Proměna města v 19. století

Nutné pomůcky pro práci s DVZ: učebna s projektorem, kopie zdrojů o historii města

Nutné vybavení pro učitele: počítač, připojení k internetu, dataprojektor

Nutné vybavení pro žáka: počítač, případně iPod či tablet nebo telefon, připojení k internetu, kopie zdrojů o historii města

Metodické pokyny

Organizační formy a metody výuky: Žáci pracují ve skupinách, v nichž si rozdělují práci na získávání informací a jejich další zpracování.

Vhodný postup:

Cíl hodiny, uvedení do práce s online nástroji (10 minut)

Žáci jsou rozdělení do pracovních skupin, ideálně po maximálně čtyřech (dva počítače nebo dva iPody či tablety na skupinu), ale záleží na množství dostupné techniky i komunikačních schopnostech žáků. Jsou seznámení s cílem hodiny, kterým je popsat proměnu města během 19. století s pomocí online zdrojů historických map (https://ags.cuzk.cz/archiv/ nebo https://www.oldmapsonline.org/), současné online mapy města (mapy.cz) a historických fotografií z knihy shrnující historii města [1].

Historickou proměnu popisují pomocí vyznačovaných bodů v online mapě, kam zanášejí základní informace, případně ji mohou zanášet do vytištěné mapy. Je vhodné, aby v této úvodní fázi učitel s pomocí projektoru žákům ukázal, jak pracovat s online nástroji, a navedl je na správné vyhledání historické mapy (pro objevování historické proměny města od 19. století jsme využili císařské povinné otisky stabilního katastru [1824–1843] a třetí vojenské mapování [1869–1885]); pro porovnání se současnou podobou města a zároveň pro možnost zanášet přímo do mapy nalezené informace jsme využili portál mapy.cz, i zde je dobré ukázat v rychlosti, jak se body do mapy zanášejí.

Vyhledávání informací a jejich zápis do současné mapy (20 minut)

Pracovní skupiny informace vyhledávají jak v mapových portálech, tak ve zdroji (ať už vytištěném, nebo zaslaném např. v jednom .pdf souboru na žákovské účty) obsahujícím fotografie města z 19. století, kde jsou i krátké popisy, o jaké domy šlo. Tyto informace žáci s pomocí nástroje „vlastní bod na mapě“ zanášejí do současné mapy města na portálu mapy.cz.

Při porovnání historických map mezi sebou mohou žáci vidět, které budovy přibyly v 19. století, k tomuto také využijí jako zdroj fotografie města (typické bylo odhalení zavedení železnice a postavení nádraží, ale také zbourání středověkých hradeb, vznik továren atd.). Porovnáním historických map se současnou mapou také zjistí, k jakým prostorovým (a s pomocí fotografií z 19. století i institucionálním) změnám ve městě od 19. století došlo.

Skupiny tak např. odhalily, že zatímco první stupeň naší školy byl vybudován jako věznice a soud, druhý stupeň sloužil jako chudobinec a sirotčinec, obě budovy se také objevily ve městě teprve ve sledovaném historickém období. Učitel by měl mezi skupinami procházet a navést je k nalézání prvních informací, zpočátku mohou být žáci ztracení a pomoc je dostatečně motivuje k následnému aktivnějšímu hledání.

Ukázka císařských otisků z roku 1841, na nichž je Hostinné, město zkoumané našimi žáky

Ukázka z evidenční mapy z let 1873–1910, v této části je přiblíženo centrum města Hostinné

Ukázka mapy třetího vojenského mapování z let 1875–1952, na níž je Hostinné

Ukázka stránky se zdroji historických fotografií města z 19. století, okopírovaných z knihy o historii města Hostinné

Shrnutí proměny města (15 minut)

V závěrečné části hodiny pracovní skupiny prezentují ostatním spolužákům informace, které zjistily, a to formou shrnutí pěti podle nich nejdůležitějších proměn města v 19. století. Na promítané online mapě současného města pak může učitel body rychle zanést a ostatní skupiny si je mohou zaznamenat. V návaznosti na zjištěná fakta by pak žáci měli formulovat, jak velkou změnu do jejich města podle nich přineslo 19. století a jeho technologické, sociální, kulturní, ekonomické i politické proměny.

Odkazy na hotové online mapy se zanesenými body zašlou skupiny před zakončením práce vyučujícímu, mohou pak posloužit jako podklad pro hodnocení práce v hodině, ale také zejména jako součást žákovských portfolií, na kterou se dá navázat v dalších hodinách.

Ukázka výsledného bádání žáků, kteří získané informace do mapy zanesli s pomocí funkce „vlastní body“, letopočty a názvy budov zjistili s pomocí popisků u historických fotografií

[1] Lze také nahradit vybranými popisy a fotografiemi památek získanými např. z databáze Národního památkového ústavu https://pamatkovykatalog.cz/uskp nebo z turistických portálů, např. https://www.turistika.cz/.