Bonovo laterální myšlení

Edward de Bono byl nedávno zesnulý maltský psycholog a kognitivní vědec, který zavedl pojem laterální myšlení. S poznatky na jeho práci navazujícími se setkáváme docela často všude tam, kde se mluví o tvořivém myšlení. Zřejmou souvislost má též laterální čtení. Nebude na škodu, podíváme-li se na jeho přínos pro současný vývoj digitální pedagogiky trochu blíže.

Základem de Bonova učení je pochopení vývoje myšlení, který byl přinejmenším v Evropě poznamenán vlivem církve, jež se vždy snažila potlačovat vlastní názory lidí a přesvědčovat je o jediné pravdě, kterou definovaly autority. Takové učení je ve skutečnosti velmi podobné vzdělávání v současných totalitních systémech. Výsledkem je tzv. vertikální myšlení.

Pro nás nejsnáze uchopitelným příkladem je výuka založená na znalosti definic či vzorečků a jejich použití na řešení předem daných uměle vytvořených problémů potvrzujících žádané předpoklady.

De Bono sám říká, že „vertikální forma myšlení je použitelná, ale nestačí“ [1]. Je dobrá pro aplikaci existujících poznatků v přírodních vědách či technice, nebo tam, kde je cílem potvrdit určité dogma. Nestačí v okamžiku, kdy potřebujeme vytvářet nové hodnoty (inovace), například když se snažíme vysvětlit neznámý jev, který neodpovídá našim předpokladům, nebo když chceme najít jiné použitelné řešení problému. Jednoduše řečeno, „vertikální myšlení stačí, když se snažíme potvrdit to, co je, ale nestačí, chceme-li zjistit, co by mohlo být“ [1]. Pak musíme myšlení rozšířit o schopnost tvořit.

De Bono vnímá tvořivé myšlení jako ekvivalent laterálního, ale upozorňuje na to, že tvořit obecně znamená vytvářet cokoli nového, což je definice příliš široká. Laterální myšlení definuje jako vytváření něčeho nového, ale takového, co má nějakou hodnotu. Podstatným rysem je snaha o změnu výchozích předpokladů (konceptu) či vnímání skutečností. „Nemá smysl se snažit prohlubovat tu stejnou díru, potřebujete-li udělat novou na jiném místě.“ [2] Laterální myšlení v jeho podání je metoda vedoucí při řešení problémů k formování samoorganizačních systémů využívajících asymetrických postupů.

Občas se vyskytují názory, že tvořivost je schopnost, která je vrozená. To však není pravda. „Myšlení je dovednost, kterou se lze naučit…“ [3] De Bono proto vyvinul výukové postupy, které laterální myšlení umocňují. I u nás je známa Metoda šesti myslících klobouků, která vede v týmu pracujícím na úkolu jednotlivé členy, aby se na problém dívali z odlišné perspektivy. Asi se najde jen málo lidí, kteří by neznali odvozený pojem brainstorming.

De Bono vysvětluje potřebu tréninku tvořivosti na příkladu výuky hry na housle. „Člověk, který má svázané ruce, hrát na housle nemůže. Ono ale nestačí mu ruce rozvázat. To je jen malý nezbytný krok. Houslistou se stane teprve tehdy, když projde procesem přípravy. Stejné je to s laterálním myšlením.“ [2] Myslet si, že stačí zajistit svobodu tvorby, ještě neznamená, že uděláte něco hodnotného.

De Bono vytvořil kurz (Lateral Thinking Course), který bezplatně využívají školy z více jak 20 zemí a stovky tisíc lidí k samostatnému studiu. Obsahuje lety prověřené výukové materiály i nástroje (cvičení) pro rozvoj laterálního myšlení. Vážné zájemce o další zkoumání této problematiky si dovolím upozornit ještě na existenci volně dostupných výstupů projektu Harvard University – Project Zero's Thinking Routine Toolbox.

Podívejte se na to, jak laterální myšlení vysvětluje účastník De Bonova kurzu na YouTube:

Lateral Thinking Edward De Bono | Lateral Thinking Exercises

Práce Edwarda De Bona našla ve skutečnosti větší uplatnění v komerční sféře než ve školství. Asi to není zas až tak překvapivé, když si uvědomíme, jaké postupy nejspíše vedou k úspěchu v přímé konkurenci mezi firmami a korporacemi. Nelze se proto divit, že se někteří pokračovatelé de Bonova učení orientují na tento sektor. Existují dva weby nabízející služby placených školení firmám. De Bonův syn z prvního manželství Caspar de Bono provozuje jeden (de Bono), druhý vede jeho žák James P. Carlisle (The De Bono Group).

De Bonův vztah ke vzdělávacím technologiím lze dokumentovat na tomto citátu: „Rozvoj technologií obrovsky zvýšil dostupnost informací, ale neposílil potřebu myslet.“ [4] Je evidentní, že je ve shodě s tím, co říká digitální pedagogika. Technologie má smysl používat jen tehdy, je-li to přínosné pro náš osobní rozvoj – tedy tehdy, když umocňují naše myšlení.

Literatura a použité zdroje

Dr Edward de Bono at Creative Innovation 2010 - "Re-thinking the future" [online]. 2011. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://youtu.be/e20lpMyXFj4.

DE BONO, Edward. Reading on Lateral Thinking [online]. 1999. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.debonogroup.com/services/core-programs/lateral-thinking/lateral-reading/.

One on One - Edward de Bono - 10 May 08 – Part 2 [online]. 2008. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://youtu.be/0_ugEakXI0A.

One on One - Edward de Bono - 10 May 08 - Part 1 [online]. 2008. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://youtu.be/AkgVzMu_W44.