Zapomínání podle Richardsona
Článek předkládá konkrétní doporučení Willa Richardsona na to, co bychom se měli v roli učitelů odnaučit.
V návaznosti na Schönbergerovy a Dedeho vize o nutnosti zapomínat (viz Nezapomínejme zapomínat, Zapomeňte! vzkazuje Dede) bych ještě rád doplnil, že někteří odborníci považují schopnost se v dnešní době něco odnaučovat za kompetenci, jež je vlastně stejně důležitá, jako učit se něco nového. Patří k nim například učitel učitelů a známý bloger z New Jersey Will Richardson, který v článku The Steep “Unlearning Curve” z února 2007 předložil hned několik konkrétních doporučení, co bychom se měli v roli učitelů odnaučit:
- Nejsme jedinými experty na výukový obsah ve třídě. Žákům jsou dnes kdykoli a kdekoli dostupná aktuální data a můžeme je též spojit s experty mimo školu.
- V mnoha případech nevíme víc, než naši žáci. Je celá řada věcí, které se můžeme učit my od nich.
- Učení není nezávislý samostatný proces. Je provázaný s jinými oblastmi života a nikdy nekončí.
- Nestačí naučit žáky spolupracovat v rámci třídy. Je třeba spolupráci rozšiřovat i mimo ni – např. v rámci mezinárodních výukových projektů.
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jaroslav Mašek20. 3. 2012
Místo konkrétního příkladu bych raději uvedl jisté zobecnění, a sice tvrzení, že proces odnaučování (popsaný v článku) úzce souvisí s našimi návyky, resp. s procesem neustálého prověřování těchto návyků a jejich přepisováním v případě, že již nevyhobují. Více v knize Petra Pacovského, Člověk a čas, zde: http://goo.gl/cq46R , strana 109.