Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Zdoláváme vrcholy
Orientaci v okolí bydliště a školy lze u žáků rozvíjet především skutečným pohybem v daném prostředí. Uskutečněný výstup na nejbližší vrchol jistě přispěje k pochopení nejen měřítka mapy.
Cíl výuky
* Žák se seznámí s turistickou mapou v měřítku 1 : 100 000 nebo 1 : 50 000.
* Pozná putování po krajině podle konkrétní turistické mapy.
* Seznámí se s pojmem obzor v konkrétní krajině.
* Seznámí se s pojmy úpatí, úbočí, vrchol v konkrétní krajině.
* Získá přehled o typech krajin, které se u nás vyskytují.
Rozdělení týdenního tematického bloku na jednotlivé dny:
1. den: Jak se žije na horách? 2. den: Který vrchol zdoláme? 3. den: Putujeme podle turistické mapy 4. den: Přínosy z putování 5. den: Pohoří na mapě České republiky
Dílčí výstupy, které směřují k očekávaným výstupům v RVP ZV
Žák se seznámí s turistickou mapou v měřítku 1 : 100 000 nebo 1 : 50 000.
Pozná putování po krajině podle konkrétní turistické mapy.
Psací a kreslící potřeby, turistické mapy v měřítku 1: 100 000, případně 1 : 50 000 (podle počtu skupin), mapa České republiky, kompasy nebo buzoly, výukový videofilm o hornaté krajině v České republice, demonstrační materiál (typy krajin), kreslící čtvrtky většího formátu - A3, A2, vodové nebo temperové barvy, pastely, tuš aj. , pomůcky pro pracovní činnosti (měkčí papír, lepidlo, špejle, nůžky)
Seznámí se s pojmem obzor v konkrétní krajině.
Seznámí se s pojmy úpatí, úbočí, vrchol v konkrétní krajině.
Získá přehled o typech krajin, které se u nás vyskytují.
Aplikační úkoly
Žáci řeší jednoduché slovní úlohy se všemi čtyřmi početními výkony.
Pokoušejí se ve spolupráci vyřešit složené slovní úlohy.
Přečtou jednoduchý text a opraví v něm pravopisné chyby.
Pracují s mapou České republiky jako s demonstrační i žákovskou pomůckou a vyhledávají na ní konkrétní údaje.
Příspěvek tematického bloku k rozvoji klíčových kompetencí
Žáci společně prožijí putování v hornaté krajině se spolužáky.
Učí se vzájemně si pomáhat.
Snaží se osvojit si asertivní způsoby jednání.
Snaží se pracovat co nejlépe podle vlastních sil.
Stručná charakteristika jednotlivých dnů
1. den
Týdenní aktivitu zahájíme vhodnou motivací. Přichází nám pozvání stejně starých dětí, které žijí v hornaté krajině. V dopise je pro skupiny přiložen příslušný počet turistických map pohoří, které se nachází nejblíže k naší obci v měřítku 1: 100 000. Tyto mapy volím proto, že jsou na našem trhu nejsnáze dostupné a měřítko se velmi dobře převádí do reality - 1 cm na mapě je 1 km ve skutečnosti. Seznamujeme se tedy s tímto typem map i s měřítkem skutečného zmenšení krajiny 1: 100 000. Můžeme použít i mapy podrobnější s měřítkem 1: 50 000 (1 cm na mapě jsou 2 km ve skutečnosti).
Společně si splníme několik úkolů tak, že pomocí pravítka měříme na této mapě vzdálenosti mezi jednotlivými lokalitami, převádíme je do skutečnosti a výsledky ve skupinách ihned porovnáváme. Všímáme si také barevných čar, což jsou čárové kartografické znaky. Dětem je můžeme přiblížit vysvětlením, že ve skutečnosti tyto čáry představují turistické značky. Seznámíme se s jejich skutečnou podobou a pátráme, kde v okolí naší obce jsme tuto značku mohli vidět.
Pedagog může promítnout dětem výukový videofilm o životě lidí v hornaté krajině nebo využít názorný obrazový materiál k této problematice. Následuje diskuse žáků podle otázek. Jaký je rozdíl mezi horou a pohořím? Která pohoří se nacházejí nejblíže naší obci? (Hledáme je tentokrát na mapě ČR, kterou musí mít každý žák pro úspěšné vyučování tématu Putujeme po České republice, a pak je vyhledáme na velké demonstrační mapě ve třídě). Jak se nazývají jejich nejvyšší hory? Jakou barvou jsou vyznačena pohoří na mapě? Která pohoří jste už navštívili a které vrcholy v nich jste zdolali? Máte o tom nějaký doklad? (např. pohlednici). Můžete ji přinést zítra do vyučování. Jakou příhodu jste při zdolávání vrcholu zažili? Žáci vypravují o svých příhodách.
V dopise dětí je přiloženo pět slovních úloh, tři z nich jsou jednoduché a dvě složené. Naši kamarádi si chtějí s námi porovnat, zda je vyřešili správně. Žáci si mohou vybrat, které úlohy už dovede vyřešit každý sám (označí je S) a které budou řešit spoluprací ve skupině. Ihned po vyřešení slovních úloh následuje zpětná vazba. (Úlohy může učitel převzít z kterékoliv učebnice matematiky nebo si je sám vymyslet). Na závěr dne děti přemýšlí, na kterou horu bychom během tohoto týdne mohli uspořádat výlet.
2. den
Děti si jistě dobře rozmyslely svá přání. Pokud se v bezprostředním okolí naší obce nachází hora či vyvýšenina, po jejímž zdolání by se před námi otevřel široký a daleký obzor, zvolíme si ji jako cíl našeho následujícího výletu. Jestliže se ovšem takové místo v bezprostředním okolí naší obce nenachází, musíme volit jiný cíl.
Znovu se zamyslíme nad turistickou mapou. Podle jakých značek poznáme vrchol jednotlivých hor (bodové kartografické znaky)? Spoluprací ve skupinách se pokusíme najít a odpovědět, jaké turistické značky vedou na konkrétní vrcholy a z kterých obcí na ně budeme putovat.
Každá skupina si zvolí svůj vrchol a v představě se pokusí společnými silami popsat svůj výstup k němu. Ještě před započetím plnění tohoto úkolu mohou děti zopakovat své zážitky při zdolávání jednotlivých vrcholů se členy své rodiny. Po sepsání celého fiktivního příběhu a opravě pravopisných chyb následuje prezentace každé skupiny. V závěru této prezentace zvolíme (po dohodě) vrchol, kam se všichni příští den podíváme.
Protože putování je vhodné spojit s písničkou, budeme další část dne věnovat aktivitám hudební výchovy, ať už se bude jednat o nácvik nové písně (doporučuji tentokrát některou slezskou, např. Pilky, Uťal bučka aj.) nebo o poslech jednotlivých skladeb vážné hudby, např. určitých částí Janáčkových Lašských tanců (Pilky, Požehnaný) ve spojení s nácvikem příslušné písně. Děti mohou srovnávat, jak hudební skladatel píseň pojímá a dále její motiv rozpracovává.
Tyto písně jsou součástí tzv. Slezské besedy a i my si je můžeme zatančit. Pro tanec Pilky vystačíme s polkovým krokem, který provádíme různými způsoby v kruhu. Tanec Požehnaný se pokusím jednoduše popsat. V první, pomalé části si jeden člen dvojice klekne na levé koleno a pravou nohu pokrčí, druhý člen jej volným krokem po kruhu obchází a posunem levé ruky nahoru a dolů naznačuje žehnání, ve druhé, pomalejší části se tanečníci vymění. V rychlé části se dvojice zavěsí za paže a několika poskočnými kroky se otočí nejprve vlevo, následuje tlesknutí a otočka vpravo.
3. den
Pro celodenní výlet volíme horu (pohoří, hornatinu), která se nachází nejblíže k lokalitě naší školy. Jedná se o velmi náročnou aktivitu, která délkou trvání přesáhne dobu vyučování. Pedagogům doporučuji, aby si pro celou akci zvolili doprovod další dospělé osoby (např. z řad rodičů). Výběr zvolené lokality je zcela v kompetencích učitele, řídí se pouze cíli, které směřují k tomu, aby žáci mohli splnit předepsané výstupy.
Žáci se pohybovou činností při výstupu na horu i při sestupu seznámí s pojmy obzor, úpatí, úbočí a vrchol přímým nezprostředkovaným poznáním v konkrétní krajině a spojí ho i s vlastním prožitkem - překonáváním přírodních překážek při výstupu na konkrétní vrchol. Odměnou za výstup bude široký a daleký obzor, který se před námi v cíli našeho putování otevře, a prožitky spojené se společným poznáváním celé třídy. Vlastní aktivní činností a prožitkem si všichni žáci určitě lépe zapamatují nové pojmy než jen pouhým pasivním získáváním informace z učebnice.
Na vrcholu hory je samozřejmý odpočinek spojený po krátké relaxaci s konkrétními tělovýchovnými nebo didaktickými hrami.
4. den
Navazujeme na prožitky minulého dne. Ústně hodnotíme, co nového jsme na výletě poznali, jak jsme se chovali, jak jsme byli s cílem našeho putování i sami se sebou spokojeni. Své zážitky (ústně sdělené) se pokusíme společnými silami ve skupině formou dopisu sdělit našim novým kamarádům, nezapomeneme rovněž popsat význam nově osvojených pojmů (úpatí, úbočí - svah, vrchol, obzor). Následuje prezentace dopisů čtením. Protože sami nechceme psát s pravopisnými chybami (jednotlivé skupiny ve třídě si musí pomoci), vyměníme si navzájem dopisy a opravíme pravopisné chyby spolužáků.
Každá skupina si zvolí jednoho písaře, který koncept dopisu přepíše se všemi náležitostmi. Ostatní členové skupiny se pokusí ztvárnit kombinovanou výtvarnou technikou to, co jsme viděli na obzoru při sestupu z vrcholu hory. Každá skupina vytváří společnými silami jeden výkres většího formátu (A3, A2).
Následuje výstavka prací jednotlivých skupin i s přiloženými dopisy, prohlídka a hodnocení vlastních výtvorů, které vyplývají z prožitku.
5. den
Shrnuje celý týden. Začínáme zpěvem nově naučené písně, případně zopakujeme poslech skladby a její rozbor. Opět ústně zhodnotíme pomocí výstavky naše putování i jeho význam pro nás. Každý žák si vyplní svůj pracovní list a sám si ho pomocí společně provedené zpětné vazby opraví (viz příloha). Tento pracovní list není integrovaný, jeho úkolem je zjistit, jak si žáci zapamatovali nové pojmy.
V závěru týdne se pokusíme ve skupinách pomocí techniky kašírování papíru vytvořit svou vlastní horu a na příslušná místa umístíme jednotlivé názvy pojmů nalepené na špejli. Protože se tato maketa bude postupně dotvářet, vybarvíme pouze příslušnou horu, okolí hory zatím nevyplňujeme. Ve zbývajícím čase mohou děti na svou horu umísťovat stromy z papíru.
