Střední odborné školství můžeme zlepšit přímo na školách - díky spolupráci se zaměstnavateli a dobře připraveným mobilitám
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Střední odborné školství můžeme zlepšit přímo na školách - díky spolupráci se zaměstnavateli a dobře připraveným mobilitám
3,5 (2 hodnocení)
Jak reaguje trh práce na nové absolventy, jaké jsou nové trendy ve středoškolském odborném vzdělávání, proč mají při výuce spolupracovat učitelé se zaměstnavateli a jak zorganizovat studentské mobility na podporu úspěchu v praxi? To byla některá ze živě diskutovaných témat na mezinárodní konferenci ECVET - Středoškolské vzdělávání v praxi v Bratislavě. Pro střední odborné školství představují tato témata aktuální výzvy. Nabízíme vám některé zajímavé postřehy odborníků k problematice odborného vzdělávání, které na konferenci zazněly.
Když k jednomu stolu společně zasednou učitelé, zaměstnavatelé, experti na vzdělávání a studenti, celkem jasně se ukáže, že problémem číslo jedna je nedobrá připravenost našich středoškoláků pro praxi. Důsledky jsou, bez nadsázky, neproduktivní, ba dokonce až destruktivní. Jak uvádí Martin Menšík z profesia.sk: "Pouze 10% středoškoláků reaguje na nabídky, které se vážou k jejich studiu. Pozice absolventů SOŠ zhoršuje skutečnost, že jim práci "přebírají" absolventi vysokých škol, kteří jsou ochotni pracovat za nižší platy.“ Jde o začarovaný kruh, neboť na druhé straně se až téměř dvě třetiny absolventů středních odborných škol hlásí na vysoké školy, i když drtivá většina pracovních míst (například v IT sektoru) nabízí uplatnění pro středoškolsky vzdělané lidi.
Podle Slavomíra Terezky z ASIT "běžný absolvent střední školy potřebuje na adaptaci 6-12 měsíců, přičemž náklady na takového zaměstnance dosahují průměrně až 14 000 €." Ukazuje se, že aktuálně částečným východiskem pro zaměstnavatele je "talent management". "Firma raději investuje do rekvalifikace uchazeče, pokud vidí, že by mohl být perspektivním a talentovaným zaměstnancem," dodává Menšík.
Jenže firmy jsou zaměřené na výsledky a kvalitně připravený absolvent v daném oboru by jim mohl ušetřit čas i finance. Nemluvě o tom, že dobře připravenému absolventovi by se otevřelo více možností k získání pracovních nabídek doma i v zahraničí. Bohužel, faktem dnes zůstává, že slovenské středoškolské a podnikové prostředí nemá motivaci pro realizaci vzájemné spolupráce. "Firmy v tomto směru omezuje přílišná byrokracie a školám naopak chybí možnosti a dobře připravení žáci. Ani legislativní prostředí této spolupráci nepomáhá. Příklady funkčního duálního vzdělávání, kdy firma úspěšně spolupracuje se střední školou, vychovává si řádného zaměstnance, a přitom získává benefity od státu, bychom našli nejen v Německu, ale i u našich západních sousedů – v Rakousku,"
říká Jan Sadloň, ředitel SOŠ Informačných technológií v Bratislavě. U nás se zákon připravuje teprve nyní, a je ještě brzy hovořit o tom, jak bude v reálu fungovat.
Bez ohledu na vyšší politiku a změny na legislativní úrovni mohou pro zlepšení přípravy svých svěřenců hodně udělat i samotné školy a učitelé. Můžeme najít inspirativní příklady škol, které fungují v těsné spolupráci se zaměstnavateli a které vysílají své studenty na stáže. Lze se dát i cestou vlastních řešení ve formě projektů, jejichž cílem je nasměrovat školy a jejich studenty k lepšímu uplatnění na trhu práce. Jedním z takových projektů je ECVET Tour II (www.ecvettour2.eu), financovaný s podporou Evropské komise.
Tento slovensko-česko-rakouský projekt přenesl metodu ECVET a na míru upravil praktické vzdělávací jednotky vybraných částí učiva v oborech KUCHAŘ a RECEPČNÍ na spolupracujících školách a na jejich základě zrealizoval i pilotní mezinárodní mobility studentů. Vzdělávací jednotky byly vytvořené tak, aby bylo zcela jasné – pro učitele, studenta i zaměstnavatele – co student po absolvování každé z nich dokáže. Během výměnných pobytů byly vybrány vzdělávací jednotky otestované v praxi.
Na tomto místě je třeba objasnit, co to je ECVET a vzdělávací jednotky. ECVET je nástroj vytvořený členskými státy EU na zvýšení vzájemné důvěry a mobility v odborném vzdělávání a přípravě. Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání a přípravě (ECVET) má umožnit zejména uznávání výsledků vzdělávání, které student nabude během pobytu mimo svou školu. A ačkoli ne všude v Evropě se používají kredity ve středoškolském vzdělávání, principy systému mohou fungovat úspěšně i bez nich. Důležité je v úzké spolupráci se zaměstnavateli, a na základě jejich skutečných požadavků na zaměstnance-absolventa, vytvořit smysluplné vzdělávací jednotky a řídit se podle nich – zadávat i hodnotit. Praktické vzdělávací jednotky jsou zaměřeny na zlepšení kompetencí, dovedností a znalostí studentů v rámci vybrané části učiva a umožňují přesně popsat, co student po absolvování každé z nich dokáže. Na základě vybraných vzdělávacích jednotek se pak mohou uskutečnit studentské stáže a školy si je mohou vzájemně uznávat. Tento způsob je efektivní a zároveň transparentní pro učitele, žáky i zaměstnavatele.
Výsledky a hodnocení výměnných pobytů středoškoláků v rámci projektu ECVET Tour II příjemně překvapily. Celkem třináct studentů středních odborných škol si vyzkoušelo, jaké to je začlenit se do zahraničního kolektivu a chodu jedné rakouské (Salcburk), tří českých (Praha, Poděbrady, Trutnov) a dvou slovenských škol (Bratislava, Stará Ľubovňa).
O mobilitách v rakouském Salcburku hovoří pochvalně vyslaní studenti i jejich učitelé z České republiky i ze Slovenska: „Ve školní laboratorní kuchyni jsme se učili vařit rakouské speciality, na nedaleké farmě byla možnost vyrobit si vlastní sýr Cottage z čerstvého mléka, měli jsme hodiny sommeliérství. Stáž byla perfektní. Škoda, že trvala jen týden,“ vzpomíná Václav Šolta ze Střední školy hotelnictví a gastronomie SČMSD v Praze Klánovicích.
"Žáci v Salcburku přispívají k chodu školy vlastníma rukama a obsluhují studenty při obědech, snídaních a večeřích. Starají se i o fungování studentských kolejí – což se mi velmi líbilo a beru to jako velké pozitivum. Veškerá literatura ve školní knihovně byla v angličtině i v němčině. Pobyt se mi velmi líbil a určitě bych ho doporučila i studentům z nižších ročníků, aby viděli, co se tam učí, a že všude platí určitá pravidla, nejen na naší škole," dodává Natália Pokrývková ze soukromé bratislavské hotelové školy.
"Na hotelové škole v Poděbradech mají studenti možnost praxe ve studentském hotelu, který je hned u školy. Kromě toho pracují také ve 4 * až 5 * hotelech, čili vysloveně luxusnějších, čím jsem byl velmi pozitivně překvapen. Velmi se mi líbí takový systém, kdy hotel spolupracuje se školou dlouhodobě a vybírá si odtud studenty. Myslím si, že u nás na Slovensku se to tolik neuplatňuje, jsem pro, aby to bylo víc," vyslovuje svůj názor Adam Jedlička ze SSOŠ HOST.
Zapojení do podobných projektů napomáhá rozvoji žáků a jejich lepšímu uplatnění na trhu práce, ale podporuje v různých směrech i školu. "Mobility nám daly mnoho kontaktů, vztahů a nový pohled na mnohé další příležitosti. Z pohledu školy si člověk uvědomí, kde má slabiny, nebo naopak silné stránky, a zda jde tou správnou cestou, zda má jeho práce smysl. Zda věci, které se student přišel učit, skutečně děláme tak, jak je on chce znát a umět, a zda našim žákům dáváme možnosti, které mohou být považovány za světové," dává zpětnou vazbu učitelka Eva Krátká z Hotelové školy v Poděbradech.
Projektů přibližujících schopnosti studenta blíže k požadavkům trhu práce, navíc podpořených výměnnými studentskými pobyty, se není třeba obávat. Žákům poskytují široké možnosti. Nenásilným způsobem rozšiřují a rozvíjejí jejich pohled na svět, zajišťují jim prvotní kontakty v zahraničí, které se mohou později ukázat jako velmi cenné, a v neposlední řadě zvyšují kredit školy, která je organizuje.
Tento projekt byl financován s podporou Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise ani Národní agentury a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem.
