Jak jsme si vytvářeli pravidla ve třídě koťat

Abraham Maslow, americký humanistický psycholog, vytvořil pyramidu lidských potřeb. Jsou jimi potřeby fyziologické, jistoty a bezpečí, sounáležitosti a lásky, sebeúcty a uznání, seberealizace a vyšší potřeby. Uspokojování těchto základních lidských potřeb vede k tomu, že se cítíme a fungujeme dobře. Jsou motorem, který pohání naše snažení, činnosti, chování. Nejprve by měly být uspokojeny potřeby v dolní části pomyslné pyramidy (tedy fyziologické) a teprve potom se ozývají potřeby umístěné směrem nahoru. Uspokojování nebo naopak neuspokojování lidských potřeb v dětství je klíčové pro další vývoj jedince. Teorie základních lidských potřeb může napomoci při hledání příčin nevhodného chování dětí.

Potřeby jistoty a bezpečí

Tyto potřeby stojí v Masloowě pyramidě pomyslně hned nad potřebami fyziologickými. Do této oblasti patří potřeba přístřeší, ochrany, ale také stálosti a řádu. K uspokojování těchto potřeb patří pocit, že to, co se děje, dává nějaký smysl, že věci se dějí předvídatelným způsobem. Proto je pro děti tak důležité stanovování hranic a pravidel. Děti tedy potřebují nejen v MŠ určitý řád, strukturu, hranice a pravidla, ve kterých se mohou bezpečně a svobodně pohybovat (svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého). Hranice mohou poskytovat oporu, vytvářet bezpečí, podporovat soužití, zbavovat napětí. Pokud děti nemají jasné a pevné hranice, vyvolává to v nich nejistotu, úzkost a reakcí na to může být i agresivní chování. Děti často testují možnost porušení stanovených pravidel. Jejich cílem není zkoušet, co vydržíme, ale ujistit se, že jsou věci, které platí, které jsou předvídatelné.

Pravidla a sociální vztahy ve třídě

Pomocí pravidel se děti učí orientovat se v sociálních situacích a vztazích. Pravidla pomáhají budovat systém uznávaných společenských hodnot a norem, na kterých je založena naše společnost (což je jedním z rámcových cílů předškolního vzdělávání). Hodnoty jako bezpečí, důvěra a vzájemný respekt jsou normou. Díky sociálním situacím a vzoru učitelek se děti v MŠ setkávají s normami chování ve společnosti a díky jejich osobní zkušenosti dochází k jejich interiorizaci (zvnitřnění). To záleží na osobnosti učitelky a na jejím přístupu k dětem. Pokud učitelka používá při komunikaci s dětmi respektující, efektivní způsoby - např.: