Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Zdraví již není výsostnou doménou lékařů. Výchova ke zdraví není jen pouhým vzdělávacím oborem, ale i přirozenou součástí života školy. Mimo charakteristicky a cílového zaměření vzdělávacího oboru, doporučených metod a forem práce a vzdělávacího obsahu je součástí textu mj. i příklad rozpracování očekávaných výstupů (RVP ZV) do ročníkových výstupů ŠVP.
Současné pojetí zdraví překročilo hranici medicíny a je neoddělitelně spjato s pedagogickými, psychologickými a sociologickými obory. Podpora a ochrana zdraví je dnes, oproti předchozímu (tradičnímu) pojetí, chápána v širších a hlubších souvislostech a celkové zdraví jednotlivce se považuje za vyvážený stav zdraví fyzického, psychicko-emočního, sociálně-osobnostního a duchovního.
Výchova ke zdraví, jejíž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy (kontinuální vytváření podmínek pro učení, pohodu a zdraví vzhledem k přirozeným potřebám žáků, učitelů i nepedagogických pracovníků), vychází z celostního (holistického) pojetí chápání zdraví. S ním je pak neodmyslitelně spjato utváření hodnotných mezilidských vztahů založených na úctě, toleranci a empatii, stejně tak jako rozvíjení ekologického cítění a myšlení, jednání a probouzení zájmu o globální problémy světa.
Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že současné chápání zdraví si klade za cíl zabývat se v procesu výchovy a vzdělávání širšími a hlubšími souvislostmi, které s ochranou a podporou zdraví souvisejí (tzv. interakční pojetí zdraví). Proto i vzdělávací obor Výchova ke zdraví integruje do svého vzdělávacího obsahu prvky z oblasti medicíny, psychologie, sociologie, etiky, ekologie a umožňuje učitelům i žákům překročit tradiční didaktický model, založený na předávání a osvojování poznatků a dovedností prostřednictvím izolovaných témat Hygiena, Výživa, Sexuální výchova apod.
Současná koncepce vzdělávacího oboru:
Nově konstituovaný vzdělávací obor Výchova ke zdraví usiluje o vyváženost funkčního propojení poznatků a dovedností s hodnotovým postojem. V této souvislosti již nestačí vědět, co je a co není zdravé/bezpečné. Je žádoucí, aby se na základě získaných poznatků a osvojených sociálních dovedností (mezilidské vztahy, komunikační dovednosti, dovednosti pro kooperaci, pomáhající a prosociální chování aj.) u žáka postupně formulovaly trvalé postoje k celoživotní podpoře a ochraně zdraví. To je možné dokumentovat na následujícím příkladu. Aby se žák uměl aktivně chránit před sociálně patologickými jevy, potřebuje:
V pedagogické praxi takový přístup předpokládá využívat funkční mezioborové vazby a zabývat se všemi souvislostmi mezi školním prostředím a učením na straně jedné a zdravím těch, kteří se ve škole setkávají, na straně druhé.
V systému základního vzdělávání nahrazuje Výchova ke zdraví vyučovací předmět Rodinná výchova, jehož vzdělávací obsah a metodologické přístupy vycházejí z dnes již překonaného a jednostranného biologizujícího pohledu na zdraví, který u žáků nedostatečně rozvíjel dovednost posuzovat hodnotu zdraví z různých pohledů, hloubky a potřebných souvislostí.
Také dosud někde používaný název vyučovacího předmětu (Rodinná výchova) přesně nevyjadřuje cílové zaměření, výchovné a vzdělávací strategie vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Dnes již do jisté míry překonaný název příliš zužuje širokou problematiku ochrany a podpory zdraví na rodinu a rodičovství a v důsledku toho je (bez navýšené časové dotace) zařazováno do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu i učivo ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (provoz domácnosti, větrání, osvětlení a topení v bytě, údržba oděvů apod.).
Při vytváření výchovné a vzdělávací strategie stejnojmenného vyučovacího předmětu je třeba vycházet ze specifických cílů vzdělávacího oboru:
Vzdělávací obsah a očekávané výstupy významným způsobem přispívají k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Při jejich osvojování se klade důraz na vyváženost podílu postojů (hodnotových preferencí), dovedností (nezbytných pro život) a znalostí.
Příklady specifické provázanosti klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem Výchovy ke zdraví:
Při promýšlení rozpracování vzdělávacího obsahu do jednotlivých ročníků je třeba si uvědomit, že podporu a ochranu zdraví škola realizuje ve dvou rovinách:
Vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví je v RVP ZV rozvržen do šesti tematických okruhů:
1. Vztahy mezi lidmi a formy soužití
2. Změny v životě člověka a jejich reflexe
3. Zdravý způsob života a péče o zdraví
4. Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
5. Hodnota a podpora zdraví
6. Osobnostní a sociální rozvoj
Při jejich rozpracovávání se cíleně přihlíželo k vnitřním tematickým souvislostem i nosným mezioborovým vazbám, aby žáci v průběhu základního vzdělávání postupně získávali komplexní pohled na širokou problematiku zdraví - porozuměli interakci aspektů tělesných, duševních a sociálních. O hodnotě a významu zdraví uvažovali v širších souvislostech, postupně si osvojovali potřebné dovednosti a formovali celoživotní postoje k ochraně vlastního zdraví i zdraví jiných.1
Vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví je úzce spjat s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Jeho vztah k výchově ke zdraví je založen na formativním působení v rovině osobnostního, sociálního a mravního rozvoje. Žákovi významným způsobem pomáhá rozvíjet potřebné dovednosti pro život v tématech týkajících se psychohygieny (např. regulace zátěží, stresů, zvládání krizových situací), mezilidských vztahů (např. prosociální chování), řešení problémů a rozhodovacích dovedností (např. problémy v osobních a mezilidských vztazích) komunikace (např. naslouchání, vyjednávání, řešení konfliktů, specifické komunikační dovednosti a strategie v běžných i krizových situacích, komunikační ochrana proti manipulaci), prevence sociálně patologických jevů a negativních způsobů chování. Propojení tematického okruhu Osobnostní a sociální rozvoj se vzdělávacím obsahem výchovy ke zdraví se jeví jako jedna z možností realizace průřezových témat na úrovni školního kurikula. Jeho realizace přepokládá organizaci výuky v delších časových celcích než je 1 vyučovací hodina, případně ve vícehodinových blocích. Součástí vzdělávacího procesu daného vyučovacího předmětu mohou být i projekty, kurzy a pracovní dílny zaměřené např. na primární prevenci a osobnostní a sociální výchovu.
Pokud se rozhodneme rozpracovat do školního vzdělávacího programu vzdělávací obsah výchovy ke zdraví formou samostatného vyučovacího předmětu, doporučuje se jeho vzdělávací obsah rozložit rovnoměrně do dvou ročníků (např. do 6. a 7. ročníku), popřípadě vyučovací předmět posílit hodinou z volné disponibilní časové dotace a vyučovací předmět rozložit od 6. do 8. ročníku. V případě integrovaného vyučovacího předmětu si musíme nejprve vyjasnit, z jakých vzdělávacích obsahů bude daný vyučovací předmět utvořen (např. výchova ke zdraví a přírodopis; výchova ke zdraví a výchova k občanství; výchova ke zdraví, přírodopis a výchova k občanství). Tato forma rozpracování bude klást vysoké nároky na týmovou práci pedagogů, na jejich dovednost funkčně, logicky a časově provázat integrované tematické okruhy (dílčí témata) v tom smyslu, aby nedocházelo pouze k formálnímu spojení vzdělávacích obsahů dvou nebo více vzdělávacích oborů. Proto se za snazší a uchopitelnější způsob považuje integrace na úrovni blízkých tematických okruhů, dílčích témat dvou nebo více vzdělávacích oborů2. Integrujeme-li do vyučovacího předmětu vzdělávací obsah z jiného vzdělávacího oboru, musí do integrovaného předmětu současně s jeho vzdělávacím obsahem přejít i příslušná časová dotace. Za nekompetentní přístup k mezioborové integraci na úrovni dílčích témat lze považovat rozptýlení vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do několika vyučovacích předmětů. Takto zjednodušený způsob integrace nevytváří pro učitele potřebný prostor pro cílevědomé uplatňování výchovných a vzdělávacích strategií a specifických vyučovacích metod, jakými jsou např. aktivizující a simulační metody (m. situační a inscenační, didaktické hry, brainstorming aj.).
Při rozpracování očekávaných výstupů a učiva vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP ZV na úroveň vyučovacího předmětu je třeba promyslet jejich optimální začlenění do jednotlivých ročníků a současně respektovat potřeby žáků a dosaženou úroveň jejich bio-psychologické zralosti. V této souvislosti se doporučuje cyklické osnování učiva (v jednotlivých ročnících se učitel k tematickým okruhům vrací, prohlubuje je a rozšiřuje o nové poznatky, dovednosti a hodnotové postoje). V této souvislosti je třeba připomenout, že, tematické okruhy nemají stanovenou hierarchii členění a vzájemně si nejsou nadřazeny. Učitel s nimi pracuje podle vlastního uvážení, vzájemně je propojuje a využívá na základě rozpracovaných výchovně vzdělávacích strategií i momentálních potřeb.
Vzhledem ke zdůrazňované formativní funkci vyučovacího předmětu nabývají osvojené vědomosti, dovednosti a utvářené hodnoty a postoje pro žáka na celoživotním významu. Proto by v didaktické práci učitele měly převažovat aktivizující a komplexní výukové metody (diskusní, situační, didaktické hry; skupinová a kooperativní výuka, samostatná práce žáků, kritické myšlení, projektová výuka, aktivní sociální učení, prožitkové učení aj.), které u žáků rozvíjejí iniciativu, tvořivost, samostatnost, spolupráci a komunikaci, posilují zdravé sebevědomí, zodpovědnost, prosociální chování, zvyšují odolnost vůči stresům, přispívají k utváření vlastních názorů a k volbě správného rozhodování. Z progresivních didaktických forem se osvědčují - dialog, diskuse ve skupinách nebo u kulatého stolu, řešení problémů, aktivizující hry, simulace, dramatické techniky aj.
1 Názorným příkladem může být tematický okruh Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, který sdružuje a logicky propojuje zdravotní rizika z různých oblastí (návykové látky, individuální násilí, sexuální zneužívání, manipulativní vliv reklamy a sekt, civilizační choroby, krizové situace a mimořádné události aj.) nebo jiný příklad interakčního pojetí zdraví (zdravá strava, zdravé sebepojetí, zdravá pohybová aktivita, zdravé vrstevnické vztahy, zdravé bydlení, zdravá příroda aj.).
2 Jako příklad je možné uvést mezipředmětové vazby mezi Přírodopisem (tematický okruh Biologie člověka, který objasňuje stavbu a funkci orgánových soustav lidského těla) a Výchovou ke zdraví (tematické okruhy Změny v životě člověka a jejich reflexe, Zdravý způsob života a péče o zdraví, Hodnota a podpora zdraví, které se zaměřují na podporu a ochranu tělesného, duševního a sociálního zdraví).
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
