svým žákům poskytuje příjemné učební prostředí, v němž se aplikuje množství různých učebních stylů a kde se mezi žáky a učiteli vytvořilo pravé partnerství. Jakomaen Ylaaste, vyšší střední škola v Helsinkách, podává inspirující popis vývoje vize jejich školy v oblasti využívání ICT. Tato strategie je nyní systematicky implementována na třech úrovních: rovina školy, individuální rovina a týmová rovina. St. Cecilia's College v Severním Irsku je dalším dobrým příkladem školy s jasnou vizí co se týče využívání ICT v managementu, výuce a učení.
Za zmínku stojí také inovativní praktiky v oblasti ICT, jež se provádějí na Sintermeerten College v Nizozemí: škola zřídila několik webových stránek podle různých oblastí učebních poznatků, z nichž poslední je průmyslové dědictví. V její partnerské škole Tikkakosken Koulu ve Finsku používají žáci ICT při tvorbě online novin: používají internet pro shromažďování informací a potom své články publikují na školní webové stránce. Francouzský tým z Lycée le Grand Chenois („Académie" of Besancon) byl překvapen pokročilostí využívání ICT finskými učiteli nižší střední školy Kilterin Koulu ve Valtaa.
Na konci roku 2006 provedla EUN průzkum ve školách,17 aby tak získala rychlý náhled na evropské školy co se týče technologie na školách v současné době a v budoucnosti. Výsledky s 427 školami v 15 zemích účastnících se daného průzkumu nejsou reprezentativní, ale ilustrují a poskytují důležitý pohled na to, jak učitelé vnímají současnou situaci v e-learningu svých škol.
Problémy, jež učitelé základních a středních škol zmiňovali, se týkaly učebních platforem, mezinárodní spolupráce, širších vzdělávacích výzev, vzdělávání učitelů a infrastruktury jako hlavních oblastí zájmu škol. Zdroje určení ke vzdělávání, pedagogické postupy a otázky managementu a organizace byly zmiňovány taktéž, avšak v menší míře. Odpovědi ukazují, že pro školy stále ještě existují překážky, které je třeba překonat, aby skutečně integrovaly využívání ICT, rozvíjely je a měly z něj v různých oblastech užitek. Jako největší zájem škol byl identifikován zájem o učení, jak používat a využívat nové technologie (učební platformy nebo nové vybavení) pro jejich vlastní účely. Organizace virtuálních hodin, používání systému učebního managementu (learning management system, LMS) a implementace e-learningových řešení jsou považovány za opravdové výzvy pro školy. Zdá se, že fungují a jsou oblíbené. Učitelé se vyjadřovali kladně o sdílení, používání a opětovnému využívání digitálních zdrojů od kolegů z jiných zemí.
Učitelé se stále zdráhají pracovat s digitálními učebními platformami. Nové nástroje, jako jsou blogy, jsou pouze pomalu prozkoumávány a začleňovány do výuky. Podpora ze strany učitele je stálou potřebou, neboť více než polovina respondentů si myslí, že učitelé ve svých školách nepožívají ICT sebejistě. Navíc jim není jasná vzdělávací hodnota nových osobních přístrojů, jakými jsou ipod nebo MP3 přehrávače.
Otázky bezpečnosti využívání elektronických zdrojů byly zmíněny pouze marginálně. ICT jsou obecně vnímány pozitivně učiteli, kteří se výzkumu zúčastnili. V tomto ohledu jsou výsledky průzkumu Insafe18 o chování 21 872 mladých lidí na internetu v Evropě velmi výmluvné. Sociální sítě, jako je MySpace a Bebo, jsou jedny z nejpopulárnějších webových stránek mezi mladými lidmi. Průzkum Insafe upozorňuje na to, že je třeba vykonat více práce v oblasti povědomí o problematice soukromí. 57 % mladých lidí publikuje své osobní profily na online sociálních sítích a odhaluje velmi mnoho osobních informací. Téměř třetina mladistvých, kteří se výzkumu zúčastnili, uvedla, že nevěděli, jak se zachovat, co se týče uveřejňování či neuveřejňování informací. Také školy, spolu s rodiči a poskytovateli sociálních platforem, mají svou roli v napomáhání žákům vyrovnat se s těmito kritickými otázkami v budoucnosti.
Mezi předními prioritami škol v nadcházejících letech je vzdělávání učitelů, vylepšování infrastruktury a kooperace v rámci Evropy. Co se týče politických priorit, jsou ICT jen jednou součástí obrázku o vzdělávání. Školy zmiňovaly výzvy nepřímo se vztahující k ICT. Díváme-li se ze širšího úhlu, musíme přiznat, že existují závažnější problémy, kterým školy v dnešní době čelí napříč celou Evropou, ICT však může hrát klíčovou roli při jejich řešení.
Na závěr lze říci, že využívání ICT v evropských školách roste, i když pomalu. Využívání již připraveného integrovaného vybavení, obsahu a služeb ve třídách se zvyšuje, málo se však používá nástrojů pro vytváření sociálních sítí.
Problémy související s využíváním ICT ve výuce a učení přicházejí do popředí. Jsou složitější než jen poskytování hardwaru nebo propojování. Je dokázáno, že se ICT v mnoha zemích stává menší politickou prioritou, a proto budou dotace na vzájemné vyměňování a vylepšování hardwaru, na odborný rozvoj učitelů a vývoj obsahu výuky zřejmě nízké právě tehdy, když je školy mohou nejvíce potřebovat k tomu, aby mohly sklízet užitek, který technologie přinášejí. Učitelé jsou obecně otevřeni používání a sdílení digitálních zdrojů. Je však třeba vykonat více a například dokázat vliv vzájemného vyměňování digitálních učebních zdrojů na současné praktiky školy. Také je důležité zkoumat, jak lze co nejlépe využívat nově se objevující technologie.
Neexistuje žádný jasný obraz o tom, jak mohou být zmiňované inovace užitečné širšímu přijetí na národní úrovni, neřkuli v jiných zemích v různých kontextech. V budoucnosti by se nemusel klást důraz na práci na přenosnosti, ale spíše na identifikování příznivých faktorů, které napomáhají efektivnosti výuky, učitele a organizačních postupů.
Stejně tak čeká na důkaz to, jak dalece národní politiky rozhodujícím způsobem a efektivně utvářely existující postupy ve výuce. Hodnocení národních politik a projektů, pokud existují, jsou určitě jedním z přístupů k osvětlení obrazu o tom, jak se politika vztahuje k praxi.
Existuje ovšem spousta dalších faktorů, jež určují praktiky ICT na školách. Výzvou do budoucnosti je vyměňování, popisování a analýza vzdělávacích praktik napříč Evropou a vzájemné propojení a vztah mezi různými faktory, které je utvářejí, jako prostředek sloužící k širšímu seznamování žáků, učitelů, vedoucích učitelů a politiků s existujícími možnostmi využívání ICT ve svých vlastních ale i v jiných evropských zemích, role, kterou ICT mohou hrát při řešení výzev souvisejících se vzděláváním, a jak správně provádět volby o využívání ICT.
Mezi školami je třeba rozvinout mechanismy podporování peer learningu (jak mezi „e-vyspělými", tak těmi v raných stádiích osvojování si ICT), aby se tak stimulovala vzájemná výměna praktik na školách. Očekává se, že rozvíjející se spolupráce organizace European Schoolnet se školami a ministerstvy školství, jejímž cílem je studovat propojení mezi politikou a praxí, jak se praxe pojí s politikou a naopak, tuto problematiku více osvětlí.
1 Výroční zpráva EUN za rok 2006 poskytuje přehled o veškerých studiích a zprávách publikovaných jako Strand 1, 2 a 3.
2 http://www.education-observatories.org/helios/observatory
3 Databáze řady škol, učitelů a žáků v 27 evropských zemích. European Schoolnet, červen 2007. http://spreadsheets.google.com/pub?key=pxiBZaRyBh-P2LdSm8Ol6Sg.
4 Evropská komise (2006): Communication "i2010 - Annual Information Society Report
2007" http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/annual_report/index_en.htm.
5 Korte, W. - Hüsing, T.: Benchmarking Access and Use of ICT in European Schools 2006: Results from Head Teacher and A Classroom Teacher Surveys in 27 European Countries. Dostupné na http://www.empirica.biz/empirica/publikationen/documents/Learnind_paper_Korte_Huesing_Code_427_final.pdf.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.