Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Osobní život Karla IV. aneb co jde dohromady
Žáci na základě probraného učiva o Karlu IV. sestaví přehlednou časovou osu hlavních osobních změn, které se odehrály v životě Karla IV. U zdatnějších žáků lze aktivitu využít i v průběhu probíraného učiva o Karlu IV. s tím, že si žáci dohledávají a ověřují informace na internetu a zároveň vychází ze zkušeností a znalostí z 1. stupně. Aktivita je vhodná pro skupinovou práci. Na závěr aktivity jednotlivé skupiny kontrolují a zároveň prezentují výsledky práce a hodnotí je. Aktivitu lze rozšířit o myšlenkovou mapu na téma Karel IV. a jeho doba.
Učitel si připraví a rozstříhá tabulku s informacemi. Vloží promíchané informace do obálky. Podle počtu pracovních skupin připraví počet obálek. Žáky rozdělí do pracovních skupin a popíše (vysvětlí) žákům požadované výstupy aktivity. Aktivitu lze využít různými způsoby:
1. Aktivitu je možné využít při probírání tématu Lucemburkové. Žáci s pomocí učitele seřadí nejdříve kartičky s letopočty v chronologickém pořadí a pak k nim přiřazují výňatky z populární literatury. V případě nejasností mají žáci možnost vyslat svého zástupce do vedlejší skupiny nebo přímo za vyučujícím. Informace lze ověřit i na internetu. (U výňatků z populární literatury jsou uvedeny čísla stránek. Učitel tak může aktivitu rozšířit a dodělat další kartičky ze života Karla IV. U slabších žáků lze čísla stránek ponechat, protože jsou také vodítkem pro správné seřazení kartiček v chronologickém sledu. Pro zdatnější žáky doporučuji čísla vymazat.) Formou řízeného rozhovoru učitel v dalším kroku ověří správnost řešení jednotlivých skupin. Po společné kontrole žáci kartičky nalepí na arch papíru a vznikne tak časové osa významných životních etap Karla IV. Do časové osy lze dále doplnit další informace – manželky Karla IV., potomci Karla IV., atd.
2. Aktivitu je možné využít i v rámci opakování tématu Lucemburkové (středověk, opakování 7. ročníku). Učitel postupuje jako v postupu číslo 1., ale s tím rozdílem, že kartičky žáci dále využijí jako základ pro vytvoření myšlenkové mapy. Kritéria pro vytvoření myšlenkové mapy určí učitel podle svého uvážení.
Myšlenková mapa by neměla postrádat hlavní název a důležité podnadpisy (vzdělání, rodiče, manželství, děti, zakladatelská činnost, zahraniční politika, ... Myšlenkovou mapu lze rozšířit o další rozšiřující informace mimo rozsah kartiček. Doporučuji si předem připravit i vhodný obrazový materiál případně i historické mapy. Celou myšlenkovou mapu je vhodné graficky upravit pomocí fixů či barevných upoutávek dle kreativity žáků. Hotové myšlenkové mapy je dobré prezentovat přímo ve třídě nebo na chodbě školy.