Článek popisuje některé souvislosti s aplikací autorského zákona a dohody ACTA ve školní praxi.
Celosvětový nárůst obchodu s padělky, nadužívání licencí počítačových programů, narušování duševního vlastnictví apod., to jsou skutečnosti, o kterých slýcháme dnes a denně. Propojenost s učitelskou profesí je tu velmi silná. Proto se danou problematikou zabývají také právníci MŠMT a snaží se vyjednávat takové podmínky, aby při používání cizích děl v hodinách nedocházelo k trestní odpovědnosti učitelů. Určitě bude stát za to, když si připomeneme, co v souvislosti s pedagogickou praxí říká autorský zákon a o čem je dohoda ACTA.
Autorský zákon
Nejprve se zaměříme na krátkou analýzu práva autorského č. 121/2000 Sb. (dále jen AZ). Předmětem AZ je dílo literární, jiné dílo umělecké nebo dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti. Řadí se sem díla písemná, dramatická, hudební, fotografická, výtvarná, architektonická a elektronická. Patří sem samozřejmě též počítačové programy, databáze, vzdělávací objekty, prezentace apod. AZ dále definuje celou řadu specifických děl, se kterými se však v pedagogické praxi setkáváme spíše výjimečně. Protože autorský zákon přímo nespecifikuje, v jakém rozsahu může docházet k používání materiálů v hodinách, více informací v tomto směru poskytuje MŠMT [1].
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Pavlína Hublová25. 10. 2012
Předávám poděkování na síti G+ (https://plus.google.com/u/0/102679787598448395027/posts/TJi4nG7BAea).
E Kocourek25. 10. 2012
Těžký oříšek pro učitele - jak prezentovat žákům cosi zcela chaotického, v čem se ani sám učitel nevyzná, protože se v tom prostě vyznat nelze (což je jistě i jeden ze záměrů navrhovatelů podobných "gumových" zákonů). Bylo by krásné, kdyby učitel mohl aspoň dodat optimistickou poznámku, že náš národní stát se snaží svoje občany ochránit před následky nadnárodního šílenství typu ACTA - ale to v Česku neplatí, čeští zákonodárci si ochotně přisolí.
Tak už snad zbývá jen poukázat na technickou bezzubost opatření, vyplývajících z ACTA. Pokud se učitel (nebo student) chystá vycestovat do zahraničí a obává se celníků, čmuchajících v jeho digitálních uložištích, v jeho počítači a v jeho flash-pamětích, měl by všechna data důsledně zakryptovat. (Přiznávám, že nevím, co dělat s takovým MP3 přehrávačem, který má jen vnitřní paměť.) A pro počítačové šikuly by nemělo být neřešitelným problémem upravit některá média tak, aby na nich čmuchající celníci nedetekovali vůbec žádná data. Na druhé straně pro zabavení nudících se celníků by s sebou každý cestovatel měl schválně vozit plnou taštičku starších vypálených DVD se zaručeně autorsko-právně nezávadným obsahem (osvědčil se text Bible), zajisté z velké části nečitelných. Podobně poslouží i postarší externí HDD s kapacitou co nejvíce terabytů, dávno za hranicí záruční doby (je třeba pomoci i ostatním cestovatelům a zajistit, aby pečlivý celník ten den už žádné jiné medium nezkontroloval).
Častými otázkami je zahrnuta oblast používání cizích prezentací, vzdělávacích objektů (LO) a jejich částí ve výuce. Pro jednodušší používání daného objektu se stále častěji zavádí licenční schémata Creative Commons. Tato schémata si kladou za cíl rozšířit množství autorských děl dostupných veřejnosti k jejich legálnímu využívání a sdílení.
Pokud části prezentace či objektů splňují znaky autorského díla, tzn. jsou vyjádřeny v objektivně vnímatelné podobě (i elektronické) a jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, pak jsou chráněny AZ. Autor rozhoduje o jejich zveřejnění, může poskytnout licenci k jejich použití a i v případě volné dostupnosti musí být citován. Často se mylně uvádí, že díla cizích autorů lze ve výuce (v rámci třídy) využívat zcela neomezeně bez nutnosti citace.
Počítačové programy jsou chráněny podobně jako díla literární, ale vztahují se na ně poněkud odlišná pravidla. Práva autora programu jsou trochu více omezena. Do rozmnoženin lze za jistých podmínek zasahovat (upravovat, překládat atd.) - viz § 66 AZ. Záleží na přesném znění licenčních podmínek jednotlivých programů. Nejčastějšími prohřešky, kterých se školy v této oblasti dopouští, jsou kopírování, nadužívání licencí či koupě počítače s již nainstalovaným nelegálním softwarem.
Postihy se v jednotlivých zemích liší. V ČR je porušování autorských práv či práv souvisejících s právem autorským postihováno dle obecného ustanovení § 152 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Současně nejaktuálnější úprava zní takto.: „Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.“ či „Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.“
Méně závažné případy neoprávněných zásahů do autorských práv mohou být postihovány jako přestupky na úseku kultury.
Podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZoP”) definujeme přestupek takto: „přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi.“ Za tento přestupek je možné uložit pokutu do výše 15.000 Kč. Přestupek dle § 32 ZoP je samozřejmě vždy zaviněné jednání, které může mít podobu nedbalostní.
Dohoda ACTA
Z důvodu celosvětového nárůstu nelegálního využívání médií (hudba, filmy, počítačové programy, atd.) a padělků všeho druhu byla v poslední době často zmiňována dohoda ACTA. Prvotní myšlenka této dohody sahá již do devadesátých let 20. století, avšak na významu nabyla až v posledních několika letech. Dohoda ACTA byla sice 4. července 2012 Evropskou komisí při hlasování o ratifikaci odmítnuta, mimo EU jsou však státy, kde je platná. Tak bohužel vzniká střet právních norem platných v různých zemích, který může mít nepříjemný vliv i na mezinárodní aktivity a práci učitelů.
Cíl, kterého chce dohoda ACTA dosáhnout je striktní dodržování práv intelektuálního (duševního) vlastnictví a potíraní šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu (záznamů hudebních či filmových děl, elektroniky, oděvů a mnoha dalších). Finální text dohody obsahuje právní rámec její působnosti, definuje základní pojmy, občanskoprávní prosazování, práva a povinnosti smluvních stran, trestněprávní zodpovědnost vyplývající z dohody a v neposlední řadě se zaměřuje na mezinárodní spolupráci smluvních stran při potírání obchodu s padělky. Přesné znění dohody v českém jazyce je dostupné na webu MPO [2].
ACTA rozděluje společnost na dva tábory. Její zastánci tvrdí, že předmět dohody nijak nenarušuje právní úpravy jednotlivých zemí, že obsažené formulace jsou již součástí stávajících zákonů. Pokud tomu opravdu tak je, bylo by přijetí této dohody pouze reprodukcí již platných zákonů a její přijetí by ztrácelo smysl. Odpůrci naopak poukazují na to, že smlouva je poškozující ve smyslu ochrany osobních údajů, omezování osobní svobody a s nimi souvisejícími právy. Některé formulace bodů jsou často velmi obecné, nespecifické a lze je chápat různými způsoby. Zároveň dohoda neurčuje, jakým způsobem má proběhnout implementace bodů do právního systému jednotlivých států, čímž vznikají různá pojetí.
1.10.2011 v Tokiu dohodu podepsaly tyto státy: USA, Japonsko, Austrálie, Kanada, Maroko, Nový Zéland, Singapur a Jižní Korea. V lednu 2012 se připojilo 22 zemí Evropské unie. Následně ratifikaci pozastavilo Polsko a Česko, Slovensko smlouvu nepodepsalo vůbec. Státy měly čas dohodu podepsat do 31. března 2012. Pokud by ji pak následně ratifikovalo alespoň 6 států, smlouva by vstoupila v platnost. Po vlně kritiky z řad odborníků i širší veřejnosti však došlo k obratu a 4. července 2012 byla Evropskou komisí dohoda ACTA odmítnuta. Ve všech státech EU se tak stala neplatnou.
Jaký může být dopad dohody na uživatele a spotřebitele?
Dohoda dovoluje kontrolu osobní elektroniky na hranicích a odpojování či regulaci připojení k internetu. Všechny tyto nástroje jsou však podle odborníků zásahem do lidských práv jednotlivce a stojí proti morálním principům a zásadám svobodné společnosti.
Ve státech, kde by tato smlouva vstoupila v platnost, by se mohli dostat do problému příslušníci jiných států, v nichž tato smlouva platná není. Pokud by se např. učitel zúčastnil mezinárodní konference, celníci by mohli zkontrolovat obsah jeho digitálních uložišť. Vedle kontroly PC může proběhnout i kontrola MP3 přehrávače, flash pamětí apod. Pokud by byl nalezen obsah, který podléhá autorskému zákonu, mohlo by dojít k zabavení věci i k trestnímu stíhání.
Dohoda uznává zákony jednotlivých států. Např. podle znění AZ ČR samotné stahování hudby a filmů z internetu není porušením autorského práva, a tedy za něj nemohou hrozit ani trestní sankce. Zákon porušují jen ti, kteří autorská díla sdílejí s ostatními. Zákony se však liší v každé zemi. Učitelé, kteří vycestují do zahraničí, budou s velkými obtížemi prokazovat zákonnost a legalitu vlastnění materiálů, na které se vztahuje autorské právo, i kdyby byly nezbytné pro výkon jejich povolání.
Zatím bohužel není jisté, zda ACTA nakonec v některých mimoevropských zemích nebude v dohledné době prosazena. Například v USA a v Japonsku proces ratifikace potichu a potajmu pokračuje [7].
(Pozn. na závěr. V současné době neprobíhá v ČR žádné řízení se školou jako právnickou osobou o porušování autorských práv. To se týká hlavně fyzických osob, které porušují zákon např. skenováním učebnic a jejich poskytováním na internetu, kopírováním učebnic za úplatu, kopírováním a poskytováním software, sdílením filmů a hudby.)
Literatura a použité zdroje
KITZBERGER, Jindřich. Autorský zákon ve školách - otázky a odpovědi: Otázky a odpovědi k aplikaci autorského zákona ve školách [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/autorsky-zakon-ve-skolach.
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohoda ACTA: Návrh na sjednání Obchodní dohody proti padělatelství [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument103528.html.
Autorský zákon: zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a práva s ním související [online]. 2000. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/.
POLČÁK, R. Autorský zákon ve školní praxi: Autorský zákon – použití děl jiných autorů ve výuce [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.educaweb.cz/poradenske-centrum/legislativa/autorsky-zakon-ve-skolni-praxi/.
Evropský parlament. Vše, co potřebujete vědět o ACTA [online]. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20120220FCS38611+0+DOC+XML+V0//CS.
WALTON, Zach. ACTA Ratified In Japan, Citizens Plan Protests [online]. 2012. [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.webpronews.com/acta-ratified-in-japan-citizens-plan-protests-2012-09.
