Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
V této kapitole pojednáme o základních principech didaktiky/metodiky OSV, která má ve srovnání s metodikou jiných předmětů svá specifika zejména daná tím, že učivem jsou sami žáci a současně pojednáme též o nárocích, které klade OSV na učitele. Dále pak zmíníme krátce základní didaktické schéma hodiny OSV, resp. schéma použití metod pro osobnostní a sociální rozvoj.
V předchozí kapitole jsme uvedli přehled témat a subtémat OSV rozdělený do tří skupin (témata vázaná na vývojovou fázi skupiny, témata opakující se v různých lekcích a celkový souborný přehled témat). Viděli jsme tedy de facto osnovu OSV jako předmětu/samostatného časového bloku.
V této kapitole pojednáme o základních principech didaktiky/metodiky OSV, která má ve srovnání s metodikou jiných předmětů svá specifika zejména daná tím, že učivem jsou sami žáci a současně pojednáme též o nárocích, které klade OSV na učitele. Dále pak zmíníme krátce základní didaktické schéma hodiny OSV, resp. schéma použití metod pro osobnostní a sociální rozvoj.
Obsah kapitoly:
Začátek sice nepopulární, ale nezbytný. Bude obsahovat mimo jiné paradoxně řadu normativních a též negativních výroků, jejichž smyslem však není nic jiného, než zřetelně vymezit rámec, bez nějž nemůže v OSV vzniknout svoboda hledání, tolerance, pozitivnost a vůbec smysl celého konání.
Zkuste si, prosím, co neotevřeněji odpovědět na následující otázky (a pokud to s OSV myslíte vážně, nechte na ně o Vás odpovědět i někoho, kdo je schopen zaujmout k Vám postoj - řekněme - "objektivního nepřítele"). Můžete si vytvořit i vlastní grafické škály. V tom případě si na volný list papíru pod sebe pro každou otázku nakreslete škálu tohoto typu (celkem tedy 30x) - ANO + + + + + + + NE - a na ně pak zaneste odpovědi na otázky:
Máte-li škály pod sebou, spojte čárou shora dolů (od první do poslední škály) všechny zatržené body. Pokud se spojnice pohybuje spíše v levé polovině sloupce škál, je to pro OSV výhodnější, než kdyby byla vidět spíše vpravo.
Pokud "jste vyšli" spíše vpravo, je užitečné zvážit, zda vás může OSV učinit pedagogicky spokojenými (a též vaše potenciální žáky "žákovsky" spokojenými). Ovšem i tady jsou jisté možnosti "obratu", chcete-li: vždy je šance na to, abychom na sobě zapracovali a pár položek posunuli doleva. Není to nemožné a dokonce to pro nás samé může být dobré a příjemné!!
A mimochodem - testem mohou být i aktuální pocity vůči předchozímu dotazníku; pokud má některý čtenář teď vůči mně pocity více či méně kulantně verbalizovatelné výroky - např.: "co si vlastně myslí?", "ten je nějaký chytrý...", "co si to dovoluje?", "sám vím, jak na to jsem, nikdo mi nemusí dávat dotazníky...", je to taky trochu vpravo. To aby člověk byl anděl, což? V mezích možností...
Oč že tu jde? Např. u učitele hudby nikoho jistě nepřekvapí požadavek, aby měl hudební sluch. U učitele OSV by měl být zase zvýrazněný předpoklad v oblasti, řekněme, prosociální inteligence a k ní vztažných dovedností. Teoreticky by to měl být předpoklad pro všechny učitele, ale tak to ve skutečnosti (při tom, kolik nás tuto profesi vykonává) není a ani snad být nemůže. Předchozí otázky nabízející průhled do této oblasti schopností jsou jistou, velmi jednoduchou, pomůckou (auto)diagnostiky zájemců o OSV a současně upozorněním na to, jaké osobnostní a sociální dovednosti, schopnosti a postoje jsou pro učitele OSV důležité.
Celá předchozí část označená jako "východiska metodiky" skutečně popisuje řadu podmínek dobrého fungování metod. Pojďme nyní ke konkrétnějšímu tématu.
Základním východiskem metodiky jsou nejrozmanitější druhy aktivit (cvičení, her, technik). Okolo nich se točí základ schématu dílčího časové celku hodiny - sekvence. Ono schéma takové sekvence vypadá ve své nejjednodušší podobě takto (po úvodu nebo motivaci nebo zjištění potřeb nebo debatě o tom, co dělat atd. následuje):
Někdy se taková sekvence vejde do hodiny/lekce/vyhrazeného času v hodině jen jedna. Po určité rozehřívací nebo koncetrativní aktivitě na počátku se tedy odehraje jedno cvičení/jedna hra a proběhne následná reflexe, což zvl. u starších klientů může skutečně zabrat rozsah vyučovací hodiny. Jindy (větší časový rozsah; reflexe nemohou jít z různých důvodů do hloubky atd.) může být sekvencí více. Je-li v hodině více sekvencí, pak uvažujeme o jejich logické návaznosti a promýšlíme strategii řazení her a cvičení.3
Škály metod použitelných pro OSV v samostatném předmětu či v rámci výuky jiných předmětů jsou nepřeberné a dnes celkem dobře dostupné díky literatuře a síti školení. Zde vybrané metody jsou tedy jen a jen zástupci celých řad jiných metod. Pokouším se však vybírat ty, které reprezentují různé metodické principy (divadelní princip, debatní princip, "psací" princip atd.).
Osnova není určena pro konkrétní věk či typ školy, proto výběr ukázek může místy neuspokojit kolegy-specialisty na určitou věkovou kategorii či typ klientů (žáků, studentů). Pomůže vlastní pedagogická tvořivost, praktické dílny a literatura (u každého tématu jsou doporučené tituly obsahující techniky k tématu vztažné; okruh knih je oproti závěrečnému seznamu poněkud zúžen, ale to neznamená, že v dalších knihách nenajdete zajímavé a užitečné techniky).
Tak jako témata (jak bylo řečeno) se přirozeně propojují, i metody plní někdy celou škálu cílů a překrývají různá témata. Budete-li mít tedy pocit, že uváděná metoda se může hodit i k jinému tématu, můžete mít samozřejmě pravdu. A naopak - v rámci jednoho tématu rozděleného na řadu subtémat může prezentovaná metoda pokrývat právě jen jedno subtéma. Záleží na vašem cíli a na tom, kam směřujete reflexi.
A ještě dvojí POZOR:
U některých níže uvedených technik je mi zdroj znám - pak jej uvádím. U některých ovšem ne (došly ke mně "tradicí", zažil jsem je u několika lektorů atd.), i když někde nějakého autora jistě mají (do této anonymní kategorie zahrnuji i aktivity vlastní či vlastní modifikace "děl neznámých autorů").
2 Reflexe (rozbor, diskuse, zhodnocení, review) je velmi potřebná. Pedagogika zkušenostního učení upozorňuje, že necháme-li to, co se odehrálo, jen na vnitřním zpracování jedince bez opory v dalším učení cestou názorové konfrontace s druhými, ujasňování, pojmenovávání jevů, zážitků, zkušeností atd., má učení ztráty a menší efekt.
- Reflexe by tedy /z důvodů uvedených v předchozím odstavci/ měla prakticky následovat po každé aktivitě. Bývá stejně důležitá jako akce sama.
- Reflexi vynecháme jen tehdy, narušila-li by silný zážitek, který chceme nechat celistvě působit. Podobně ji můžeme vynechat u vyloženě doplňkových technik (počáteční honička na rozhýbání atd.), pokud proběhly hladce a bez problémů. Odehrálo-li se však i při těchto technikách cokoliv, co stojí za debatu, věnujme reflexi čas.
- Reflexe bývá společná, ale může proběhnout i v párech či skupinách (ba i jednotlivě).
- Pro poučené vedení reflexí je dobré seznámit se v literatuře s podstatou jevů, o nichž je v reflexi řeč. !!!! Proto také níže u námětů pro reflexe k jednotlivým technikám najdete takové pojmy podtržené !!!!
3 Další důležité zkušenosti v tomto směru lze získat zejména na školeních osobnostní a sociální výchovy.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.