Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Dyslektici v mateřinkách?
5,0 (1 hodnocení)
Jsou nebo nejsou? Docela by se mohlo zdát, že tento problém se předškolních dětí netýká. Porucha učení zvaná dyslexie je častým projevem špatných výsledků ve školní práci dětí.
Jsou nebo nejsou? Docela by se mohlo zdát, že tento problém se předškolních dětí netýká. Porucha učení zvaná dyslexie je častým projevem špatných výsledků ve školní práci žáků.
Nejčastěji citovaná definice dyslexie v anglických odborných textech označuje dyslexii jako „… poruchu jazykové oblasti učení. Dyslexie odkazuje ke skupině příznaků, které poukazují na problémy lidí se specifickými jazykovými dovednostmi, zejména čtení. Studenti s dyslexií mohou mít potíže s jinými jazykovými dovednostmi, jako je hláskování, psaní a mluvení. Dyslexie je celoživotní stav, nicméně její dopad se může změnit v různých fázích života člověka. To je označováno jako porucha učení, proto dyslexie může pro studenta představovat značné obtíže při učení v typickém akademickém vzdělávacím prostředí.“ (Ebrere, C.S., 2016, Understanding Dyslexia).
Tato porucha se tedy řadí mezi specifické poruchy učení (SPU) a postihuje celou řadu oblastí. Nejčastěji se na ni přichází v době, kdy se žák učí číst, a proto se traduje, že se jedná o poruchu čtení. Dyslexie však postihuje nejen schopnost rozlišovat písmena nebo jejich vynechávání, neschopnost přečíst text nahlas; jedinci mívají potíže i s poslechem, psaním, krátkodobou pamětí, vnímáním prostoru i času i dokonce i v oblasti motoriky. Zdálo by se tedy, že je to problém školáků.
Četné studie prokázaly, že s dyslexií se dítě už rodí (velice často se jedná o dědičné zatížení); od raného dětství si dítě v sobě nese problémy v některých oblastech (například neschopnost učit se nová slova, nerozlišují rýmy, nedokáží vytleskat rytmus slov apod.). Psychologové v poradnách ovšem dokáží diagnostikovat dyslexii u dětí až kolem věku 9 let, kdy už se dají vyloučit ostatní vlivy, jako je oslabený intelekt, nepodnětné sociální prostředí, poruchy smyslového vnímání apod. Je na místě poukázat na jednu závažnou okolnost: v této době bohužel školákovi nedokážeme účinně pomáhat při odstraňování nežádoucích projevů. Paradoxem totiž je, že účinné techniky, které napomáhají překonávat obtíže dyslektického charakteru, a které pomáhají eliminovat škodlivé projevy dyslexie u dětí v předškolním věku, fungují v raném období jejich života, nejpozději však do 7. roku života, který je významným vývojovým mezníkem v životě dětí, jak po stránce rozumové, tak jazykové.
Podle rozsáhlé studie Mezinárodní Dyslektické Asociace (International Dyslexia Association), provedené v roce 2000, „děti, kterým se dostane efektivního fonologického výcviku v mateřské škole nebo první třídě, mají později výrazně méně problémů se zvládnutím čtení než děti, kterým se této péče nedostává dříve, než ve třetím ročníku.“ (International Dyslexia Association Annual Report, 2000). Dalším poznatkem této studie je zjištění, že tři čtvrtiny slabých devítiletých čtenářů zůstávají špatnými čtenáři i v deváté třídě. Pro nás mají tyto poznatky velký význam, uvědomíme si totiž, že práce s dyslektiky by měla začít daleko dříve, než dítě dojde k zápisu.
Vzhledem k faktu, že učitelky ve školkách mohou pozitivně zmírnit nežádoucí projevy dyslexie, se v tomto článku budeme zabývat technikami, které tomuto procesu napomáhají.
Jedná se často o docela běžné činnosti, které se ve školkách obvykle dělají, jde však hlavně o to, aby se s nimi děti setkávaly ve větší míře a častěji.
V našem textu si uděláme přehled aktivit, které žákům pomáhají nejvíce, a to včetně praktických ukázek.
V jazykové oblasti jde zcela určitě o práci se slovní zásobou. Vytleskávání rytmu slov, počítání slabik, porovnávání, které slovo má slabik více a které méně – to nabízí žáčkům snad každá učitelka, ale věnuje se tomu každý den? Ti s poruchami učení potřebují procvičovat tuto aktivitu několikrát denně!
Při té příležitosti naučíme žáky chápat abstraktní pojmy – nabídneme jim karty se symboly počtu tlesknutí, ke kterým přiřazují obrázky slov o příslušném počtu slabik.
Tyto karty můžeme využít také pro pohybovou reakci žáků; kdy řekneme slovo, žáci spočítají slabiky a zvednou jednu z karet nad hlavu. Tím máme kontrolu, zda dobře slyšeli.
Ukázka rytmických vytleskávacích karet, s přiřazováním obrázků, vyjadřujících slovní zásobu.
Procvičujeme sluchovou stránku slov. Kterou hláskou začíná slovo? Kterou končí? Která slova začínají stejnou hláskou? A ve kterých najdeš tuto hlásku na začátku, na konci, ale třeba i uprostřed? (Č – čepice, kočka, kolotoč, Š – šipka, kaše, huš!, C – cukr, tác, packa, B – barva, rub, klubko apod.).
Při spojení obou hledisek můžeme procvičovat dlouhé a krátké slabiky – samohlásky. Procvičovat můžeme poslechově, pohybově i vizuálně, později opět za pomoci kartiček. Na nich jsou vyznačené tečkami krátké slabiky, čárkami dlouhé. Žáci ukazují na čárky na kartě (zleva doprava), a přitom vnímají krátké a dlouhé samohlásky ve slabikách.
Rytmické karty s naznačením délky slabiky = části slova.
Pro žáky bude jistě atraktivní krokovací hra – stojí na pomyslné čáře, učitelka (později sami žáci) řekne slovo a žáci popojdou tolik kroků, kolik slabik slovo má, malý krůček na krátkou slabiku, dlouhý krok s dlouhou slabikou.
Spojení rytmu a zvuku se ideálně doplňují ve veršovánkách – básničky, říkadla, rozpočitadla by měla být na denním pořádku. Nezapomeneme vytleskávat rytmus, případně jej znázornit hrou na tělo nebo jednoduché rytmické nástroje. Můžeme také vytleskávat slovní zásobu, kterou chceme žáky naučit – vytvoříme řetěz slov a skandujeme je v rytmu, s tleskáním, podupy, hrou na tělo. Děti podobné aktivity milují a řetěz slov si snáze zapamatují. Tyto rýmovánky můžeme vytvořit snadno, stačí zkombinovat slova o vhodném počtu slabik, několikrát zopakovat a přidat závěr, jako například ve dvou následujících ukázkách z pohádky O červené slepičce:
Rytmizace slovní zásoby pro různé doplňkové aktivity k pohádce O červené slepičce
Ještě většího efektu docílíme při práci s písničkou – zde pracujeme s rytmem, zvukem jazyka (textem), a ještě navíc melodií. Kombinace těchto prvků umožňují jedincům vnímat jazyk v intenzivní míře, která navíc vede ke kvalitnějšímu zapamatování textu. Není jistě tajemstvím, že zpěv vytváří v našem podvědomí látku, které se přezdívá hormon štěstí – cítíme se dobře, uvolníme se a lépe vstřebáváme to, co působí na naši mysl i paměť. Bonus navíc – kdo si zpívá, nedokáže se mračit, takže můžeme cíleně vytvářet ve skupině příjemnou atmosférou.
Písnička, kterou využijeme k tématu pohádky O červené slepičce (slepička zasadila zrníčka z klásku)
Už zmiňovaným projevem dyslexie u dětí mohou být problémy s krátkodobou pamětí – žáci si nedokáží pamatovat jednoduché pokyny či údaje. Projevuje se to hlavně při převyprávění třeba pohádky, vyprávějí nesouvisle, přeskakují, vynechávají, vracejí se, nedokážou udržet posloupnost. Proto je důležité žákům nabízet k pohádkám série obrázků, které jim připomenou jednotlivé úseky děje. Jejich řazením si připomenou a procvičí pořadí děje, pracovních či přírodních postupů.
Ukázka obrázkové série pro převyprávění pohádky
Ukázka obrázkových kartiček pro znázornění pracovního postupu
Také různé druhy poslechových diktátů mohou sloužit stejnému účelu. Diktujeme jednotlivé názvy a žáci pokládají do řady příslušné obrázky, případně diktujeme dvě či tři slova a teprve pak žáci položí karty do řady. Počet slov postupně zvyšujeme s věkem žáků i jejich rozvíjejícími se schopnostmi.
Ukázka obrázkových kartiček pro znázornění přírodního cyklu
Obrázkové karty poslouží i k dalším podnětným činnostem – procvičování prostorové orientace. Pokyny, jako je vlevo – vpravo, nahoře – dole, nad – pod, mezi, významně přispějí ke schopnosti orientovat se v pracovní ploše a rozlišovat vlastnosti objektů (později písmen). Dosáhneme toho i za pomocí různých pracovních listů, kde žáci kopírují obrázky či jejich postavení v tabulce, porovnávají vlastnosti obrázků i symbolů. Neocenitelná je práce s geometrickými tvary. Také pohybové hry v prostoru významně přispějí.
Pracovní list na určování prostorových vztahů, co je vlevo/vpravo, nad/pod, mezi, za
V seznamu vhodných aktivit by neměla chybět ještě jedna důležitá, kterou můžeme žákům pomoci při získávání předčtenářských návyků a předpokladů a do které můžeme zasvětit i rodiče – a to je předčítání. Žádná hra na tabletu, žádná chytrá aplikace dětem nedá tolik, jako společná chvilka nad knížkou. To, že musí trpělivě poslouchat a pozorně sledovat děj, to, že nevidí každou situaci zpracovanou na obrazovce, ale musí si ji umět představit, to, že jsou vystaveny slovům, která se dají během čtení vysvětlovat, větám, které poskytují model jazyka, ale hlavně vnímaný vizuální otisk podoby slova/zvuku, které jedinec slyší, přispívají k tomu, že později nebudou mít tak závažné potíže, jako ti, kterým se této příležitosti nedostává.
Přehled aktivit, vhodných pro práci s potenciálními dyslektiky, snad pomůže žákům osvojit si návyky, které jim později usnadní život při rozlišování symbolů (písmen), systematické práci (pořadí), rozlišení a určení zvuků ve slově (volba správných). Aktivity by měly být pestré, atraktivní, pro žáky příjemné i srozumitelné. Také vysoká názornost jim napomůže se orientovat v řešení problémů i úkolů.
Je namístě dodat, že na začátku vyjmenované symptomy dyslexie nejsou u každého dyslektika stejné, naopak, každý jedinec má v sobě zakódovanou kombinaci mnoha druhů poruch různé intenzity. Neexistují dva jedinci se stejnými poruchami, ani v podobné intenzitě. Proto je také těžké nalézt recept na práci s dyslektiky; co funguje skvěle u jednoho žáka, nemusí mít na druhého žádný vliv. Žáci s lehčí formou dyslexie se mohou v průběhu školní docházky se svými problémy celkem vyrovnat, ovšem celá řada ostatních si s sebou nese celoživotní poruchu, i když se projevy mohou v různých etapách života měnit.
Určitě však můžeme vhodnými postupy přispět k tomu, aby žáci co nejlépe využili šanci se s projevy dyslexie vyrovnat.
A není to ani tak těžké, co říkáte?
Obrazový materiál:
O červené slepičce (ISBN: 978-80-87783-16-0), Sedlák z údolí (ISBN: 978-80-87783-26-9) – pohádky z cyklu autorky Pohádka nás naučí. Autorkou obrázků je Blanka Křížová (2014).
Pohádková série byla v roce 2017 oceněna prestižní cenou za nejlepší učitelskou inovaci vydavatelství Pearson ELT (Evropa a Centrální Asie).
Autorka čerpala informace a inspiraci z následujících zdrojů:
Abbott, R., Burkitt, E.; (2015). Child Development and the Brain: an introduction; Policy Press
Bohdanowicz, M. Swierkoszová, J.(1998): Metoda dobrého startu. Ostrava: Kasino
Brierley, J., (1996): Sedm prvních let rozhoduje. Praha: Portál
Cohen, D. K., Ball, D. L.; (1999). Instruction, capacity, and improvement (CPRE Research Report Series RR-43), University of Pennsylvania Graduate School of Education
Čáp, J., (1980): Psychologie pro učitele. Praha: SPN
Frith, U. (1999). Paradoxes in the definition of dyslexia. Dyslexia
Gardner, H. (2011): Frames of Mind: The Theory of Multiple Intelligences. Basic Books
Hart, B., Risley, T., (1995): Meaningful Differences in the Everyday experiences of Young Children, Brookes
Jamieson , R. (2001): Building Better Language Skills. Creative Teaching Press
Jones, D.E., Greenberg, M., Crowley, M.; Early Social-Emotional Functioning and Public Health: The Relationship Between Kindergarten Social Competence and Future Wellness, 10/2015
Kormos, J., (2007): Language Learners with Special Needs: An International Perspective, MM Textbooks
Kormos, J., (2017): The Second Language Learning Processes of Students with Specific Learning Difficulties, Taylor & Francis
Kormos, J., Smith, A. M., (2012) :Teaching Languages to Students with Specific Learning Differences, MM Textbooks
Mandryszová, L., (2007): Stories as a resource in young learner’s classes, Back to Comenius, Přerov
Mercer, C. (2002): Dyslexia Handbook Teacherstrategies, The International Dyslexia Association (IDA).
Shaywitz, S. (2003). Overcoming Dyslexia: A New and Complete Science-based Program for Reading Problems at any Level. New York: Alfred Knopf
Schneider, E., (2003): Dyslexia and Foreign Language Learning: Gaining Success in an Inclusive Context, David Fulton Publishers
Předkládaný praktický materiál pomůže každému učiteli v mateřské škole, který pravděpodobně má na starosti alespoň jedno dítě s dyslexií (nebo kombinací SPU) a mnohdy nemá dostatek podkladů a nápadů nebo prostoru s ním vhodně pracovat. Vhodně napovídá, že je nutné dětem pomoci poznávat svět specifickým způsobem již od útlého věku.
