Popis aktuálního vývoje MOOC kurzů na základě výzkumů Coursery a nejnovějších dat Class Central, z nichž vyplývá tendence zpoplatňování těchto služeb.
Masivní otevřené online kurzy (MOOC) jsou většinou nabízeny nejen na světových univerzitách jako Standford či Harvard, ale jsou zde i různí další poskytovatelé těchto kurzů, kteří s univerzitami úzce spolupracují. Nejznámější jsou Coursera, edX nebo FutureLearn. Pokud zrovna neovládáte cizí jazyk, lze takovéto kurzy studovat i v češtině, a to na Seduo.cz nebo Nostis. Přestože máme největší boom těchto kurzů již za sebou, nabídka stále roste.
Díky MOOC kurzům lze získat kvalitní online vzdělávání kdykoliv a kdekoliv. Od té doby, co tato možnost existuje, se jich účastní velký počet jedinců a každým rokem tato čísla narůstají. Bohužel pouhá 4 % je skutečně dokončí.[1]
Úspěšným absolvováním kurzu lze získat ověřený certifikát (většinou za poplatek) a v některých případech třeba i určitý počet studijních kreditů. V USA existují vysoké školy, které realizují touto formou dokonce celý první ročník studia.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
E Kocourek2. 2. 2017
"Eliminace růstu propasti mezi bohatými a chudými v oblasti vzdělání se tedy zatím nedočkáme." -- Zatím? Té eliminace se nedočkáte nikdy. Rovnostáři by udělali dobře, kdyby ve svém nutkavém úsilí pomáhat žákům na "horším" břehu dbali, aby neškodili těm ostatním.
BTW, domnívám se, že ona propast - zejména v Česku - zvýrazňuje ani ne tolik majetkové rozdíly jako rozdíly v zájmu žáků o vzdělání. Tedy nejde o to, kolik kdo má peněz, ale kolik je ochoten věnovat na vzdělání.
Bořivoj Brdička2. 2. 2017
Pane Kocourku,
částečně s vámi souhlasím. Když někdo opravdu nechce, nedá se s tím nic dělat. Je to jeho svobodná volba. Digitální propast znamená něco trochu jiného. Znamená, že někdo vůbec nemá šanci. Jde o to, aby každý dostal příležitost se vzdělávat, pokud chce. Právě MOOC kurzy toto umožňují. I když samozřejmě samy o sobě nic neřeší.
Jan Maršák2. 2. 2017
Ad E Kocourek: Ovšem zájem dítěte o vzdělání je značně ovlivňován od počátku tím, zda se narodí na tom "horším" nebo "lepším" břehu. A "druh" tohoto "břehu" je dán především rodinným zázemím. O tomto zázemí si dítě však ani v nejmenším nerozhoduje, to jistě uznáte.
Ondřej Neumajer3. 2. 2017
Pro zájemce o české MOOC doplním, že v článek Masivní otevřené online kurzy – vymezení, požadavky a doporučení (http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21085/MASIVNI-OTEVRENE-ONLINE-KURZY---VYMEZENI-A-DOPORUCENI.html/) byl v lednu 2017 lehce aktualizován. Další zajímavostí může být, že MŠMT vyhlásilo výzvu (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyzva-c-02-16-036-i-sdv-i-implementace-strategie-digitalniho) pro pedagogické fakulty, kde budou MOOC na podporu informatického myšlení a digitální gramotnosti vznikat. S podporou vzniku dalších MOOC na další témata se počítá i v dalších výzvách.
Bořivoj Brdička3. 2. 2017
Výborně, tím se naši učitelé dostanou do pozice znevýhodněných žáků. Když budou chtít, budou moci studovat. Nic by mi neudělalo větší radost, než kdyby opravdu začali mít zájem.
Jaroslav Mašek9. 3. 2017
Rád bych doplnil, že v USA již lze, např. pomocí programu Massive Online Degree, získat celé magisterské studium. Georgia Tech je první univerzitou s tímto akreditovaným programem.
Více: https://pe.gatech.edu/node/29
E Kocourek10. 3. 2017
A to magisterské studium na GaTech něco stojí? Kliknul jsem na nabízený odkaz, a tam je odkaz na tuition (BTW, ta stránka - tabulka s čísly, sazbami, cenami - je pro mne dost nesrozumitelná) a ty částky mi připadají astronomické.
V samotném článku se píše "ověřený certifikát (většinou za poplatek)", ale tohle nevypadá jako poplatek, ale rovnou jako "pálka". Co jsem pochopil špatně?
Mají-li MOOC být cestou, jak může "kdokoli" snadno získat vysokoškolský diplom, narazí na konkurenci "švindl-diplomů" nabízených za částky odhadem čtvrtinové a vydávaných víceméně na počkání. Mají-li být cestou, jak získat kvalitní vysokoškolské vzdělání, neobstojí v konkurenci s prezenčním studiem (pro které ale mohou představovat velice praktický doplněk - nikoli náhradu). Ve finále bude záležet na tom, jak důvěryhodné budou MOOC diplomy pro zaměstnavatele. Ví někdo něco o tomto?
Na existenci MOOC kurzů se ale nahlíží různými způsoby. Ke kritikům patří hlavně ty školy, které v nich oprávněně vidí konkurenci. Proto je třeba ověřit, zda jsou opravdu užitečné. Podle dlouhodobého průzkumu Coursery je odpověď jasná. Kurzy umožňují získat jak lepší postavení v oblasti pracovní, tak výhody uplatnitelné při studiu. Možná proto tento průzkum respondenty dělí do dvou skupin – na ty, co budují kariéru, a ty, co se zaměřují spíše na vlastní vzdělávání. [1][2]
Budovatelé kariéry Nejčastějším důvodem pro absolvování MOOC kurzů jsou pracovní benefity. Mezi hmotné výhody v profesní dráze patří povýšení, získání nové práce nebo založení nového podniku. Do těch nehmotných pak patří vědomosti pro stávající práci nebo zajištění lepších podmínek pro získání práce nové. Dalo by se předpokládat, že lidé s vyšším socioekonomickým statusem a vyšší úrovní vzdělání budou s větší pravděpodobností mít hmotné i nehmotné výhody. To se ale nepotvrdilo. Lidé s nižším socioekonomickým statusem a nižším dosaženým vzděláním dosahují ve stejné míře pracovních benefitů jako ti s vyšším. A zároveň se u nich mnohem častěji jedná i o hmotný prospěch. Vše to může souviset s tím, že lidé, kteří mají vysoce kvalifikovanou práci, si budou spíše zvyšovat kvalifikaci přímo v jejich současném zaměstnání (obecné pracovní výhody). Zatímco lidé s nižším zařazením budou mít větší ambice v souvislosti s rozšířením kvalifikace získat novou pracovní pozici (hmotné pracovní výhody).
Hledači vzdělání Hledači vzdělání směřují k dosažení nějakého vzdělávacího cíle. Zde je hmotnou výhodou třeba zisk kreditů na příslušné univerzitě a nehmotnou například zvýšení vlastní odbornosti. Zejména se jedná o jedince s vyšším ekonomickým statusem nebo vzděláním. Nemálo z nich, díky kurzům, získává hlavně nehmotné výhody. Opět zde ale platí, že ti s nízkým socioekonomickým statusem mají větší naději získat i nějaké hmotné benefity.
Převážná většina z těch, co kurzy dokončili, uvedla, že díky nim, skutečně dosáhli nějakých výhod. Dnes již bývalá ředitelka Coursery, Daphne Koller, byla výsledky průzkumu překvapena. Vyplynulo z nich totiž, že zaměstnavatelé a univerzity skutečně k získání takových ocenění přihlížejí (digitální odznaky, certifikáty).[2]
Faktem vyplývajícím nejen z výzkumu Coursery, ale třeba též z dat Class Central [3] zůstává, že převládající část účastníků už má bakalářský nebo vyšší titul, pochází z vyspělých zemí a pracuje na plný úvazek. To se trochu vymyká původnímu záměru stojícímu za volně dostupnými výukovými materiály a kurzy, a sice zpřístupnit vzdělávání hlavně těm, kdo jsou nějakým způsobem znevýhodněni (Vliv otevřenosti na budoucnost školství). Závěry přesto ukazují, že MOOC kurzy mohou změnit život i těmto znevýhodněným lidem, kteří mají omezený přístup ke vzdělání. Samozřejmě kurzy jsou dostupné pouze jedincům, kteří mají k dispozici internet.
Poslední dobou se většina velkých poskytovatelů MOOC kurzů snaží vzhledem ke značným investicím do systému i obsahu poskytovat vedle služeb bezplatných též placené. Coursera zavedla placené kurzy v červnu 2015, edX nabízí podobné kurzy nazývané „Professional Education“ již od roku 2014. Hlavní prioritou pro poskytovatele se tedy stává zisk a zdá se, že jim to vychází. [3]
Snímek z Coursera Partners Conference 2016 sdílenýWillemem van Valkenburg
S vývojem MOOC kurzů, typem jejich účastníků a procentem dokončení se postupně mění záměr a koncepce. Poskytovatelé se začali více zaměřovat na jedince, kteří si kurzy zapisují účelně pro zisk pracovních nebo vzdělávacích benefitů. Je možné, že se zavedením poplatků zvýší procento jedinců, kteří kurzy dokončí, a díky zkvalitnění kurzů bude možné získat i hmotné výhody, jejichž zisk bývá mnohem obtížnější než u nehmotných. Podpora těch zájemců o účast, kteří nemohou (nebo nejsou ochotni) platit, se pozvolna vytrácí. [3]
Tento trend bude jistě kvůli aktuálnímu vývoji politiky USA a spol. v roce 2017 pokračovat. Eliminace růstu propasti mezi bohatými a chudými v oblasti vzdělání se tedy zatím nedočkáme.
Literatura a použité zdroje
ZHENGHAO, Chen. Who’s Benefiting from MOOCs, and Why [online]. 2015. [cit. 2017-01-27]. Dostupné z: https://hbr.org/2015/09/whos-benefiting-from-moocs-and-why.
WAN, Tony. Can MOOCs Really Boost Your Career? Findings From Coursera’s First Impact Report [online]. 2015. [cit. 2017-01-27]. Dostupné z: https://www.edsurge.com/news/2015-09-22-can-moocs-really-boost-your-career-findings-from-coursera-s-first-impact-report.
SHAH, Dhawal. Monetization Over Massiveness: Breaking Down MOOCs by the Numbers in 2016 [online]. 2016. [cit. 2017-01-27]. Dostupné z: https://www.edsurge.com/news/2016-12-27-monetization-over-massiveness-breaking-down-moocs-by-the-numbers-in-2016.
