Pět důvodů, proč školy ve větší míře nepoužívají open-source software
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pět důvodů, proč školy ve větší míře nepoužívají open-source software
4,5 (2 hodnocení)
Open-source software má ideální předpoklady pro využití ve školství. Přesto je míra jeho použití nízká a je stále považován za alternativu pro odvážné. Článek shrnuje několik důvodů či příčin, které hrají roli. Identifikace může posloužit k jejich překonání.
Pokud překleneme logické důvody, které brání nasazení open-source softwaru, totiž že ho zodpovědní lidé buď rovnou odmítají, nebo o něm prostě nevědí (těch je asi většina), otevře se široké pole působnosti pro firmy, které mohou free & open source software (FOSS) ve školách implementovat. Ale dělají to málo a samotné školy často nic takového nepoptávají. Proč?
Pro ředitele a vedoucí pracovníky je k dispozici tištěný magazin Open source & praxe, v němž jsou publikovány informace klíčové pro rozhodování. Magazín obsahuje případové studie, vysvětlení teorie, kontextu a je distribuován zdarma.
Různě vysoké náklady
I když má FOSS nízké pořizovací náklady, může mít provozní náklady
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Ondřej Neumajer23. 11. 2011
Ještě bych dodal dva důvody, které jsem v praxi odpozoroval:
- v okolí školy není nikdo, kdo by s danou probelatikou pomohl, žádná jiná škola, která by mohla inspirovat a motivovat k používání FOSS
- neochota měnit něco, co nějak funguje.
ON
Václav Král5. 2. 2012
Souhlasím, velmi kvalitní a fundovaný pohled na věc. Jen pro zajímavost, našel jsem odkaz na článek, který se zabývá problematikou open source ve státních institucích obecně. Tak tam případně také můžete nabrat nějakou inspiraci - http://www.ictmanazer.cz/2012/01/nebojte-se-open-source-softwaru-ve-verejne-sprave/
, které za nízké označit nelze. Pokud se zavádí nový software, je potřeba upravit datové struktury, postupy a zaškolit lidi. Lze předpokládat, že jen málo uživatelů bude nadšeno z nových programů, které se budou muset učit ovládat. Velmi záleží na osobnosti člověka, který tuto změnu ztělesňuje, jeho empatii a schopnosti odstranit většinu bariér. A stejně tak samozřejmě záleží na podpoře ze strany vedení školy, a to nejen formální, ale i neformální. A ano, ten člověk to nemá dělat o prázdninách, tedy, pardon, o dovolené.
Dalším problémem mohou být odlišné programy plnící stejnou funkci, i když na to lze uživatele připravit již dlouho předem. Mnoho open-source programů je multiplatformních (OpenOffice.org, Mozilla Firefox), takže význam operačního systému pro uživatele klesá – má smysl pro správce (snadnost správy, dostupnost technologií) a zřizovatele (nákladová položka). Operační systém tedy hraje stále menší roli a aplikace lze používat velmi často bez ohledu na systém. Mnoho aplikací je webových (WordPress, Moodle) nebo přímo běží v cloudu (Dokumenty Google), takže pojem „operační systém“ zde nemá své místo.
Technické obtíže
Mohou také nastat technické problémy – z diskuzí vím o tom, že problémy (ale řešitelné) bývají s nastavením přihlašování uživatelů, se sdílením tiskáren a hlavně se spouštěním vzdělávacích programů, které jsou určeny výhradně pro Windows. K tomu slouží například Wine a jeho pečlivě vyladěná konfigurace, kterou lze ovšem pro každý program přepínat pomocí tzv. lahví. Emulaci nebo virtualizaci lze řešit pomocí jiných nástrojů či služeb.
Chybějící exemplář
Závažnou bariérou je program, který nelze spustit simulovaně a nemá ani svou bezplatnou variantu.
Bývá to účetnictví, i když existují multiplatformní ekonomické systémy.
Bývá to informační systém školy, i když existují otevřená řešení používaná ve školách jinde ve světě.
A může to být speciální vzdělávací program, který škola koupila za mnoho peněz. Právě proto by mohla na výrobce tlačit, aby jej připravil také pro jiné operační systémy.
Další emotivní důvody
Jedny z posledních důvodů, které považuji za významné, jsou:
Není důvod přecházet.
Bojíme se.
Takové rozhodnutí by nemělo „politickou“ podporu.
Je to překonatelné?
Jsou tyto důvody či příčiny překonatelné a existuje vůbec dostatek vůle ke změně? Jsou výhody open-source softwaru natolik významné, že má smysl uvažovat o migraci? Tyto otázky je nutno řešit v kontextu každé organizace a samozřejmě mohou zaznít negativní odpovědi. Ale pravděpodobně ne všude. Open source a otevřené technologie mají své místo jisté. Otázkou je, jestli také ve školství.
Je patrné, že autor má bohaté zkušenosti jak s danou problematikou. Správně a přiměřeně objektivně poukazuje na základní důvody, které brání většímu nasazení a využití Open Source řešení v rámci vzdělávacího i běžného pracovního procesu.
Je však nutné brát v potaz, že naše současné školství pouze reflektuje realitu okolo nás. Dokud v okolí bude převládat určitý silný proud, pak prostředí ve školách jej bude moci nanejvýš korigovat.
