Zpráva o tom, jak vidí „hluboké učení“ lidí známý americký odborník na vzdělávací technologie John Spencer.
John Spencer je americký expert věnující se přípravě učitelů na využití technologií, kterého dlouhodobě sledujeme (zde). Tentokrát se podíváme na to, jak podle něj má školství reagovat na vývoj technologií v čele s umělou inteligencí (AI). Jen připomínám, že AI v poslední době aplikuje své vlastní poněkud odlišné hluboké učení a neuvěřitelným způsobem se zdokonaluje. Lidstvo se podle Spencera proto musí také zdokonalovat, chce-li držet s AI krok. Snaží se proto popsat, jak má hluboké učení vypadat u člověka (podobnou tzv. „novou pedagogiku“ jsme zkoumali u Fulana). Spencerova charakteristika hlubokého učení pro člověka vypadá takto:
Soustředění: Hlubší soustředění v rozptylujícím světě Žáci si potřebují osvojit schopnost soustředit se po delší dobu. Ve světě neustálých oznámení a vyrušování se soustředění stává vzácnou a cennou dovedností.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Daniel Krbeček31. 8. 2025
Bořivoj Brdička12. 6. 2026
John Spencer k tématu vyrobil též video -
The Power of Deeper Learning (https://youtu.be/syvCh-ikQZI)
Hlubší porozumění ve věku okamžitých odpovědí Místo toho, aby žáci zkoumali jen povrch (obsah), potřebují se hlouběji zabývat koncepty a dovednostmi. Mistrovství znamená, že dokážou znalosti flexibilně a kreativně aplikovat v průběhu času.
Řešení problémů: Hlubší myšlení ve světě chytrých strojů Žáci se musí naučit řešit skutečné, smysluplné problémy, které vyžadují kritické myšlení, kreativitu a vytrvalost. Jde o aplikaci znalostí v nových a složitých situacích, ne jen o memorování naučeného postupu.
Zvědavost: Hlubší objevování v moři informací Ve věku, kdy jsou informace všude, si žáci musí udržet zvědavost. Právě zvědavost pohání bádání, inovace a motivaci k neustálému učení, i když odpovědi nejsou na první pohled zřejmé. To jim umožňuje být intelektuálně pokorní a klást otázky, na které AI dosud není schopna odpovědět.
Sebeřízení: Hlubší úsilí v měnícím se světě Žáci se musí naučit, jak řídit své vlastní učení, stanovovat si cíle a přizpůsobovat se změnám. Sebeřízení jim pomáhá orientovat se v nejistotě a převzít odpovědnost za svůj růst.
Odolnost: Hlubší úsilí při řešení velkých výzev Hlubší učení vyžaduje úsilí a žáci potřebují odolnost, aby se probojovali zmatkem, nudou a frustrací. Poznávají, že k růstu nejčastěji dochází, když je výuka náročnější.
Spolupráce: Hlubší propojení v rozděleném světě Vhodná spolupráce s ostatními nebyla nikdy důležitější. Žáci si potřebují osvojit komunikační dovednosti, empatii a týmovou kolaboraci způsobem, který podporuje skutečnou spolupráci.
Tvořivost a komunikace: Hlubší divergence v moři stejnosti Žáci si potřebují vyvinout jasný a autentický hlas, který vynikne. Ať už jde o psaní, mluvení, nebo jinou tvorbu. Měli by vytvářet originální díla, která působí lidsky a mají smysl. Komunikace by měla odrážet hluboké myšlení a smysluplně se spojovat s příjemcem. V ideálním případě se žáci stávají kurátory.
Jak vidno, John shrnuje jen to, co je nám již známo. Že existují podobné požadavky na transformaci vzdělávání, které obvykle nazýváme cíli pro 21. století, asi všichni víme. Dovolím si kromě Fullana připomenout ještě zásadní přínos bostonského Center for Curriculum Redesign v podobě převráceného čtyřrozměrného kurikula, které na nejvyšší příčku staví metakognici.
A teď do toho ještě přichází AI, která náš svět mění stále rychleji. John používá názorné přirovnání, když tvrdí, že „cesta za poznáním se mění z žebříku na bludiště“. AI však není zkratkou při průchodu bludištěm a není ani mapou. Je nástrojem podobným kompasu, který musíme používat s rozmyslem. Pokud chtějí žáci v životě uspět, budou potřebovat zvědavost, přizpůsobivost, schopnost se neustále učit a kriticky myslet. Jinými slovy, budou muset najít smysl v hloubce znalostí.
Učitelé za této situace čelí bezprecedentním výzvám. Pozornost žáků klesá. Syndrom vyhoření je na vzestupu. Učení založené na dodržování předpisů frustruje každého. Hlubší učení však nabízí nadějnou alternativu. Ve světě snadných kliknutí, okamžitých odpovědí a neustálého rušení nabízí hluboké učení jinou cestu. Žáci nepotřebují jen více informací rychlejším tempem. Potřebují hloubku, aby se jim dařilo v rychle se měnícím světě formovaném umělou inteligencí a automatizací.
Dr. John Spencer slibuje, že nám řekne nejen to, jak teoreticky nastavit výukové cíle, ale že nám pomůže je i prakticky ve výuce aplikovat. Budeme ho asi muset i nadále sledovat.
