Pozdravy z našich světů aneb Když se znovu zavřela škola

Autor: freepik – www.freepik.com

Když se na jaře zavřely školy, vymyslel jsem pro své žáky z prvních ročníků aktivitu, ve které mohli tvořit téměř cokoliv. Z 10 nabídnutých forem si vybrali ty, které jim nejvíce vyhovují, ty které mají nejradši, a pomocí nich vyprávěli své příběhy. Každý týden přitom měli vytvořit jeden díl tohoto příběhu. Formy stejně jako obsah či zaměření mohli libovolně měnit nebo kombinovat. Anebo přijít s vlastní formou, kterou se mnou předem konzultovali. Taktéž si mohli vybrat, zda budou pracovat samostatně, ve dvojicích nebo menších skupinkách. Celé aktivitě jsem dal příznačný název Když se zavřela škola aneb Můj příběh v době koronaviru.

Měl jsem přitom 3 hlavní cíle: objevit se žáky jejich oblasti zájmu, probudit v nich potřebnou kreativitu a zajistit, aby dělali to, co je nejvíc baví a co jim dává smysl.

Po návratu k online výuce v polovině října jsem se k této aktivitě znovu vrátil u letošních prváků a nabídl jim stejný model, jen s novým názvem Když se znovu zavřela škola. Žáci opět začali tvořit své příběhy a já měl pocit, že jsem je dokázal získat pro danou věc a dostatečně motivovat nejen k této tvorbě, ale i k té budoucí. Pak jsem ale uviděl něco úžasného. 

Pozdravy ze světa tvarů, barev a světel

Po znovuzavedení online výuky tráví Šárka Rohlíková hodně času doma. Nechodí tolik ven, zato má víc příležitostí uzavírat se do svých vlastních světů. A v jednom takovém už nějakou chvíli je. Najednou se rozhodne, že je čas ze svého světa vystoupit, vyběhne ze svého pokoje, rychle seběhne po schodech dolů, vezme to přes kuchyň a zastaví se až v obývacím pokoji, aby své mámě doručila svůj pozdrav. Pozdrav ze světa tvarů, barev a světel.

Lucie Rohlíková sedí zamyšleně na gauči v obývacím pokoji, když najednou nad sebou uslyší dusot. Než si stačí uvědomit, že nejde o zemětřesení, ale o její dceru, ta už stojí vedle ní a podává jí nový tvar, který nakreslila a společně se pod modrým světlem dívají na tu krásu, která vystupuje z papíru.

Šárka je po chvíli zpátky ve svém světě a Lucie usedá k Facebooku, aby se o tu nádheru podělila s ostatními.

Pozdravy z našich světů

Po přečtení příspěvku mě najednou napadá, že vedle původní aktivity nabídnu žákům ještě druhou, kdy budou moci posílat pozdravy ze svých světů. Zadání upravím jen nepatrně: V době uzavření škol máme víc prostoru uzavírat se do našich světů, ve kterých trávíme svůj čas. Jaký je ten váš? Pošlete pozdrav ze svého světa pomocí formy, která vám nejvíce vyhovuje.

Věřím, že druhá aktivita otevře žákům mnohem více prostoru pro jejich kreativitu. Vím, že řada z nich tráví čas především v herním světě, pozdrav z něj však může mít mnoho různých podob a forem. Jde tu však ještě o něco jiného než jen o rozšíření možností jejich tvorby.

Stejně jako Šárka i mí žáci, a určitě i ti vaši, tráví během zavření škol hodně času ve svých vlastních světech. Někdy mám pocit, že někteří v nich dokonce tráví většinu svého času. Pokládám si otázky, kolik bychom toho měli my učitelé vědět o světech, do kterých se naši žáci uzavírají. A budou naši žáci ochotni nechat nás do nich nahlédnout? Aktivita nazvaná Pozdravy z našich světů na tyto otázky možná dokáže odpovědět.

Často voláme po objevováním talentu našich žáků, až mám někdy pocit, že už se z toho dávno stala otřepaná fráze. Pokud budeme mít to štěstí, že nám žáci odhalí své uzavřené světy například právě v podobě svých pozdravů, můžeme zase my poodhalit směry, kterými bychom je mohli nasměrovat.