Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Multikulturní výchova - reálně a účinně
<div> Je mlutikulturalita "mrtvý projekt", nebo je stále důležitou výzvou zejména pro naši západní civilizaci? A jak vypadá aktuální nabídka NIDM v oblasti multikulturní výchovy?</div>
Jednou z nejspolehlivějších cest, jak zdiskreditovat dobrou myšlenku, je uskutečnit ji naivně nebo jednostranně. Typickým příkladem toho je projekt multikulturalismu. Ten vycházel ze dvou tendencí. Jednak z rostoucího přistěhovalectví příslušníků neevropských národů do zemí Západu – včetně Kanady a USA. Zpočátku to byli hlavně lidé z bývalých kolonií. Posléze ale přicházely i do dalších zemí vlny ekonomických imigrantů – příkladně Turci do Německa. Druhým kořenem pak bylo určité „pokání“ za to, jak v minulých staletích evropská civilizace ničila ostatní kultury. Šlo tedy o to uznat hodnotu různých kultur, podporovat jejich svébytnost a pro jejich příslušníky vytvářet v nové vlasti co nejpříznivější podmínky, aby si ji mohli uchovat. Modelově byl projekt multikulturalismu od začátku 70. let minulého století realizován v Kanadě, kde působí i jeho hlavní teoretik Charles Taylor. Posléze se multikulturalismus stal určitým standardem korektnosti západní politiky i konstantou všeobecného vzdělávaní.
V posledních letech se ozývá kritika multikulturalismu ze všech stran – nejen už tradičně nacionalistických a nesnášenlivých. I v našich médiích byla například citována kancléřka Angela Merkelová, že „tento projekt selhal“. Je zjevné, že realita značně zaostala za vizí. A podstatnou roli v tom hraje ta skutečnost, že vůči skupinám, které nejsou ochotné přijmout aspoň základní principy (většinové) společnosti, v níž žijí a jejíž výhody užívají, se takový přístup jeví jako naivní a ve svém důsledku destruující společnost, která je přátelsky přijala. Že jde o vážný problém, si jistě uvědomili mnozí zejména tehdy, když masový vrah norských mladých lidí Anders Behring Breivik zdůvodňoval svůj čin jako protest proti tomu, že Evropu ničí multikulturalismus a politická korektnost. Přitom Česká republika má dlouhodobě zásadní multikulturní problém – ovšem nikoliv v prvé řadě s přistěhovalci (Vietnamci, Ukrajinci, Araby apod.), ale příslušníky komunity, která je u nás už řadu století „doma“ – totiž s Romy. Jejich kultura vtělená nejviditelněji do jejich stylu života je většinovou společností masivně odmítána jako obtěžující a nepřínosná.
Diskuze (11)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Mgr. Zdeněk Sotolář21. 7. 2013
"příslušníky komunity, která je u nás už řadu století „doma“ – totiž s Romy" Argument řady století je poněkud laciný a oprýskaný. Jak se ta řada století podepsala na integraci Romů do většinové společnosti?
- Jiří Zajíc21. 7. 2013
Co je "laciného" na skutečnosti, že tu Romové jsou s námi už řadu století, nevím, To je prostě fakt. Smutný v tom, že tu nikdy nebyli skutečně doma, ale jen "doma" v uvozovkách. Ta řada století se podepsala na obou stranách vytvořením řady stereotypů, které působí zpravidla jako těžko překonatelné bariéry. Víc než ona "řada století" mně ovšem dělá starost to, že se situace romské komuity u nás za posledních 24 let ještě dál zhoršila - a to jak z hlediska toho, jak na ně většinová společnost nahlíží, tak toho, jak jsou vůbec schopní v poměrech českého kapitalismu existovat. Můžeme si sice vykládat, že si to způsobují sami svou nepřizpůsoboviostí, ale to nám moc nepomůže k vyřešení narůstajícího napětí, na jehož eskalaci doplatíme všichni a proti němuž se zatím nic účinného nepodniká.
- Jaroslav Matějka22. 7. 2013
Romové zde skutečně byli řadu století a začínali zde snad být doma. Za posledních 24 let sem však přišli zcela noví, kteří na nášs zvyklí nebyli a my na ně také ne. Pravda je, že to je třeba nějak řešit. Mám dojem, že nabízený kurz je hlavně metodický. Problém multikulturality nebo jen vztahu k Romům by ale svým obsahem vydal sám o sobě na několik takových kurzů.
- Mgr. Zdeněk Sotolář22. 7. 2013
Po několik staletí jsou u nás jen "abstraktní Romové". Ale ti konkrétní přišli po druhé světové válce a po sametové revoluci. Proto musíme Romy považovat také za přistěhovalce a na ta dávná staletí raději zapomenout. Jestlipak plánujete také multikulturně vzdělávat menšiny? Třeba právě Romy? Z článku na mě vykukuje spíše jednostranné zaměření na většinovou společnost, která je nestále obviňována z nepřipravenosti, z předsudků apod. Měli bychom více uvažovat o integraci přistěhovalců, o tom, v čem je nutné být "stejní", třeba jako občané České republiky, více než o multikulturalitě, která na Západě výsledky rozhodně nepřinesla.
- Jaroslav Matějka22. 7. 2013
Ještě mě napadá: patří do multikulturality i náš vztah ke Slovákům a Němcům nebo Rakušanům? Ani to není jednoduché.
- Jiří Zajíc22. 7. 2013
Jaroslavu Matějkovi Ano, ten kurz je metodický - protože je věnovaný lidem, kteří se zabývají výchovou dětí a mládeže v neziskových organizacích a školských zařízeních. A máte samozřejmě pravdu, že víc než úvod do problematiky pro ty, kteří se jí vůbec chtějí zabývat, se v tomto rozsahu ani nedá stihnout. Myslím, že nejcennější z toho, co je v článku, je pasáž z rozhovoru s Jiřím Ježkem o tom, že multikulturní výchova je v prvé řadě "cestou k sobě", cestou hledání vlastní kulturní identity. Ten, kdo sám nemá jasno, jak to s ním ve skutečnosti je, sotva bude na jinakost druhých reagovat jinak než nejistotou, strachem a často agresí. Tohle jsou známé principy například z mezináboženského dialogu. Ten můžou úspěšně vést jen ti, kteří jsou ochotní svěřit se vládě Pravdy, protože se neobávají o své chatrné základy. A samozřejmě, že i Němci, Rakušané i Slováci jsou pro nás "cizinci", kterým se musíme učit rozumět. Na Slovácích to bylo vidět v době, kdy se rozpadalo Československo. Zdeňku Sotolářovi Kurz multikulturní výchovy (stejně jako podobné kurzy, které chystáme vzápětí), je určený vedoucím, vychovatelům a pedagogům. To odpovídá poslání Národního institutu dětí a mládeže jako odborné insitutce pro vzdělávání a podporu těch, kteří se zabývají výchovou dětí a mládeže. Článek se - celkem logicky - neobrací na příslušníky menšin, neboť portál rvp.cz v drtivé většině má jiné čtenáře: příslušníky většinové společnosti, kteří se zajímají o to, jak zlepšit vzdělávní a výchovu. A člověk, pokud chce něco zlepšit, tak zpravidla může něco opravdu zlepšovat na své vlastní straně. ;-) Multikulturní výchova menšin - to je jistě velmi potřebný a současně velmi ambiciózní záměr. A to samozřejmě nejde jen o Romy, ale i Vietnamce, Číňany, Ukrajince, Bělorusy, Poláky, Slováky .... Akorát by se tohoto kolosálního úkolu měl zhostit ten, kdo má na to potřebný počet lidí i financí. To NIDM se svými 5 lidmi v této oblasti, a několika desítkamí tisíc Kč pro tyto kurzy, rozhodně není. My mu rádi k tomu poskytneme své zkušenosti a poznatky.
- Mgr. Zdeněk Sotolář23. 7. 2013
"cizinci", kterým se musíme učit rozumět? A není to naopak? Neměli by se cizinci-přistěhovalci učit rozumět nám?
- Jiří Zajíc24. 7. 2013
Zdeněk Sotolář Každý výrok dává správný smysl jen v kontextu, v jakém byl vysloven (tedy pokud vůbec nějaký smysl má ;-)) Vy vyrhnete z mé odpovědi někomu jinému kus věty a začněte s tím polemizovat. To je těžké. Jaroslav Matějka se zabýval tím, že i naši tradiční sousedi, nejen exotičtí přistěhovalci, pro nás též představují z hlediska multikulturního soužití úkol. Což je fakt, který se dobře ukazuje například v debatách o první republice, Mnichovu, válce a následném vyhnání německy mluvícího obyvatelstva. A dnes třeba ve sporech o Temelín. A Vy máte hned potřebu zabývat se tím, že by se ONI měli učit porozumět nám. No jistě - je to i v jejich zájmu. Ale tohle jsme vůbec neřešili. Já na rozdíl od Vás nemám potřebu pořád úkolovat "cizince". Ne, že bych byl celý nadšený z toho, jak se kolikrát chovají, občas mě docela štvou, ale nevidím, jak se tím, že poukazuji na to, co by "oni měli dělat", byť jen o milimetr zlepší situace. Já hledám spojence mezi našinci, ne soupeře "na druhé straně" :-)
- Mgr. Zdeněk Sotolář24. 7. 2013
Máte pravdu: nemá cenu pitvat detaily a jednotlivé věty článku (jsem zvyklý citovat). Abych to na závěr shrnul: já naopak nesouhlasím s tím, že má cenu neustále úkolovat a školit našince a říkat, co bychom měli dětat a zohledňovat my. A nevěřím vychloubačnému heslu v nadpisu - reálně a účinně. To je iluze. Účinnost a skutečné výsledky (!) takových kurzů nelze ani odhadnout! Multikulturalismus nebyl účinný v cizině ani po padesáti letech a vaše kurzy na tom nic nezmění ani u nás a stejně se nepohneme ani o milimetr. Když se vyskytne problém, najde se vždy někdo, kdo nás chce školit a tváří se, že je samozřejmě lepší než byli a jsou všichni ostatní. A vznikne projekt. Někdy mrtvý.
- Svatava Šimková27. 8. 2013
Milý pane Sotoláři, nejlepší bude, když se na ten kurz přihlásíte a pak budete moci kvalifikovaně sdělit světu, jestli k něčemu byl, zda se lektoři tvářili, že jsou lepší, než byli a jsou všichni ostatní. Tak do toho :-)
- Svatava Šimková19. 9. 2013
Pro všechny. kdo by se chtěli na tento kurz ještě přihlásit - termín konání byl přesunut na 25. 10. až 22. 11. 2013.
