Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Trénujte si paměť
3,5 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Máte dojem, že si méně pamatujete? Mozek je jako každý sval v našem těle. Také se dá trénovat. Jak na to radí kniha Trénujte si paměť. Najdete zde praktické návody na postupné zdokonalování naší paměti.
Abychom si objasnili fungování lidské paměti, musíme si nejprve nastínit pár základních informací o tom, jak pracuje lidský mozek a z čeho se skládá.
Mozek sestává z několika částí, z nichž každá má svou funkci. Nejnižší částí přímo navazující na míchu je tzv. prodloužená mícha. Ta je sídlem různých životně důležitých reflexů (např. dýchání a krevní oběh). Dále je mozek tvořen tzv. Varolovým mostem. Ten je mimo jiné přepojovacím centrem mezi mozkovou kůrou a mozečkem. Další část mozku, mozeček, totiž na něj zezadu nasedá a je tvořen dvěma polokoulemi – hemisférami – a střední částí. Zodpovídá například za přímý stoj, rovnováhu a přesné, jemně cílené pohyby. Střední mozek, další část mozku, obsahuje jádra umožňující hybnost. Výše uložený mezimozek má mnoho funkcí sloužících zejména k udržování vnitřního prostředí, spolupracuje se systémem vnitřní sekrece a je přepojovacím centrem dostředivých impulzů různých kvalit, směřujících do mozkové kůry.
Sídlem paměti je tzv. velký mozek. Skládá se ze dvou polokoulí – hemisfér, z nichž každá se dále dělí na laloky, a to čelní, temenní, týlní a spánkový. Ty jsou tvořeny mozkovou kůrou, jejíž každá část má svou danou funkci. Například čelní lalok obou hemisfér zodpovídá za rozhodování a myšlení a také hybnost. Temenní lalok obstarává vnímání citlivosti a u praváků levý temenní lalok umožňuje čtení, počítání a schopnost naučit se různým úkonům. Týlní lalok zajišťuje zejména vnímání zrakových podnětů. Spánkový lalok vlevo u praváků umožňuje porozumět řeči, oboustranně pak vnímání sluchových a čichových podnětů a paměť. Dále jsou ve velkém mozku uložena tzv. bazální ganglia, která kromě toho, že umožňují souhyby, mají také velký význam pro paměť, zejména pohybovou, a tzv. amygdala, jež má význam pro zapamatování informací, které jsou spojeny s určitými emocemi, usnadňuje ukládání těchto informací do mozkové kůry (zpravidla informace s kladnými emocemi do levé hemisféry, se zápornými emocemi do pravé hemisféry). Dále je ve velkém mozku uložen tzv. hipokampus odpovědný za prostorovou paměť a orientaci. Co se týče mozkových hemisfér, ty vykazují určitou specializaci. Levá hemisféra je zodpovědná za tzv. rozumovou složku, uchovává nejrůznější fakta, znalosti, umožňuje logické myšlení. Naproti tomu pravá hemisféra je sídlem kreativity, emocí, vytváří asociace, uchovává různé obrazy a hudbu, zodpovídá za orientaci v prostoru a autobiografickou paměť.
Pro optimální fungování mozku je nejlepší, když hemisféry jsou co nejvíce vyvážené a co nejvíce spolupracují. U běžné populace však většinou levá hemisféra výrazně dominuje. Trochu jiná situace je u leváků, kteří mají například centrum řeči, porozumění, čtení a dalších kvalit uloženo v pravé hemisféře. To sice neznamená, že by leváci byli více kreativní nebo emotivní, ale hemisféry jsou v důsledku takovéhoto uložení nuceny více spolupracovat, což je pro mozek jako celek ideální.
Jak můžeme procvičovat pravou hemisféru?
Paměť je schopnost organismů přijímat, uchovávat a znovu vybavovat předchozí zkušenosti, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů (Raboch, Pavlovský, 1999). Z klinického hlediska rozlišujeme většinou čtyři základní složky paměti: schopnost ukládat paměťové obsahy – impregnace (vštípivost), schopnost udržet paměťové obsahy – retence, schopnost udržet paměťové obsahy beze změny – konzervace, a schopnost vybavit paměťové obsahy – reprodukce (výbavnost) (Raboch, Pavlovský, 1999).
Informace máme v mozku uloženy v tzv. paměťových stopách. Ty jsou tvořeny spojením nervových buněk (neuronů) pomocí dostředivých a odstředivých výběžků a různých látek (mediátorů), tato spojení se nazývají synapse.
Každý z nás se rodí s určitým počtem mozkových buněk. V průběhu života se část neuronů ztrácí (asi kolem 10–15 %), zároveň také ubývá synapsí a nervové buňky se zmenšují. Na tyto změny nemá příliš vliv stárnutí samo o sobě jako spíše jiné vlivy. Podle Howarda (1998) jsou to zejména některé léky, srdeční onemocnění, deprese, alkohol, sedavý způsob života, nedostatek podnětů, špatná výživa atd. Nedávno ale vědci došli k poznatku, že i nervové buňky mohou, podobně jako jiné buňky, v těle nově vznikat, což se dříve pokládalo za nemožné. Navíc, pro paměť jako takovou není nejdůležitější počet nervových buněk, ale spíše jejich vzájemná propojení tvořící již zmíněné paměťové stopy.
Paměťové stopy (a potažmo tedy synapse mezi nervovými buňkami) vznikají v mozku opakováním daných informací. Tím se paměťové stopy posilují, naopak pokud delší dobu tyto informace neoživujeme, paměťové stopy slábnou, nebo se ztrácí. Tento mechanismus zapomínání je pro fungování mozku také velice důležitý. Jinak by byl náš mozek brzy informacemi zcela přesycen a nebylo by v něm místo pro zapamatování dalších informací.
Retroaktivní interference je proces zapomínání, kdy informace přicházející bezprostředně poté, co jsme již jinou informaci uložili do krátkodobé paměti, vytlačuje z této krátkodobé paměti to, co přišlo předtím (Preiss, Křivohlavý, 2009).
U proaktivní interference je to zase naopak. Učíme se jednu informaci a pak druhou a ta starší nám stále vytlačuje tu novější.
Různí autoři rozdělují paměť různým způsobem. My se přidržíme rozdělení paměti podle E. Topinkové z knihy E. Růžičky Diferenciální diagnostika a léčba demencí (2003). Ta dělí paměť podle časového hlediska na krátkodobou a dlouhodobou.
Krátkodobá paměť slouží k vybavení malého množství slovních nebo zrakově prostorových informací nutných pro řešení aktuálního problému. Délka zapamatování je pouze 30–90 sekund (Topinková in Růžička, 2003). Informace je pak dále zpracovávána a buď se uloží do paměti dlouhodobé (k tomu je nutné její opakování – učení), nebo se ztrácí. Konkrétní příklad krátkodobé paměti – hod kostkou a postup figurkou.
Dlouhodobá paměť má prakticky neomezenou kapacitu a neomezenou dobu uložení. Topinková (in Růžička, 2003) rozděluje dlouhodobou paměť na:
Konkrétní příklad dlouhodobé paměti recentní – informace o tom, co jsme měli včera k obědu.
Konkrétní příklad dlouhodobé paměti trvalé – vzpomínky na první školní den.
Rozdělení podle charakteru zapamatované informace (volně podle Topinkové, in Růžička, 2003):
Toto rozdělení není zcela striktní, všechny druhy paměti se vzájemně prolínají.
Rozdělení podle druhu osvojení informací (volně podle Hoskovce, 2002):
Pozornost je regulační proces, který se projevuje, pokud se zaměřujeme na nějakou skutečnost, soustřeďujeme se na určité jevy a činnosti (Hoskovec, 2002). Ty mohou být myšlenkové (představy) nebo smyslové (reálné).
Koncentrace pozornosti znamená soustředění pozornosti na určitý předmět, jev nebo obsah (Hoskovec, 2002).
Myšlení je proces, při kterém člověk intelektem něco poznává (své poznatky rozumově rozebírá, skládá do smysluplných celků, srovnává, zobecňuje, klasifikuje, vyvozuje, odvozuje a připodobňuje ke stávajícím zkušenostem) (Hoskovec, 2002). V důsledku toho můžeme rozlišit myšlení analytické, syntetické, komparativní, abstrahující, kategorizující, induktivní, deduktivní, abduktivní.
Mezi další kognitivní funkce patří například slovní zásoba, logické myšlení a myšlení v souvislostech, schopnost čtení, psaní a počítání, koncentrace pozornosti, plošná a prostorová představivost. Pak také máme funkce tzv. exekutivní (výkonné), kam bychom mohli zařadit například plánování různých činností.
Určitou informaci, kterou si ukládáme do paměti, je třeba nejprve smyslovými orgány zachytit. Smysly jsou svým způsobem měřicí přístroje, které nám definují realitu vnějšího světa. Máme tedy zrakovou, sluchovou, čichovou, chuťovou a hmatovou paměť. V mozku je pro každý smysl vyhrazena určitá oblast. Informace přicházející z jednotlivých smyslových orgánů je nejprve hodnocena odděleně v jednotlivých mozkových oblastech a potom je integrována do celkového obrazu.
Motorická paměť, která nám umožňuje vnímat polohu našeho těla a předmětů v prostoru, doplňuje a zvyšuje počet informací zachycených pěti základními smysly (Dessaintová, 1999).
Klevetová a Dlabalová (2008) uvádějí, že:
Abychom si jednotlivé druhy paměti ozřejmili, ukážeme si v praxi, jak jednotlivé druhy paměti fungují.
Vystříhejte z několika časopisů 12 různých obrázků. Pak je po dobu dvou minut pozorujte rozložené na stole. Po dvou minutách je překryjte něčím neprůhledným (ubrusem, novinami…) a na papírek napište co nejvíce obrázků, které si dokážete vybavit.
Další možnost – vyberte osm náhodných karet z karetního souboru jednohlavých karet. Po dobu dvou minut je pozorujte rozložené na stole, pak zakryjte a snažte se napsat na papírek co nejvíce karet ze souboru, které si dokážete vybavit.
Požádejte o pomoc nějakého blízkého člověka. Poproste ho, ať vám přečte dvakrát za sebou 12 různých slov, nejlépe podstatných jmen. Pak se pokuste na papír napsat maximum slov, která si vybavíte. Potom společně zkonzultujte výsledek.
Další možnost – poproste opět někoho blízkého, ať se pokusí provést osm různých jednoduchých zvuků za sebou (např. roztržení papíru, postrčení židle, bouchnutí dveří, zavření okna, zvonění budíku nebo telefonu, zakašlání, cinknutí skleniček, příborů o talíř, chrastítko, reprodukovaná hudba). Vy mějte po celou dobu zavřené oči, snažte se bez zrakové kontroly jednotlivé zvuky identifikovat a také si je zapamatovat. Pak vše napište na papír a zkonzultujte správnost s tím, kdo vám pomáhal.
Opět požádejte o pomoc někoho blízkého. Poproste ho, ať vám dá do igelitové tašky deset různých věcí denní potřeby. Pak se pokuste pouze hmatem, bez zrakové kontroly, rozpoznat, o jaké předměty se jedná, a zapište je. Časový limit – čtyři minuty.
Další možnost – až přijdete z nákupu, nevybalujte nákup z tašek hned, ale pokuste se hmatem rozpoznat jednotlivé zakoupené položky.
Opět poproste o pomoc někoho blízkého. Řekněte mu, ať vám dá čichnout k pěti druhům různých koření, vy mějte mezitím po celou dobu zavřené oči. Pokuste se čichem určit, o jaké koření se jedná, a všech pět těchto koření si zapamatujte. Po zhruba čtyřech minutách „očichávání“ pomocník vše uschová, vy otevřete oči a vše zapište.
Úloha je založena na podobném principu jako předchozí, opět potřebujete nějakého „spolupracovníka“, který vám bude do úst vkládat postupně pět různých potravin (může to být třeba kousek ovoce, zeleniny, troška jogurtu, kousek pečiva…) a vy se zavřenýma očima rozpoznáváte, o kterou potravinu se jedná. Po uklizení všech „testovaných“ potravin se pokuste zapsat všech pět položek. Časový limit – opět zhruba čtyři minuty.
Vytvořte si vlastní jednoduchou cvičební sestavu, tj. zkuste třeba zpočátku čtyři různé cviky ve stanoveném pořadí. Několikrát zopakujte. Za dvě hodiny si tuto sestavu zopakujte.
Další možnost – zkuste si zopakovat taneční kroky, které si dosud pamatujete, nejlépe ještě z tanečních.
Až provedete všechny tyto úkoly, pravděpodobně zjistíte, že nejlépe se vám pamatovaly ty informace, které jste měli možnost kontrolovat zrakem. Také jste u zrakové paměti zvládli nejvíce položek (maximálně 12 oproti pěti nebo osmi položkám u dalších úloh). Je to proto, že zraková (vizuální) paměť bývá u většiny lidí dokonalejší než ostatní druhy paměti, ale samozřejmě to nemusí být pravidlem.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Trénujte si paměť.RABOCH, J.; PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie - minimum pro praxi. Praha: Triton, 1999.
HOWARD, P. J. Příručka pro uživatele mozku. Praha: Portál, 1998.
PREISS, M.; KŘIVOHLAVÝ, J. Trénování paměti a poznávacích schopností. Praha: Grada, 2009.
RŮŽIČKA, E. Diferenciální diagnostika a léčba demencí. Praha: Galén, 2003.
HOSKOVEC, J. Psychologie. Praha: Triton, 2002.
DESSAINTOVÁ, M.-P. Nezačínejte stárnout. Praha: Portál, 1999.
KLEVETOVÁ, D.; DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2009.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.