Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Zeměpisné souřadnice – poledníky
4,0 (1 hodnocení)
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Zeměpisné souřadnice, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje problematické chápání konstrukce poledníků na kulové ploše.
Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vysvětlit, jak se konstruují poledníky na kulové ploše a že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.
Konstrukce poledníků (návrhy aktivit)
Obecný úvod
Na základě rozhovorů bylo zjištěno, že jednou z příčin kritičnosti tématu může být absence pochopení podstaty, že zeměpisná délka a šířka jsou úhly. Žáci potom nerozumí jednotkám ani hodnotám, se kterými pracují, což může být příčina chyb a nepochopení ze strany žáků (zejména těch více přemýšlivých). Problémem je, že žáci problematiku úhlů v matematice často probírají až po tématu zeměpisných souřadnic. Z toho důvodu velká část učitelů uvedla, že s pojmem úhel v tématu zeměpisné souřadnice vůbec nepracuje. Pro ty učitele, kteří se při výuce zeměpisu stávají na chvíli učiteli matematiky a chtějí žákům vysvětlit podstatu zeměpisné šířky a délky, přinášíme několik návrhů, jak se s touto problematikou vypořádat.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Jaroslav Vávra19. 10. 2019
Autor otevírá problém, o kterém se v Česku mluví více jak 50 let - přiměřenost učiva ve vztahu k mentálnímu vývoji (připravenosti) žáka na probíranou látku. Průcha (1998) například uvádí výsledek výzkumu ze začátku 90. let, který se věnoval obtížnosti učiva. Poznání bylo takové, že nejobtížnější učivo zeměpisu bylo v 6. ročníku (tehdy vlastně v 5. ročníku) a směrem ke konci 2. stupně ZŠ se obtížnost rapidně snižovala.
Moje zkušenost: naučit všechny žáky v 6. ročníku, co je abslutní poloha, bylo nemožné (mentálním vývojem prostě na to všichni nemají). Řešil jsem to nahrazením absolutní polohy relativní a absolutní polohu jsem zapojoval až po probrání úhlů v matematice. Nejpozději jsem pak důsledně vyžadoval absolutní polohu na konci 8. ročníku a v 9. ročníku.
Podobně jsem se potýkal s nesouladem následnosti učiva i na začátku čtyřletého gymnázia - Keplerovy zákony. Ve fyzice je studenti brali až poslední rok před maturitou. V tomto případě jsem bohužel musel suplovat učitele fyziky, protože s kolegou fyzikem jsem nehnul.
Řešení: jiné obsahové uspořádání kurikula. Problém však je, že každý předmět má svoji koncepci (možná i nekoncepci) vzdělávání, ve které dochází k nesouladu mezi předměty. Takže výsledek takového řešení asi bude nedosažitelný. Ale alespoň v některých dílčích tématech to možné je. Záleží na vzájemné dohodě, argumentaci a nakonec i na usnadnění/efektivitě výuky.
Představa, že žákům 6. třídy budu půl roku vtloukat do hlavy pomocí názorných pomůcek absolutní polohy zvolených míst, je pro mne děsivá, zvláště pokud tomu více jak polovina třídy (integrované) nebude rozumět, a budou se ty údaje učit zpaměti. Budu se muset nad sebou zamyslet, zda jsem dobrý učitel.
Musím ocenit autora, že názornost v příspěvku je výborná, a inspirace ze zahraničí je příkladná. Jen mně chybí přesná citace - časté bolavé místo českého vzdělávání. Takových míčů a pomerančů a melounů a dalších pomůcek představujících Zemi jsem už viděl. Kladu si otázku: Jak to, že tato názornost pořád ve výsledcích výuky nefunguje/neprojevuje se?
Ještě tady odkazuji na komentář pana Tišla: ZDE (https://dum.rvp.cz/materialy/zemepisne-souradnice-3.html)
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy vysvětlit, že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.
Čas na přípravu
Kromě aktivity č. 1 (cca 20 minut na vyrobení modelu) nejsou aktivity na přípravu časově náročné. Je ovšem nutné zajistit si všechny pomůcky, které jsou často dostupné ve větších papírnictvích nebo v obchodech prodávajících dekorační předměty.
Pomůcky
Aktivita č. 1: kulový rozevírací lampion (viz Obr. 1) ideálně o průměru cca 20 cm, špejle, izolační elektrikářská páska, karton, úhloměr, izolepa, lihové fixy.
Aktivita č. 2: kulový rozevírací lampion (viz Obr. 1) ideálně o průměru cca 20 cm, čtvrtka A3, balónek a lihová fixa.
Aktivita č. 3: dekorační polystyrénové koule rozřízlé na polovinu (Obr. 8) (na internetu lze objednat i polystyrénové polokoule), úhloměry, psací potřeby.
Aktivita č. 4: počítač, připojení k internetu a projektor (Obr. 12).
Teoretický úvod
Zeměpisné souřadnice jsou tvořeny poledníky a rovnoběžkami. Oba dva typy těchto myšlených čar jsou ve své podstatě úhly. Na základě velikosti těchto úhlů pak v geografii stanovujeme zeměpisnou délku a zeměpisnou šířku.
Návrhy aktivit
Aktivita č. 1 – Návaznost na předchozí aktivitu (model zeměkoule s kruhovými výsečemi)
- Postup: Z kartonu vystřihněte kruh o stejném průměru, jako je vnitřní průměr lampionu. Na kruh nakreslete všechny, nebo pouze některé úhlové výseče (mohou být stejné, jako výseče z předchozí aktivity). Doprostřed kruhu udělejte díru, kterou protáhnete špejli. Zhruba v polovině omotejte špejli izolační páskou, aby kruh nesjížděl dolů. To samé udělejte několik centimetrů od konců špejle, aby i celá špejle nesjížděla dolů (Obr. 2). Přilepte špejli s kartonem k lampionu tak, aby když jej rozevíráte, zobrazovala se vždy větší a větší výseč (Obr. 3). Nakonec přidělejte ke koncům lampionu špejle/ukazovátka, které přesně vymezí rozevřenou výseč (Obr. 4).
Aktivita č. 2 – Využití lampionu a balónku
- Postup: Nafoukněte balónek tak, abyste jej mohli schovat do rozevřeného lampionu (Obr. 1). Ze čtvrtky si vyrobte jednoduchý úhloměr tvaru kruhu o větším průměru než je vnější průměr lampionu. Úhloměr nasaďte na rozevřený lampion, ve kterém je schovaný balónek. Na spojnici konců lampionu nakreslete na balónek linii, která bude následně představovat nultý poledník. (Obr. 5). Postupně rozevírejte lampion podle vyznačených úhlů na Vašem úhloměru. Čárou na balónek vždy zakreslete konkrétní poledník (Obr. 6). Na balónku tak postupně vznikne síť poledníků (Obr. 7). Při svém výkladu odkazujte žáky na úhlové výseče z předchozí aktivity. Na závěr balónek vyjměte z lampionu a ukažte žákům vzniklou síť poledníků.
Aktivita č. 3 – Využití dekorační polystyrénové koule
- Rozřízněte koule na poloviny (Obr. 8). Rozdělte žáky do skupin a do každé skupiny rozdejte jednu polokouli. Zadejte žákům úkol, aby si na povrch polokoule nakreslili síť poledníků (inspirací jim může být glóbus) (Obr. 9). Nechte žáky vyznačit si střed koule na vnitřní straně polokoule (lze i předem předkreslit). Následně by měli žáci pomocí pravítka spojit konce jednotlivých (nebo jen vybraných) poledníků s vyznačeným středem koule. Na vnitřní straně tak získají paprsčitou síť (Obr. 10). Dále si žáci sami vyberou, který poledník bude podle nich nultý. Ten si zvýrazní a následně od něj úhloměrem stanovují konkrétní úhly pro jednotlivé (nebo vybrané) poledníky (Obr. 11).
- Je na zvážení učitele, jestli nechá žáky poledníky na polokouli samostatně vytvořit, nebo jim je na kouli předkreslí (výrazně to zkrátí čas aktivity v hodině a poledníky budou pravděpodobně přesnější). Žáci poté samostatně jen měří úhly mezi vybranými poledníky a přiřazují poledníkům hodnotu podle naměřených hodnot.
Aktivita č. 4 – využití online nástroje
- Zajistěte si vyšší názornost Vašeho výkladu tímto vhodným nástrojem (odkaz: http://earthguide.ucsd.edu/earthguide/diagrams/latitude/index.html). Žáci by měli lehčeji pochopit, jak se úhly zeměpisné délky stanovují. Opět doporučujeme odkazovat na předchozí aktivitu s úhlovými výsečemi.
Obrázková příloha
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 7
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Reflexe
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s problematickým chápáním konstrukce poledníků na kulové ploše.
