Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Konvergentní rozhraní litosférických desek
4,0 (2 hodnocení)
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Litosféra, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje těžko představitelné procesy, které se odehrávají v oblastech konvergentního rozhraní litosférických desek.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech konvergentního rozhraní. Žák také dokáže popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
Konvergentní rozhraní litosférických desek
Podobně jako oblasti divergentního rozhraní litosférických desek, jsou i oblasti konvergentního rozhraní velmi zajímavá místa. Litosférické desky se zde pohybují proti sobě a střetávají se. Jedna se podsouvá pod druhou a díky tektonickým silám v těchto oblastech vznikají vysoká pásemná pohoří, dlouhá pásma ostrovů nebo hluboké oceánské příkopy. Jak poměrně pomalý pohyb litosférických desek způsobí vyvrásnění takového pohoří, jako jsou například Himaláje, může být pro žáky na druhém stupni ZŠ nepředstavitelné. Připravili jsme proto model, ze kterého by žáci měli získat jasnější představu o pohybu litosférických desek a jejich konvergentnímu rozhraní.
Školní třída, Specializovaná učebna, Učebna v přírodě, Exkurze
Předpokládaný čas aktivity ve výuce
Výroba modelu – 15 minut
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech divergentního rozhraní a popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
Čas na přípravu
15 minut (nákup a příprava věcí na model)
Teoretický úvod
Konvergentní rozhraní, často označované jako subdukční rozhraní, je místem, kde zaniká zemská kůra, proto může být označováno také jako destrukční rozhraní. Kvůli větší hustotě a působení gravitační síly se zde chladná část litosférické desky pomalu zanořuje. Různé hustoty okrajů dvou litosférických desek způsobují to, že jedna deska se zanořuje pod druhou. Oceánské desky mají obecně vyšší hustotu než desky pevninské. Proto se oceánské litosférické desky vždy zanořují pod desky pevninské. Střetávají-li se dvě pevninské litosférické desky, záleží pak, která z desek má vyšší hustotu a tudíž je gravitací více přitahována do středu Země. Jak jsme si ukázali v jednom z předchozích pracovních listů, gravitační síla působící v místě subdukce je nejsilnějším faktorem způsobující pohyb litosférických desek. Tím, jak se zemská kůra podsouvané litosférické desky dostává hlouběji ke středu Země, dochází k jejímu natavování. Natavený materiál nižší hustoty stoupá vzhůru a na povrchu vytváří vysoká pásemná pohoří, nebo pásma ostrovů.
Z pohledu toho, mezi jakými dvěma typy zemské kůry dochází k subdukci, můžeme rozlišit tři typy konvergentního rozhraní:
1. Oceánská kůra subdukuje pod oceánskou kůru. - V tomto případě v místech subdukce vznikají hluboké oceánské příkopy a na svrchní litosférické desce nacházíme díky vystupujícímu natavenému materiálu ostrovní pásma (oblast Japonských ostrovů nebo Marianských ostrovů).
2. Oceánská kůra subdukuje pod pevninskou kůru. - Při tomto typu konvergence vznikají opět hlubokomořské příkopy v místě subdukce a na pevnině pásemná pohoří. Hovoříme tak o aktivním okraji kontinentu (západní pobřeží Jižní Ameriky).
3. Je-li konvergentní rozhraní mezi dvěma litosférickými deskami, které jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou, není subdukce tolik podporována jako u předchozích případů. I přes to se ale jedna litosférická deska podsouvá pod druhou. - Výsledkem jsou velmi vysoká a mohutná pohoří (Himálaje).
Postup
- Vytvořte si vlastní, nebo použijte navrhované obrázky jednotlivých typů konvergentního rozhraní.
- Ukažte žákům obrázky jednotlivých typů konvergentního rozhraní a diskutujte o příčinách procesů, o procesech samotných i o strukturách, které jsou vázány na destrukční rozhraní litosférických desek.
- Vytvořte si model konvergentního rozhraní a názorně demonstrujte procesy, které na něm můžeme vidět.
Na výrobu modelu budeme potřebovat: tvrdý karton, různě barevné tvrdé papíry, kancelářské sponky, lepidlo, sešívačku a krepový papír.
Do kartonu, který bude tvořit pevnou oporu modelu, vyřezejte podélné díry tak, aby se jimi dal protahovat papír, vámi určené šířky (viz obr. 1).
Připravte si z papíru pás, který bude symbolizovat subdukující desku (viz obr. 2). (barva může být zvolena podle toho, jaká zemská kůra se bude zanořovat)
Připravte si z tvrdého papíru pás, který bude symbolizovat litosférickou desku, která se nasouvá na podsouvající se desku, a na které dochází k horotvorné činnosti (viz obr. 3).
Na tento pás kancelářskými sponkami přichyťte několik vrstev krepového papíru, který bude představovat horotvornou činnost (viz obr. 4).
Všechny pásy krepového papíru spojte sešívačkou podle obrázku č. 5.
Tažením za spoj dvou pásů (obr. 6) by mělo docházet k naakumulování krepového papíru u místa subdukce a tím k modelování horotvorné činnosti (viz obr. 7).
Návrh úkolů
- Zopakujte s žáky téma divergentního rozhraní, které je na modelu také vidět.
Zeptejte se žáků, jaké rozhraní litosférických desek můžeme ještě nalézt na modelu.
Zopakujte, jaké procesy se na tomto rozhraní odehrávají a jaké mají následky.
- Položte žákům otázku: kde na Zemi nacházíme konkrétní typy konvergentního rozhraní. A nechte je samostatně pracovat s atlasem.
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou konvergentního rozhraní litosférických desek.
