Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Článek se věnuje praktičtějším aspektům tvorby učitelského portfolia – od jednotlivých možných sekcí webu až po nástroje, které je možné pro jeho tvorbu využít.
Ze zcela praktických důvodů je nutné promyslet nejen smysl a význam webové prezentace samotné, ale také to, co bude její náplní a obsahem. V této oblasti je nutné upozornit na jistou aporii. Na jedné straně zde existuje jistý kánon toho, co je součástí webové prezentace učitele, dokonce některé služby nabízejí přednastavenou nabídku šablon či stránek, které si má člověk vyplnit, aby disponoval „správným e-portfoliem“, na straně druhé je zde jak uvedená typologická diference, tak také požadavek na spojení s dalšími složkami osobního vzdělávacího prostředí či portfolia. V tomto ohledu lze říci, že by mělo jít o projev jisté osobitosti každého jednotlivce, což by se mělo projevovat na celém pojetí více než pouze volbou titulního obrázku.
Jestliže se níže diskutují jednotlivé stránky či oblasti, které se v online portfoliu mohou objevit, tak tím současně nedáváme popisný návod na jejich pojetí, a byly bychom rádi, kdybyste v nich spatřovali více inspiraci či nabídku, než šablonovité informace, se kterými je nutné bezpodmínečně pracovat.
Tato osobitost se může projevovat jak v pojetí stránek samotných, tak také ve volbě šablony či služby, ve specifickém pojetí prezentovaných informací, ale také třeba v tom, kolik toho na sebe jste ochotni prozradit. Jakkoli se lze setkat s pojetím, že soukromí na internetu neexistuje, byly bychom neradi, kdyby k tomu pojetí vedla webová prezentace jednotlivého učitele, neboť pak bychom naráželi na problémy se zvnitřněním a identifikací smysluplnosti a potřebnosti.
Do obsahu i vzhledu webové prezentace mohou zasahovat také institucionální zvyklosti, které mohou na škole či v jiné vzdělávací organizaci tento typ prezentace standardizovat. Tento model se uplatňuje především tam, kde všichni, nebo alespoň podstatná část pedagogů, vlastní webové stránky používají a kde jsou součástí výstupního hodnocení školy. Tento model se využívá v některých státech USA či západní Evropy, ale také u nás začíná být v rámci činnosti České školní inspekce postupně pilotně testován, byť především v podobě práce s klasickými portfolii.
S ohledem na to, co jsme uvedli v předcházející části, je nutné pamatovat na to, k jakému účelu prezentace slouží. Jestliže je součástí činnosti pedagoga uvnitř nějaké komunity, pak se na ní přirozeně objevují odkazy na sociální sítě a komunitní webové stránky, mohou zde být odkazy na spřízněné pedagogy a atp. V případě primárně komunikační role pak budou zdůrazněny právě kanály, které umožní vzájemné spojení, ať již žáků s učitelem nebo třeba s rodiči.
Do běžného „kánonu“ stránek, které může webová prezentace obsahovat, se běžně řadí:
Existuje samozřejmě řada dalších věcí, které lze na svůj web umístit. Další výčet vnímejte opět spíše jako inspirativní než jako závazný:
Lze uzavřít, že jakkoli hraje web především prezentační a komunikační roli, z osobního portfolia učitele čerpá a nutně na něj navazuje. Jeho výhodou může být také to, že pomůže s promýšlením vlastní identity a kontextu, s osobitým explicitním pojmenováním vlastní vzdělávací praxe, která se může odrazit v oblasti dalších vzdělávacích či pedagogických aktivit.
Současně ale upozorňujeme, že existuje řada materiálů či témat, které je více než vhodné pečlivě v souvislosti s případným uveřejněním zvažovat. Jde především o informace rodinného typu, osobní profily na sociálních sítí, irelevantní informace, případně materiály z různého důvodu příliš privátního druhu. Vámi vytvořený web by měl pomáhat jak vám, tak vašim čtenářům, a nikoli být bází pro zneužití dat nebo informační základnou pro šikanu či kyberšikanu.
Na tomto místě bychom rádi uvedli několik možných nástrojů, které se pro práci s e-portfoliem nabízejí a které je možné snadno využít. Z tohoto důvodu vynecháme možnosti, jako je vlastní vytvořený web bez redakčního systému nebo podobné varianty. Nabízíme skutečně stručný a velice selektivní výběr:
Téma, kterému jsme se ještě nevěnovali, a je více než ke zvážení, totiž to, jak do procesu práce s e-portfoliem zapojit studenty. Jde o téma po mém soudu nesmírně závažné a důležité. Pokud s e-portfoliem dokáže dobře pracovat učitel, má možnost do procesu jeho tvorby vtáhnout také žáky či studenty, což je po našem soudu klíčové edukační téma.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
Odborný recenzent
Autor tímto článkem navazuje na první část, který taktéž stojí za přečtení - čtenáři nabízí obecnější vhled a motivuje učitele ke systémovějšímu uchopení tvorby digitálního portfolia. Tento článek již nabízí konkrétní rady, jak si digitální portfolio sestavit a jaké nástroje jsou pro to vhodné.
David Hawiger